Teorie her jako bojové umění (1.4

1. březen 2013 | 08.00 |

Teorie her jako bojové umění (1.4)

Úvodní poznámka

Schéma, které jsme uvedli v dílu (1.3) našeho seriálu, umožňuje vhodným způsobem identifikovat, rozlišit a popsat nejčastější chyby, kterých se v rozhodování v uvedeném případě dopouštíme. To je ale většinou i jedním z významných cílů, které použitím abstraktního aparátu k rozklíčování reality sledujeme - poskytuje nám oporu při vyhodnocení a utřídění reálných situací.

Připomeneme, že jsme z hlediska konceptu reality, který nám poskytuje teorie her a její kontextuální chápání, rozlišili následující druhy omylu:

- chybný odhad parametrů hry,

- to, že některé hry, které se reálně hrají, nevidíme (neuvažujeme je v rámci kontextuálního modelu příslušné situace), nebo je naopak vkládáme do modelu dané situace, aniž by se tyto hry reálně hrály.

Zmínili jsme též, že špatný odhad parametrů bývá zpravidla výsledkem nějaké hry, kterou ovšem musíme analýzou kontextu té hry či her, z nichž vycházíme, odhalit.

Viz 20. díl našeho seriálu:

http://radimvalencik.pise.cz/192264-teorie-her-jako-bojove-umeni-20.html

Řešení úlohy k 1(1.3)

Nejzjevnějším případem chyby v ocenění parametrů je odhad c - nákladů na to, že podporujeme jednoho z kandidátů. Jedná se o náklad, tj. jeho hodnota při ocenění "čistých" výnosů by měla být záporná. Jeho hodnota by měla odpovídat nákladům obětované příležitosti - tomu, co jsme mohli získat stejným úsilím (časem, prostředky apod.) vynaloženými v jiné oblasti. Běžně se však setkáváme s tím, že jakmile je někdo do hry vtažen, začíná tyto náklady vnímat jako výnosy. Těší jej činnost, kterou vyvíjí. Je pro ni zapálen a je ochoten obětovat víc a víc.

Na tom ještě není nic divného ani špatného. Je to vlastnost naší psychiky, o které jsme hovořili v 19. dílu našeho seriálu:

http://radimvalencik.pise.cz/192218-teorie-her-jako-bojove-umeni-19.html

Prožitky z uspokojení finální potřeby se přenášejí na zprostředkující činnosti, prostředky a situace. Tento jev by bylo možné nazvat motivačním akcelerátorem:

Původní motivace: Motivuje mě chuť na rybu - a až tuto chuť na rybu dostanu, ulovím ji. Motivace vzniklá přenosem prožitků: Miluji chytání ryb a těší mě, když si pořídím prut na chytání ryb - chytám ryby systematicky, s radostí a následně se i nasytím. Přenos prožitků na zprostředkování (prostředky (prut) - situace (řeka) - činnosti (chytání ryb)) vede k akceleraci motivací. Přenos prožitků výrazně zesiluje motivace a bezprostředně souvisí s utvářením lidské racionality.

Co je základem, od kterého se odvíjí působení akcelerátoru motivací, tj. přenos prožitků na zprostředkující činnosti, prostředky, situace) v našem případě (tj. v případě přímé volby ze dvou kandidátů popsané zjednodušeným modelem založeným na modelu Hry proti přírodě)? Zde je základem představa možné osobní kariéry ve smyslu: Doposud jsem nikdy tuto možnost neměl - a teď nastala ta pravá chvíle.

Určitý problém je v tom, že si zpravidla (sami sobě) nepřiznáme, že původním motivačním faktorem je představa o možnosti vlastní kariéry. Ta vede k tomu, že nás začne těšit činnost, kterou na podporu svého kandidáta vyvíjíme. Následně jsou pak posunuta další ocenění:

- Zvyšujeme ocenění společenského výnosu ze zvolení vlastního kandidáta (kterého si idealizujeme) - tj. hodnotu as či bs.

- Snižujeme ocenění společenského přínosu zvolení námi nepodporovaného kandidáta (démonizujeme jej).

- Zveličujeme možnost ovlivnit výsledek (syndrom mesiášství), tj. hodnotu + Δpa či 1 – p + Δpb.

(Mj. významný posun v těchto oceněních způsobuje nejen mechanismus přenosu prožitků, ale i to, že si zpravidla sami sobě nechceme přiznat, do jaké míry jsme pod vlivem původních motivací vyplývajících z intuitivní představy o naší kariéře, snění o životní šanci - "děláme to přece pro druhé, pro společnost, proto, aby se konečně už něco změnil, protože tak dál to už nejde".)

Výše uvedené jsou jevy, které jsou poměrně dobře popsané psychologickou literaturou. K tomu viz článek uveřejněný na Silvestra loňského roku:

http://radimvalencik.pise.cz/189440-od-ceho-se-ocistit-pri-vstupu-do-noveho-roku.html

Zde je z Wikipedie citován popis jevu zvaného Groupthink, viz:

Groupthink, v českém překladu skupinová zblbnutí (používá se též pojem skupinová stupidita), viz např.:

http://en.wikipedia.org/wiki/Groupthink

U nás o tom napsali vynikající knížku "Vzpoura deprivantů" F. Koukolík aj. Drtinová, kterou lze oskenovanou stáhnout na:

http://www.vzdelavaci-institut.info/?q=system/files/Vzpoura_deprivantu-Koukolik_Drtilova.pdf

Hráč, který se dostává pod vliv groupthink v důsledku "přemotivování" (působení motivačního akcelerátoru spojeného s efektem "odosobnění" motivací) často začíná trpět alergií na vše, co narušuje představu, kterou si o dané situaci a svém místě v ní vytvořil. Začíná být alergický nejen na jakékoli argumenty, ale i na fakta, která přináší reálný život. Má v určitých směrech plně zablokovanou schopnost přesahu, tj. vidět věci jinak, z nadhledu. S tím se zpravidla nedá nic moc dělat a většinou se časem vše postupně upraví do "normálu". Jakákoli snaha o vysvětlení toho, jak to je ve skutečno, o přesvědčování apod. se míjí účinkem a syndromy poruchy ještě zesilují.

K tomu poznámka: Dobrá teorie má předvídat to, co se bude odehrávat. Uvedený článek jsem uveřejnil téměř dva týdny před prvním kolem prvních přímých prezidentských voleb (ty se konaly 11.-12.1.2013, kdy ještě málokdo tušil, co se bude odehrávat po prvním kole. Průběh prezidentských voleb (včetně toho, co mu předcházelo, jak se situace vyvíjela i výsledků) je velmi dobře zdokumentován ve Wikipedii na:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Volba_prezidenta_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky_2013

Nás ovšem zajímá to, zda samotný fakt výše popsaných posunů v motivacích a jejích důsledků na ocenění parametrů hry, jejíž koncept se nám podařilo sestavit na bázi modelu hry proti přírodě, lze objasnit nikoli jen jako výsledek působení psychologických faktorů, ale i prostřednictvím kontextuálního charakteru her.

Úloha k zamyšlení 1(1.4)

- Působily pouze psychologické faktory, nebo tyto faktory pouze přenášely vliv určitých kontextuálních her?

- Jaké hry mohly ovlivnit to, že psychologické faktory výše popsaného typu sehrály příslušnou roli?

Poznámka: Výše uvedená dvojice otázek je velmi podstatná, protože se bezprostředně týká možností a hranice využitelnosti aparátu teorie her při analýze reálných situací. Návazně se tak týká i možností využití teorie her jako bojového umění.

(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře