Radim Valenčík
Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita
COVI-kávička 5.9. ČR +0,205. UK +37,6. Co dál?
Česká republika: +0,205 tisíc nových případů. O dost více než o třetinu oproti minulému týdnu.
Evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):
|
Rusko : Francie |
|
18,8 : 13,3 |
Británie +37,6 tisíc nových případů. Téměř všechny země
4pt 0cm 5.4pt;
mso-para-margin-top:0cm;
mso-para-margin-right:0cm;
mso-para-margin-bottom:10.0pt;
mso-para-margin-left:0cm;
line-height:115%;
mso-pagination:widow-orphan;
font-size:11.0pt;
font-family:"Calibri","sans-serif";
mso-ascii-font-family:Calibri;
mso-ascii-theme-font:minor-latin;
mso-fareast-font-family:"Times New Roman";
mso-fareast-theme-font:minor-fareast;
mso-hansi-font-family:Calibri;
mso-hansi-theme-font:minor-latin;
mso-bidi-font-family:"Times New Roman";
mso-bidi-theme-font:minor-bidi;}
nižší víkendová čísla, jen Británie stále vysoká.
Podobně Izrael +8,0 tisíc nových případů.
Pro zajímavost: Bělorusko +2,0 tisíc nových případů.
Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.
Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries
Jak to vidím
Mutace našeho koronaviru spolupracují, nebo si konkurují?
Na webových stránkách ČT 24 se objevila (poprvé v tak explicitní podobě!) úvaha o možnosti toho, že odlišné mutace SARS-CoV-2 přítomné v jednom hostiteli k sobě nemusejí mít nerutrální vztah. Dávám celé a dopovodím poznámkou:
V Jihoafrické republice se objevila nová varianta covidu, která má potenciálně znepokojivé vlastnosti. Zatím se o ní ví ale podle vědců příliš málo na to, aby to mělo vyvolávat obavy.
V pondělí vydal Národní institut pro přenosné nemoci v Jihoafrické republice upozornění na novou linii viru, kterou pojmenoval C.1.2. Uvedl, že tato varianta už byla nalezena ve všech provinciích v zemi – zatím jen v relativně nízké míře.
Tato varianta se v zemi poprvé podle zprávy objevila již v květnu. Zajímavé na ní je, že přestože její výskyt je pořád minoritní, dokáže pomalu růst, a to přesto, že je v Jižní Africe stále dominantní vysoce agresivní varianta delta. Nějaká vlastnost linie C.1.2 jí tedy umožňuje, aby dokázala prosperovat i vedle delty, přestože ta zcela vytlačila jiné starší varianty.
Jihoafričtí vědci vydali krom výstrahy i studii, která zatím neprošla recenzním řízením. V ní konstatují, že C.1.2 "byla zjištěna ve většině provincií v Jihoafrické republice a v sedmi dalších zemích zahrnujících Afriku, Evropu, Asii a Oceánii".
Linie C.1.2 si získala pozornost vědců nejen tím, že je schopná fungovat a pomalu růst vedle delty, ale také tím, jaké mutace obsahuje. Jsou totiž podobné těm, které nesou varianty označované jako znepokojivé nebo nebezpečné.
Světová zdravotnická organizace (WHO) ji zatím nezařadila na seznam těchto rizikových variant, ale jihoafričtí vědci ji už intenzivně zkoumají. Testy, které mají posoudit vliv jejích mutací na nakažlivost a odolnost vůči vakcínám, stále probíhají. Virus zatím nesplňuje kritéria WHO, aby mohl být kvalifikován jako nebezpečný.
WHO do těchto kategorií řadí varianty, které mají vyšší nakažlivost, způsobují horší průběh nemoci nebo lépe odolávají léčbě či vakcínám.
Nic takového se sice zatím u C.1.2 nepotvrdilo, ale má jiné znepokojivé vlastnosti, kvůli kterým vydali jihoafričtí vědci své varování. Jde o konkrétní mutace, které varianta obsahuje.
"Obsahuje poměrně dost důležitých mutací známých i u jiných variant, které se staly nebezpečnými nebo znepokojivými," uvedla pro deník Guardian imunoložka Megan Steainová, která genom této varianty zkoumala. "Kdykoli se objeví tyto konkrétní mutace, rádi bychom tuto variantu sledovali, abychom zjistili, co bude dělat. Tyto mutace mohou ovlivnit například to, zda se vyhne imunitní reakci nebo zda se rychleji přenáší."
Vědci teď budou zkoumat v laboratorním prostředí na buněčných kulturách, jaké vlastnosti varianta má. To může trvat několik týdnů až měsíců, takže důležitější bude v této fázi sledovat, jak se chová v reálném světě. Stejné to bylo i s variantou delta – když se poprvé objevila v Indii, tamní lékaři popisovali znepokojivé vlastnosti, jako extrémně rychlé šíření, o celé týdny dříve, než to potvrdily studie britské Gupta Lab, která deltu sledovala v laboratoři.
"Můžeme říci, že má několik klíčových mutací, které vedly u jiných variant k jejich vyšší nakažlivosti," popsala novou variantu Steainová. "Ale současně víme, že mutace působí ve vzájemné součinnosti, což může celkově vést k tomu, že je virus potenciálně zdatnější nebo slabší."
To znamená, že i virus, který nahromadí větší množství nebezpečných mutací, může být ve výsledku méně "zdatný", protože tyto mutace spolu neumí spolupracovat nebo se jejich účinek navzájem vyruší.
K tomuto budou ode mě:
Nejdůležitější moment článku. Vztahy mezi mutacemi a mikromutacemi mají klíčový význam. Pokud evolučně vyvinuté mechanismy fungování viru vyhodnotí situaci jako přítomnost mutace, která porušuje pravidlo šetrného chování k hostiteli, může to způsobit dočasný přechod viru do stavu rychlejší replikace. Významnou roli přitom hraje interakce viru s imunitním systémem. Tady je dle mého názoru klíč k pochopení toho, proč se tento koronavirus chová výrazně jinak než parazitující viry, které jsme doposud poznali.
Je tedy možné, že i tato varianta, podobně jako drtivá většina, jež se již objevily, také zmizí ze světa. "C.1.2 by musela být hodně dobrá, hodně životaschopná a hodně rychlá, aby v této fázi pandemie překonala deltu," konstatovala Steainová. "Myslím, že jsme stále ještě velmi blízko bodu, kdy by to mohlo vymřít, rozšířenost je opravdu nízká."
Jako příklad uvádí variantu beta, která se zdála jako obrovský problém, protože to vypadalo, že lépe obchází imunitu a dokázala se také relativně rychle šířit – jenže pak zmizela, když ji vytlačily jiné varianty. "A to se může snadno stát i v případě C.1.2," dodává Steainová.
Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?
V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce), se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. K tomu jsme měli 29.1. workshop:Ekonomie a ekonomika doby postkovidové(pohled za horizont událostí)
Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html
Postupně uveřejňuji materiály, které se k tématu vztahují:
Svěží myšlenky o obnově kvalitního českého školství/7
Před pár dny mně kamarád dal knížečku k problematice školství s názvem Znalostní školství jako předpoklad rozvoje české společnostia následně mailem poslal v elektronické podobě. Překvapilo mě, kolik svěžích myšlenek v ní bylo. Intelektuálním rozsahem mě zaujal i P. Piťha, který byl ministrem školství už hodně dávno. Pár myšlenek jsem vybral jako ochutnávku. Neřídil jsem se reprezentativností, dal jsem přednost tomu, co mě pozitivně inspirovalo. Doporučuji přečíst a promyslet celé.
Eduard Fuchs:
EXAKTNĺ MYŠLENĺ A MĺSTO MATEMATIKY VE VZDĚLÁVÁNĺ
Při vzdělávání budoucích učitelů se snažím posluchačům ukázat, že matematika není souhrn vzorců a algoritmů, které se musíme ve škole naučit, abychom je po opuštění školy zase mohli zapomenout, ale že to je úžasný příběh o poznávání světa a o popisu jeho zákonitostí, příběh plný překvapivých objevů i slepých cest, osobních dramat i úspěchů, bez jehož znalosti je naše vidění světa neúplné a povrchní. (S. 25)
K tomu:
To vůbec není přehnané.
Je matematika opravdu královnou věd, jak se v minulosti někdy říkalo, nebo je to jen překonané vidění její role? Má stále dominantní postavení ve světě vědy, nebo ji nevratně nahrazuje svět počítačů a nastupující umělé inteligence? (S. 25)
K tomu:
Kdo pochopil matematiku a kdo zná její dějiny, ten ví, že tzv. umělá inteligence je něco zcela jiného než lidské myšlení, včetně lidského matematického myšlení. Lidské myšlení je schopno aktuálně, současně, v jednom a tomtéž čase vnímat složitě strukturovanou představu, kterou si člověk o světě vytváří, a na základě toho odhalovat možné přesahy stávajícího poznání, což je v rozporu s modelem lineárně plynoucího času, kterému je podřízeno (a ve kterém je uvězněno) počítačové zpracování dat, včetně tzv. umělé inteligence.
Význam vědy a její role jsou v posledních desetiletích relativizovány nejenom u nás. Na jedné straně existují dříve netušené a ohromující výsledky moderní vědy, na straně druhé jsou stále častější postmoderní úvahy o relativitě názorů a o rovnoprávnosti různých myšlenkových proudů. Tato situace často vede ke zpochybňování významu vědy. U nás však tyto tendence místy nabyly nebývalých rozměrů, čemuž výrazně napomáhá mediální prostředí. I seriózní média se jen hemží články o nejrůznějších šarlatánech, obskurních léčitelích, kartářkách, o astrologii, numerologii a jiných pavědách, v nejlepších případech doprovázenými minimálním komentářem ve stylu: "Někteří vědci to sice zpochybňují, ale to je jen jejich názor". (S. 36)
K tomu:
Bohužel. Žijeme v době velmi bezohledného útoku na racionalitu. Proč? Protože právě racionalita je nejsilnější zbraní při obraně lidí proti manipulaci. A současným mocným, kteří zavedli svět do slepé uličky, k obraně jejich pozic nic jiného než manipulace lidským vědomím nezbývá. Proto ten útok na matematiku.
Lidé, kteří denně ve svém mobilu sledují předpověď počasí, která je založena na mimořádně složitých matematických modelech, používají v mobilu zabudovaný překladač, který je produktem komplikovaných výsledků matematické lingvistiky ve vzdělávání a při orientaci využívají GPS, což by bez složité matematiky nebylo vůbec možné, suverénně prohlašují, že nechápou, k čemu je matematika dobrá a proč by měla patřit k základu vzdělání v jedenadvacátém století. (S. 26-27)
K tomu:
Velmi dobré příklady, ale obávám se, že ti, kterým by měli posloužit, jim neporozumí, že si nedovedou představit podobu matematických nástrojů použitých v daných oblastech.
V žádném z rozvinutých států však nemá maturita z matematiky tak katastrofálně nízkou úroveň jako u nás, což je způsobeno hrůzostrašným rozhodnutím, že prověřovat se u státní maturity může pouze to, co je ve vzdělávacím programu VŠECH typů škol, na nichž se maturuje. (S. 28)
K tomu:
Pro ilustraci jsem vybral jen jeden z důvodů, které autor uvádí mezi "likvidačními" z hledika výuky matematiky.
Na závěr k tomuto přípěvku: Euler, zejména při svém druhém a definitivním pobytu v Rusku, kam se vrátil na pozvání Kateřiny Veliké, udělal prostřednictvím zavedení moderní výuky matematiky z Ruska velmoc. Dodnes je na tom založena síla této země. Pokud chceme udržet pozici našeho národa a projít zkouškami, kterým ho turbulentní doba vystaví, budeme se muset vrátit k náročnější variantě výuky matematiky.
(Pokračování)
Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:
Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)
Komentáře
| RE: COVI-kávička 5.9. ČR +0,205. UK +37,6. Co dál? | ondrey | 05. 09. 2021 - 21:02 |