Teorie her jako bojové umění (1.5)

2. březen 2013 | 08.00 |

Teorie her jako bojové umění (1.5)

K úloze 2(1.3), zda lze podporovat oba kandidáty současně (a to v nějakém poměru aktivit, investic v peněžní i nepeněžní podobě)?

V matici výplat uveřejněné v dílu (1.3) jsme záměrně neuveřejnili případ strategie, kdy hráč podporuje kandidáta A i B současně. Jde totiž o to, že se jedná spíše o celou skupinu odlišných strategií, v nichž počítáme s různým typem výnosů.

Oba kandidáty totiž můžeme podporovat například z těchto důvodů:

1. Chceme se pojistit pro každý případ, že budeme mít v některých aktivitách podporu od každého z nich.

2. Působíme jako zprostředkovatelé proti vyhrocování konfliktu, ke kterému mezi stranami reprezentovanými oběma kandidáty dochází.

3. Působíme jako zprostředkovatelé prohlubování konfliktu, ke kterému mezi stranami reprezentovanými oběma kandidáty dochází:

- buď proto, že od eskalace konfliktu očekáváme určité výnosy.

- nebo proto, že můžeme oběma stranám dodávat to, co k boji s druhou stranou potřebují a vyděláváme na tom.

4. Hrou na dvě strany získáváme in-side informace z obou stran, které pak můžeme vhodně využívat.

(Atd. Existuji ještě další možnosti.)

Existuje i další členění "hry na obě strany" - a to podle toho, zda předpokládáme, že hru na naši obě strany:

- Znají obě strany.

- Zná jen jedna strana.

- Nezná ani jedna strana.

Vidíme, že možností je zde velké množství. Možnost využívat některou ze strategií typu "hry na obě strany" je zpravidla předurčena předcházejícím vývoje. Hráči v těchto hrách disponují zázemím v sociálních sítích, mají značnou informační převahu a tudíž možnost výrazně ovlivnit jak vývoj situace v průběhu voleb, tak zejména po nich. A to včetně dosazování svých osob do pozic, které výsledek voleb nabízí.

Hráči, kteří sázejí jen na jednu stranu a svou loajalitu k ní, si existenci strategií založených na "hře na dvě strany" neuvědomující či spíše nepřipouští. Nevidí hry, v nichž se uplatnění této strategie nabízejí. To je největší omyl, kterého se dopouštějí. Teprve z tohoto omylu pak vyplývají jejich následná chybná ocenění vznikající v důsledku přecenění sebe sama a působení motivačního multiplikátoru.

Již z toho verbálně podaného výkladu vidíme, že chybné ocenění parametrů velmi úzce souvisí s tím, zda vidíme či nevidíme určité hry. A vidět příslušné hry znamená dvojí:

- Chtít je vidět (dokud tato možnost existuje).

- Umět je vidět (což předpokládá určité zkušenosti, ale i znalosti).

Klíčem k obojímu je pochopení toho, co jsou to struktury založené na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad, a jak tyto struktury dominantním způsobem ovlivňují reálné dění.

Základní kontext "naší" hry (přímé volby dvou kandidátů v "naší" době): Role struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad

Vymezení a popisu struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad jsme se věnovali v šesti dílech (21)-(28) předcházejících této případové studii. Uvedené hry vytvářejí základní herní kontext většiny her, které ovlivňují to, co se odehrává.

Pokud se tyto struktury rozrostou a prorostou společenskými institucemi, zejména pak těmi, jejichž funkcí je zabezpečit dodržování zákonů či v širším smyslu slova obecně přijatých zásad, podstatně se mění společenská atmosféra. Na výsluní se dostávají ti, kteří se porušování obecně přijatých zásad dopouštějí, a slušní lidé nemají šanci.

To, že k přebujení struktur založených na vzájemném krytí lumpáren (což je jednodušší výraz pro porušení obecně přijatých zásad) došlo, se pozná podle toho, že ti, co narazí na nějakou nepravost a oznámí to, jsou potrestání, zatímco ti, kteří se této nepravosti dopustili, trestu unikají a mohou pokračovat ve svých lumpárnách dál.

U nás jsme toho svědky velmi často. Dokonce i v případech, kdy kvalifikovaní státní úředníci s mnoholetými zkušenostmi korektně a v souladu s pravidly služebního postupu (většinou formou řádného oznámení podezření z trestného činu) oznámili a doložili případy korupce, byli okamžitě příslušnou institucí, ve které ke korupci došlo, tvrdě potrestáni (většinou odvoláni z funkce a propuštěni). To, že tomu tak je, se dokonce začíná považovat za normální.

V současné době nemáme ještě k dispozici exaktní nástroje (matematické modely) popisující všechny aspekty toho, jak tyto struktury vznikají, fungují, jakou mají strukturu a jak probíhá jejich vývoj. Máme (jen) dvojí:

- Základní teoretická východiska (včetně výchozích modelů) jejich analýzy prezentovaná v již zmíněných dílech (21)-(28).

- Morfologický popis (tj. popis vnějších projevů) těchto struktur.

V. Dvořáková je ve své knížce (od které odvíjíme naši případovou studii) je nazývá klientskými sítěmi. Ve Výroční zprávě BIS za rok 2010 jsou popsány takto: "Spíše než o pevnou strukturu se jedná o systém volných, vzájemně spolupracujících a prostupných sítí disponujících penězi a/nebo vlivem a kontakty. Vedle skrytého působení, uplatňování vlivu a používání korupce lze mezi typické jevy zařadit i využívání specialistů (např. právníků, daňových a mediálních odborníků). Takové struktury se neuchylují ke zjevnému fyzickému násilí. S jejich působením souvisí i zajišťování nepostižitelnosti prostřednictvím ovlivňování orgánů činných v trestním řízení a soudů." Viz:

http://www.bis.cz/n/2011-09-07-vyrocni-zprava-2010.html

To je cenný postřeh, ale přece jen dosti povrchní pohled. Jedním z nejvýznamnějších úkolů teorie (která se zabývá společností) využít účinné prostředky (mezi které patří zejména teorie her) a odpovědět na otázky: Jak vznikají struktury založené na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad? Jak fungují? Jak se vyvíjejí? Jak čelit jejich vlivu? Současná realita (nejen u nás) pro tuto analýzu nabízí nesmírně cenný empirický materiál.

Závěrem k tomuto dílu seriálu

V další části si řekneme, co o strukturách založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad víme na základě pozorování jejich projevů prizmatem již existující teoretických východisek. (Půjde o určité shrnutí.) Návazně si pak ukážeme, proč právě "přehlížení" existence těchto struktur a jejich role (to, jak jsou rozvinuté, jak prorůstají celý institucionální systém, jak jsou schopny ovlivňovat reálné dění), tj. nedocenění jejich vlivu normálním člověkem, který nemá speciální průpravu, který je však znepokojen tím, co se u nás děje, velmi zásadním způsobem poznamenalo průběh první přímé prezidentské volby u nás.

Úloha k zamyšlení 1(1.5)

Vzpomenete si, kdy u nás v nedávné době byly zaznamenány konkrétní případy svědčící o tom, jak významnou a zdánlivě "neotřesitelnou" roli mají u nás struktury založené na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad? Tj. případy, kdy ti, co narazí na nějakou nepravost (porušení obecně přijatých zásad) a oznámí to, jsou potrestání, zatímco ti, kteří se této nepravosti dopustili, trestu unikají a mohou pokračovat ve své roli (bezprostředně spojené s fungováním a uplatňováním vlivu vycházejícího z působení struktur založených na vzájemném krytí) dál.

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře