(35) THBU - Komentář k seriálu

27. březen 2013 | 08.00 |

Co je tím nejdůležitějším a novým v našem seriálu, tj. proč se jej vyplatí sledovat? Herní ortodoxie a herní ontologie.

Úvodní poznámka

Od 25. ledna tohoto roku uveřejňuji každý den jeden díl seriálu Teorie her jako bojové umění. Všechny díly seriálu uveřejněné do 24.3.2013 lze stáhnout na

http://www.vsfs.cz/?id=1685-pracovni-materialy

Ve středu 27.3.2013 pořádám v rámci pravidelného teoretického semináře veřejně přístupnou besedu na téma Teorie her jako bojové umění, která bude vycházet z tohoto seriálu. (Beseda se koná od 17.30 v budově Vysoké školy finanční a správní, Estonská 500, roh s ulicí Kodaňskou, vstup z ulice Kodaňské, čtyři zastávky tramvají 22 od I. P. Pavlova, učebna 230.)

Informace o pravidelném semináři, který se koná každý týden a je veřejně přístupný, lze najít na

http://www.vsfs.cz/?id=1684-aktuality

Lze též postupným rozkliknutím hlavní stránky - výzkum - aktuality

Objeví se

A následně celá stránka semináře:

Co je původní v našem seriálu a co dá nového oproti ostatním zdrojům, z nichž lze studovat teorii her?

Tím nejdůležitějším a nejvíce původním v našem seriálu je důraz na kontextuální charakter her, tedy na to, jak spolu jednotlivé hry v reálném životě vzájemně souvisejí. To umožňuje podstatným způsobem rozšířit znalost základů teorie her v běžném životě.

Základní dva principy kontextuálního chápání teorie her jsou:

- Princip herní ortodoxie: Parametry každý hry jsou výsledkem nějaké jiné hry. Tj. když chceme zjistit, jaké vstupní parametry určité hry dosadit, můžeme je zadat na základě odhadu, příp. měření, nebo se můžeme též pokusit odhalit hru, jejíž analýza nám tyto parametry umožní určit velmi přesně.

- Princip herní ontologie: Na společenskou realitu lze nahlížet jako na komplex nejrůznějších her, který má velmi složitou strukturu. Tu každý dokáže odhalit jen částečně, přitom se může mýlit dvojím způsobem - nevidět některé podstatné hry, vkládat do svého pochopení reality hry, které se v ní nehrají.

Každý typ hry, který pochopíme a prizmatem kterého se naučíme nahlížet realitu, se pro nás stává cennou oporou při pochopení toho, o co ve skutečnosti (v reálném životě, v danou dobu a na daném místě) jde.

Poznámka v souvislosti s výše uvedeným:

K dílu (20.3) jsem od "strigi" obdržel komentář, jehož hlavní část zní takto: "Do reality vkládáme omylem hru, která se (původně) nehraje. Sami se začneme podle této hry chovat. Vnucováním této domnělé hry dalšímu hráči/hráčům způsobíme, že onu hru skutečně začne/začnou s námi hrát. Představme si např. situaci ze života: Partner/ka není včas doma. Lze uvažovat: zdržel se v práci/na cestě atd., nebo naopak rozběhnout automatické negativní myšlenky, např. partner/ka má milenku/ce. V druhém případě se k němu začneme takto chovat (podezřívat, kontrolovat,... ) ... až si tu milenku/ce nakonec najde."

Na to jsem odpověděl: "Vynikající dotažení. Některé hry z fiktivních v realitě takto vznikají a stávají se (většinou v oboustranný či ještě širší neprospěch) reálnými. Doufám, že nezapomenu a s odvoláním na Vás někdy někde použiji. To, že je něco fiktivní hrou, ještě neznamená, že se nemůže "zhmotnit", změnit v hru reálnou."

Existuje ještě řada dalších "trumfů", které v našem seriálu prezentujeme a o kterých se zmíním dále.

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře