Radim Valenčík
Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita
COVI-kávička 30.1. ČR 8010 USA +169033. Co dál?
Česká republika: + 8010 nových případů. Mírný pokles oproti minulému týdnu, ale stejně patrně začíná další fáze zrychlení.
USA +169033 nových případů.
A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):
|
Rusko : Francie |
|
19238: 22858 |
Rusko už delší dobu nižší přírůstky než Francie.
Británie ke 30 tisícům, to je stále hodně. Izrael mírně přes 5 tisíc, poměrně příznivý výsledek.
0pt;font-family:"Times New Roman",serif; mso-fareast-font-family:"Times New Roman";mso-fareast-language:CS;mso-bidi-font-weight: bold">Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.
Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries
Aktuálně: K workshopu 29.1. o době postkovidové
Z průběhu akce jsem měl velmi dobrý pocit. Celkově se zúčastnilo přes 30 osob, z toho třetina vystoupila s příspěvky a polovina se zapojila do diskuse. Téměř polovinu účastníků jsem osobně neznal, což předčilo mé očekávání. Akce trvala téměř tři a půl hodiny. Probrali jsme široký okruh otázek včetně těch, jak poznatků z workshopu využít. Všichni účastníci se chovali velmi slušně a konstruktivně.
Jediný větší problém – jeden z hlavních řečníků se z technických důvodů nedokázal připojit. Ale už zaslal své vystoupení písemně. Nejen obsahově zajímavé, ale i vtipné a čtivé.
Píšu v takto obecné podobě, protože začnu materiály z workshopu postupně zveřejňovat v rámci seriálu covi-kávička (nejdříve příspěvek, který nebyl z technických důvodů přednesen), následně (doufám, že stihnu během měsíce) se pokusím uveřejnit souhrnný materiál z workshopu s výhledem dopracovat jej do monografie splňující parametry odborné knihy.
Hlavní myšlenky je bezprostředně po akci obtížně vyhmátnout (dám si práci prostudovat podklady i záznam, aby prezentace myšlenek byla reprezentativní a měla logickou návaznost, ale to bude chvíli trvat). Předběžně uvedu jen to, že z různých zorných úhlů jsme se neustále dostávali k otázce vztahu mezi fungováním institucí a chováním lidí. Zde je řada problémů, které bez opory v teorii a na základě ní zpracované a sdílené vizi řešit nelze.
Jak to vidím
Srozumitelné a korektní porovnání americké a ruské vakcíny
V rámci základní osvěty i aktuálních sporů:
Porovnání americké a ruské vakcíny na Covid-19, mechanismy účinků i připravovaných vakcín
Zdeněk Rozehnal, Oldřich Rolinek
Cena
Cena vakcíny Pfizer (vytvořena společně s BioNTech SE, plným názvem Biopharmaceutical New Technologies je německá biotechnologická společnost sídlící v Mohuči, která se zabývá výzkumem a vývojem nových léčiv a vakcín, založených na mRNA a čínskou Fosun Pharmou) je 40 $ za dvě dávky, ruská - 20 $ za dvě dávky. K ceně americké vakcíny je třeba připočítat navíc i náklady na zřízení očkovacích center v nemocnicích a případně náklady na zřízení fondu na odškodnění osob, které budou mít po očkování nežádoucí účinky (hlavně ve víceletém horizontu).
Účinnost a skladování vakcín
Účinnost se u obou uvádí 95% v případě apikace 2 dávek. To znamená, že ze 100 očkovaných lidí vystavených infekci může vážně onemocnět 5 lidí.
Skladovací teplota Pfizer - (mínus) 70° C, ruská 0 až +8° C (běžná chladnička).
Schéma dávkování
Dvoudávkové. Druhá dávka o 14 dní, ruská vakcína - druhá dávka o 21 dní.
Jak fungují tyto vakcíny
Ruská vakcína obsahuje jako nosič lidský adenovirus, z jehož DNA jsou odstraněny chorobné geny a je do ní vnesena DNA sekvence, která kóduje tvorbu tzv. S - proteinu koronavirusu. Takto upravené adenoviry jsou očkováním vpraveny do těla a následně pronikají do buněk. V buňkách se z nich uvolňuje příslušná mRNA, která slouží jako matrice pro výrobu koronavirusového antigenu = proteinu S v ribosomech lidské buňky, které se nacházejí v cytoplazmě a jsou to takové továrničky na výrobu bílkovin.
Americká vakcína obsahuje přímo mRNA, kódovou tvorbu S-proteinu, chráněnou ve speciální lipidové (tukové) uměle vytvořené nanočástici, která slouží jako nosič. Tato mRNA po proniknutí do buňky se dostává přímo do ribozomů lidské buňky, kde slouží jako matrice pro výrobu S proteinu koronavirusu.
Rozdíl mezi ruskou a americkou vakcínou je, že ruská používá jako nosič na vnesení mRNA (messenger - poslíček - RNA) do buňky, upravený lidský adenovirus a americká špičkovou high tech nanotechnologickou umělou lipidovou částici. Jinak jejich fungování je velmi podobné.
Když se objeví S - protein v našem těle, tak okamžitě jej zaregistruje náš imunitní systém a zareaguje tvorbou protilátek a senzibilizací T - lymfocytů. 10 - 14 dní po spuštění tohoto procesu už je náš imunitní systém dostatečně připraven nás účinně chránit a do budoucna už je okamžitě schopen zareagovat a vyprodukovat protilátky a spustit i buněčnou imunitu v případě, že se setkáme s daným koronavirusem.
Zásadní otázka: přírodní nebo uměle vytvořený a dlouhodobě neprozkoumaný nosič?
Bezpečnost vakcín
Je třeba zdůraznit, že jak americká tak i ruská vakcína vnášejí do buněk cizí geny, ale tyto zůstávají v epizomálním stavu, tzn. že cizí genetická informace neproniká k jádru a neintegruje se do genomu lidské buňky, ale tyto cizí geny zůstávají mimo jádra lidských buněk, v ribosomech, které se nacházejí v cytoplazmě, kde zajišťují expresi přineseného cizího genu, tj výrobu příslušného S-proteinu koronavirusu, který je v tomto procesu antigenem.
Takže obavy z genetického inženýrství, tj, že takovýmto způsobem je možné měnit naše geny v jádru lidské buňky, nejsou prozatím na místě ani u jedné z těchto vakcín.
Princip ruské vakcíny má za sebou dlouhý vývoj, který začal již v 80. letech minulého století a je postaven na dobře prozkoumané a prověřené platformě lidských adenovirů. Proto pravděpodobně nebude mít daleko od doslova stoprocentní bezpečnosti. Vakcínu Sputnik V vyvinul Ústav epidemiologického a mikrobiologického výzkumu Nikolaje Gamaleji ve spolupráci s Ruským fondem přímých investic a Ministerstvem obrany a byla zaregistrována 11. srpna 2020 jako první vakcína na Covid-19 na světě. Vakcína Sputnik V obsahuje lidské adenoviry Ad26 (1. injekce) a Ad5 (2. injekce). Cílem je obejít tímto způsobem nevýhody vakcín s virovým vektorem, kdy po podání první dávky je druhá dávka již méně účinná díky tvorbě protilátek po podání první dávky. Velice chytře vymyšleno.
"Ta vakcína je velmi kvalitní z hlediska skladby a mechanismu působení. Je sofistikovanější než AstraZeneca, protože používá dva různé vektory. Pokud jsme se setkali s adenovirem v rámci běžné respirační sezóny, tak ta účinnost vakcíny je nižší. To se zřejmě projevilo v tom, že první studie vakcíny AstraZeneca ukázaly pouze 70 %. Účinnost Sputniku je kolem 91,4 %, protože další posilující dávka je založena na jiném typu adenoviru. To je možná důvod, proč spolu firmy chtějí spolupracovat a tuhle vakcínu použít," řekl Prymula.
Na oficiálním účtu ruské vakcíny Sputnik V na Twitteru je uvedeno, že výroba vakcíny Sputnik V v Brazílii začne 15. ledna 2021.
Alžírsko se stalo první africkou zemí, která zaregistrovala ruskou vakcínu proti Covid-19 Sputnik V. Ruský prezident Vladimir Putin a německá kancléřka Angela Merkelová 7. ledna 2021 hovořili o možné společné výrobě vakcíny proti onemocnění Covid-19 z důvodu nedostatečných výrobních kapacit v Rusku.
Již dříve ředitel ruského Fondu přímých investic Kirill Dmitrijev oznámil, že výroba ruského přípravku byla spuštěna v Indii, Číně a Jižní Koreji.
Princip americké vakcíny je zcela nový, špičková technologická novinka, zcela nový koncept, který možná ukazuje na novou budoucnost vakcín. Při takových horkých novinkách jsou ale obavy, z možných neznámých vedlejších účinků, zcela na místě. Jsou zde obavy ze spuštění autoimunitních procesů cizorodou lipidovou částicí (roztroušená skleróza, Alzheimer, rakovina) a z různých jiných, dnes ještě neznámých, dlouhodobých nepříznivých vlivů na zdraví člověka. Zhodnocení se očekává nejdříve v roce 2022, protože několikaleté testování této technologické novinky nebylo provedeno. Naopak technologie Sputniku V má za sebou více než 30 let zkušeností.
Když i výrobce Pfizer odmítl převzít odpovědnost za možné nežádoucí účinky svého výrobku, tak to není určitě dobrá reklama a navíc:
Zdroje:
Americká vakcína: https://www.pfizer.com/health/coronavirus
Ruská vakcína: https://sputnikvaccine.com/about-vaccine/
Závěr
Podle přední pneumoložky prof. Martiny Vašákové z Thomayerovy nemocnice na Praze 4 může být vážně zdravotně ohroženo do 5% české populace, což je zhruba 553 000 lidí, 80 procent pozitivních je zcela bez příznaků či má velmi mírné příznaky, což by mohlo znamenat, že u cca 8 555 000 lidí je očkování naprosto zbytečné. Naopak, zbytečně zatěžuje imunitu. Více: Diagnostiku infekčních nemocí je nutné neodkladně vrátit do rukou kvalifikovaných lékařů
Logické vyjádření některých odborníků je:
- pokud se nechám očkovat proti Covidu-19, tak v současnosti pouze bezpečnou ruskou vakcínou Sputnik V,
- pokud se prokáže účinnost této vakcíny, bez ohledu na to jestli je člověk rusofil nebo rusofob. Na prvním místě je zdraví, tedy také co nejbezbečnější vakcína.
I laika napadne, že se zde pletichaří. Pfizer 2x vyšší cena, skladování - (mínus) 70°C, neprozkoumaný uměle vytvořený nosič, při srovnání s vakcínou Sputnik V. Vrchnosti postupují podle stejného scénáře, obdobně jako v případě účinného léku na rakovinu plic, který byl vytvořen na Kubě. Na prvních místech je zisk a politika a až potom člověk, což se také ukázalo při prosazování léku Remdesivir (55 000,- Kč, 5denní léčba 1 pacienta), který je předražené pozlátko. Starý lék za pár korun vyléčí koronavirus spolehlivěji, říká český epidemiolog.
30.12.2020 Británie jako první země na světě schválila použití vakcíny proti novému koronaviru, kterou vyvinula Oxfordská univerzita s farmaceutickou společností AstraZeneca. Tedy se brzy trhu objeví vakcína z kategorie vektorových, založená na šimpanzím adenoviru, která bude bezpečnější, ve srovnání s americkou vakcínou Pfizer a v bezpečnosti pravděpodobně srovnatelná s ruským Sputnikem V, ale Sputnik je podstatně účinnější.
Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?
Do seriálu COVI-kávička vkládám novou rubriku. Proč? Odpověď je v díle publikovaném 8. listopadu zde:
https://radimvalencik.pise.cz/8574-covi-kavicka-8-11-cr-7722-usa-124390-co-dal.html
V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce, se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. Proto se v nejbližších číslech budu věnovat problematice toho, co lze v této oblasti dělat a jak by společenské vědy mohly obnovit svoji roli.
Současně připravujeme (předběžně na leden) workshop:
Ekonomie a ekonomika doby postkovidové
(pohled za horizont událostí)
Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html
Postupně uveřejňuji náměty k diskusi na tomto semináři:
Produktivní spotřeba versus manifestační spotřeba pro spotřebu
K článku "Jaké jsou dvě hlavní alternativy dalšího vývoje?",viz htvtps://radimvalencik.pise.cz/8902-jake-jsou-dve-hlavni-alternativy-dalsiho-vyvoje.html jsem dostal následující podnětný komentář od autora, který se označil jako "Selský Rozum":
"Bezesporu záslužný počin/pokus/první nástřel s cílem pokusit se zorientovat v zásadně nové postkovidové době. Přitom další směřování vývoje a důsledky lze "prognozovat" jak z lokálních tak i z globálních projevů a dopadů, bezprostředních i druhotných dopadů na oblast materiální sféry i sféry služeb atd. atd.
Nemám ambice pouštět se do detailnějších rozborů, dovolim si však jednu "provokatívní?" poznámku.
Jak to tak prizmatem svého věku sleduji, mám za to, že širokým masám konzumentů je síce samozřejmě nutné zajišťovat "základní potřeby pokrývané sférou produktivních služeb", avšak z hlediska dynamiky posledních let dle mého názoru nepředstavitelně rychle roste spotřeba zcela zbytných, neproduktivních služeb! A POROSTE ČĺM DÁL VĺC! Prostě "WELLNESS NAD WELLNESS" - škála nepředstavitelně široká), manifestační "spotřeba pro spotřebu" - prostě "já na to mám" tak proč bych si mezajel do Sydney či Tokia...
Raději nerozvádět abych se nezamotal, ale oblast neprodutivních služeb (posluhování v zájmu obživy) mj. i v návaznosti na 4. průmyslovou revoluci poroste podle mně nepředstavitelně."
K tomu:
Problém, který "Selský Rozum" zmiňuje, existuje a nemá triviální řešení. Zde prostě samotný selský rozum nepomůže. Součástí změny k lepšímu je, že se bude rozšiřovat okruh těch, kteří si do své životní strategie zabudují potřebu celoživotního využívání získaných zkušeností zhodnocovaných s oporou průběžného vzdělávání a samovzdělávání. Vědomá péče o zdokonalování vlastních intelektuálních schopností je přirozenou součástí života (nepřirozeným je nevyužití možností v této oblasti).
Právě v těchto dnech našemu týmu vyšla knížka VALENČĺK, Radim a kol. Bohatství a chudoba jako problém. Praha: VŠFS, 2020. Edice SCIENCEpress. ISBN 978-80-7408-201-6. Celé ke stažení viz:
https://www.vsfs.cz/prilohy/konference/bohatstvi_a_chudoba_jako_problem.pdf
Zde se uvedené problematice věnujeme podrobně, mj. v části nazvané "Hédonismus, blaho a sobectví, aneb dobývání štěstí" (s. 71-77). Ale i navazující část je důležitá- Jsou zde prezentovány i výsledky sociologického šetření. Je to přesně o tom, o čem píše "Selský rozum". Pro ilustraci vybírám jen krátkou pasáž:
"Hédonismus, který tedy chápeme jako touhu po blahu, štěstí, či jako stav blaženosti, je jednou ze základních antropologických konstant. Touha po blahu je přirozenou a jednou z nejdůležitějších lidských potřeb. Blaho je takový stav lidské existence, který obsahuje biologickou i duchovní vyrovnanost, uspokojení, radost, pocity štěstí. Touha po blahu každého jednotlivce, je součástí jeho identity a je proto spojena s nezbytnou mírou hledání vlastní identity. Touto identitou v podmínkách nevyvinuté pospolitosti, v podmínkách, kdy investiční příležitosti spojené s rozvojem, uchováním a uplatněním investičních příležitostí, kterými lidé disponují, nejsou využívány podle míry jejich výnosnosti, může mít a zpravidla mívá podobu sobectví. Stav blaženosti lze dosáhnout různým způsobem. Někdo třeba maximalizací nákupů, někdo jiný bude mít potěšení z toho, o čem se zpívá v závěru filmu "Císařův pekař": a děti pro radost, a radost pro děti...
Nemusí tedy vždy jít o "sobectví". (s. 76)
V knížce zájemce najde mj. odpověď na otázku, "proč je v noci tma" a proč investiční příležitosti spojené s nabýváním, uchováním a uplatněním lidských schopností nejsou v současné ekonomice využívány podle míry jejich výnosnosti.
Uvedená knížka uzavírá soubor šesti, které byly zpracovány od roku 2014. V nich je komplexně zmapována problematika přechodu ke společnosti, jejích ekonomika je založena na produktivních službách. Plný text všech šesti monografií je dostupný ke stažení zde:
https://www.vsfs.cz/lidskykapital/?id=2479-monografie
Zde jsou jejich názvy:
Perspektivy a financování odvětví produktivních služeb, 2014
Čtvrtá průmyslová revoluce, nebo ekonomika produktivních služeb?, 2015
Ekonomický základ odvětví produktivních služeb a zahájení komplexních reforem, 2017
Odvětví produktivních služeb. Teorie a praxe, 2018
Ekonomie produktivní spotřeby, 2019
Bohatství a chudoba jako problém. Praha, 2020
V dalších monografiích se chceme zaměřit na konkrétní otázky, které bude nastolovat vývoj reality. Pokusíme se o maximálně pružné reakce, tým je sehraný, takže by to měl zvládnout.
Co se děje ve světě:
Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:
https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries
Další významné zdroje o dění ve světě:
https://www.ft.com/content/a26fbf7e-48f8-11ea-aeb3-955839e06441
https://ourworldindata.org/coronavirus
Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:
Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)