COVI-kávička 29.1. ČR +7937 USA +162574. Co dál?

Česká republika:   +7937 nových případů. O něco víc než minulý týden. Fázi zklidnění se nepodařilo využít.

USA +162574  nových případů. Už delší dobu pod 200 tisíci.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Rusko mírný nárůst oproti tendenciněkolika uplynulých dnů. Francie zase hodně.

Británie přes 28 tisíc, dere se z 5. místa na 4. pozici Ruska.

Izrael zase přes 7 tisíc. Slovensko těsně přes 2 tisíce, uvidíme jak zaberou nebývale tvrdá opatřední.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Vláda na hraně lidsko-právního zločinu?

Ministr Blatný a současná vláda jsou patrně na hraně naplnění skutkové podstaty zločinu v oblasti lidských práv. To, že si to neuvědomují, není omluvou, ale jen ilustrací toho, jaké následky na psychiku člověka má, když začne sloužit systému, jehož ekonomika je založena na diktátu redistribuční moci.

Ministr zdravotnictví Blatný odpovídí ve Sněmovně na otázku, zda by u nás bylo možné použít valcínku Sputnik 5:

"Zmíním se i k tomu, co tady bylo diskutováno, jako byly vakcíny mimo schválení Evropskou lékovou agenturou. Ano, Česká republika jako všechny ostatní země má i vlastní agenturu, u nás je to konkrétně SÚKL. Ale máme nejenom odborné, ale i právní závazky o tom, že záležitosti legislativy léků jsou spojovány s evropskou registrací. Nějaká pravomoc SÚKLu je v tom také přesně specifikovaná.

Neříkám, že by to nebylo vůbec možné, jenom upozorňuji na to, že pro mě jako lékaře je jakási odpovědnost nebo chcete-li autorita Evropské lékové agentury velmi vysoko. Evropská léková agentura má standardy, které jsou ještě přísnější než řada jiných zemí, v podstatě téměř nejpřísnější na světě. Ano, vede to k tomu, že schvalování někdy trvá delší dobu, ale je to zase něco, co právě, myslím si, děláme pro naše občany, aby třeba konkrétně vakcinace nebyla jen rychlá, ale aby byla i bezpečná. A z mého pohledu je to bezpečí tak jako vždy u všech ostatních léků ještě o něco výše než rychlost. Rozumím snaze kolegů, nekritizují, jenom upozorňují na to, že za Ministerstvo zdravotnictví určitě budu dávat tato doporučení, protože je považuji odborně za opodstatněná."

https://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/080schuz/s080016.htm

Takže by to bylo možné! Principiální překážka není. Tím spíše, že Sputnik V. používá i Izrael (a bude disponovat daty o její účinnosti). A také Maďarsko , člen EU a člen V 4 ji schválilo, viz:

https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/koronavirus-nakaza-pandemie-nemoc-covid-19-vakcina-ockovani-madarsko-astrazeneca-sputnik-rusko.A210121_144508_zahranicni_dtt

Ministr Blatný a celá vláda si patrně neuvědomují, do jak rizikové oblasti se dostali. To, co jim může projít v případě Dukovan, v oblasti zabezpečení vakcín pro obyvatele naší země projít nemusí. Ze zásadních, tedy lidsko-právních důvodů.

Ale to je právě to "zatemnění mozku", které přináší služba ekonomice založené na diktátu přerozdělovací moci. Znemožňuje sebereflexi toho, že se jedná v podstatě o zločinné počínání.  To, co dělá ministra Blatný a celá vláda (rozhodující ve sboru) není totiž ničím jiným než zneužitím pravomoci veřejné moci k omezení rovných podmínek umožňujících využít v systému veřejného zdravotnictví prostředky zachraňující v konkrétně dané situaci životy velkého množství občanů. Neboli – neodůvodněně zpolitizovaným rozhodnutím (u kterého je vážné podezření ze snahy vyhovět ekonomickým zájmům silným zahraničním lobby) ministr ve sboru s vládou zneužili administrativní nástroje k zabránění vstupu do lékařské praxe vakcíny, jejíž použití mohlo zachránit velké množství životů a ochránit zdraví velkého množství občanů, nehledě na zamezení velkých ekonomických škod.

V současné době se lze ještě vymlouvat na "neprůkaznost", ale chování vlády může být posuzováno z hlediska principu předběžné opatrnosti a data mohou být brzy velmi průkazná.

Proto ještě jednou stojí za to apelovat na to, aby se členové vlády pokusili podívat na problém z pohledu normálního člověka, který není vězněm ekonomiky založené na diktátu redistribuční moci. (Mj. v tomto systému je těžké hájit rozhodování norimberským "plněním příkazů", jak mj. vyplývá i z toho, co ministr Blatný říká ve Sněmovně.) Teprve v posledních dnech se objevují úvahy o možnosti a patrně i nutnosti začít jednat o využití Sputinku V., a to i z míst vysokých a nejvyšších.

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

Do seriálu COVI-kávička vkládám novou rubriku. Proč? Odpověď je v díle publikovaném 8. listopadu zde:

https://radimvalencik.pise.cz/8574-covi-kavicka-8-11-cr-7722-usa-124390-co-dal.html

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce, se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. Proto se v nejbližších číslech budu věnovat problematice toho, co lze v této oblasti dělat a jak by společenské vědy mohly obnovit svoji roli.
Současně připravujeme (předběžně na leden) workshop:

Ekonomie a ekonomika doby postkovidové

(pohled za horizont událostí)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

Postupně uveřejňuji náměty k diskusi na tomto semináři:

Proč právě alternativa

EKONOMIKA ZALOŽENÁ NA DIKTÁTU REDISTRIBUČNĺ MOCI

versus

EKONOMIKA ZALOŽENÁ NA SEKTORU PRODUKTIVNĺCH SLUŽEB?

Je to dáno především historickým vývojem. Ten mohl vyústit i v jinou alternativu. Pokusím se k tomu zformulovat několik poznámek vyjadřujících, jak to vidím v současné době (cítím totiž, že můj pohled je ještě dost "nehotový", takže jde o aktuální fázi reflexe dané problematiky z mé strany). Ale "nehotový" je spíše než koncepčně, tak v doladění detailů, taktiky výkladu a srozumitelnějšího zdůvodnění. Takže nyní těch pár poznámek:

1. To, že perspektivou dalšího vývoje je ekonomika založená na produktivních službách, je patrně obecnější konstantou dějin. Je to totéž, jako když řekneme, že nás čeká změna srovnatelná s průmyslovou revolucí avšak ještě výraznější. Pod produktivními službami rozumím ty, které přispívají k nabývání, uchování a uplatnění lidských schopností. Technologický pokrok umožnil vytvořit ekonomické podmínky pro mnohem plnější využití investičních příležitostí spojených s rozvojem, uchování a uplatněním lidských schopností. Ekonomické efekty uplatnění lidských schopností umožní přesun těžiště ekonomické růstu právě do oblasti produktivních služeb. Tím se změní současně charakter ekonomického růstu (jeho přímou součástí se stane naplnění přirozeného bohatství lidského života spojené s překonáním rozdílu mezi prací a volným časem) a tento růst ve smyslu odpoutávání tvorby statků (a růst podílu služeb ve spotřebě) od spotřeby materiálů a energií se stane ještě dynamičtějším než nyní. A také více pochopíme smyslu našeho směřování.

2. Historicky specifický je fakt, že setrvačný vývoj uvíznul v pasti nereformovatelné a neefektivní (s nezadržitelně klesající efektivností) pasti ekonomiky založené na diktátu přerozdělovací moci. Zde se setkalo několik příčin:

- Degenerace sociálního státu: Přerozdělování začalo být používáno nejdříve jako všelék a později klacek vydírání a kupování si přízně. Nebylo pochopeno, že financování odvětví produktivních služeb si vyžaduje zdokonalování trhu a hledání vhodných nástrojů. (To vyvrcholilo kolem přelomu milénia odchodem od snahy financovat vysoké školy podle uplatnění jejich absolventů a následnou katastrofální degenerací vysokého školství na celém světě.)

- Možnost drancovat země, v nichž padl režim sovětského typu, zvenku i zevnitř, vybujení struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad: Pád režimů sovětského bloku otevřel prostor pro drancování (jak tuzemského původu pod trockistickým heslem "obohacujte se, zase přijde náš den", tak z pozice agresivních kapitálových skupin zvenku, často v dojemném objetí vzájemné lásky). Tím vznikl provázaný systém moci odvozený od struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad (resp. zbavený jakýchkoli zásad), který si podřídil i ideje a hodnoty majetkových elit. Ty ztratily konzervativní zábrany, staly se mnohem agresivnější a přivedly svět do kaskády konfliktů.

- Anticipování možnosti společnosti založené na rovnosti příležitostí pro společenský vzestup (formou využívání investičních příležitostí člověka spojených s rozvojem, uchováním a uplatněním jeho schopností) ze strany majetkových elit a snaha zastavit tuto alternativu historického vývoje: Majetkové elity, v té době již dominantně ideově ovlivňované strukturami založenými na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad, resp. podřizující se těmto strukturám, anticipovaly možné důsledky a obnovily tlak na segregaci společnosti. Jako vždy spojený s omezováním společenského vzestupu na základě prokázaných schopností v oblasti lidského poznání, což vedlo k vážnému narušení fungování vědy a univerzitního školství. Kritéria hodnocení vnucená vědě ji podstatným způsobem vyřazují z plnění její společenské role.

- Degenerace levice v důsledku upřednostnění přerozdělovací moci před oporou v racionálním poznání reality: V levici, která se ve většině zemí dostává k nástrojům přerozdělovací moci, velmi rychle převládli lidé vyznačující se přezíravým vztahem k lidskému poznání. Levice ve všech zemích vytlačovala inteligenci disponující využitelným vědeckým poznáním ze struktur stranické moci, až zůstala ideově prázdná, demoralizovaná a snadno manipulovatelná globální moci vzešlé z historicky vzniklých majetkových elit srostlých s komplexem společenských privilegií, která byla následně penetrována strukturám založeným na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad a ideově přizpůsobena jejich globálnímu fungování. Politická reprezentace levice zcela ztratila schopnost reflexe reality, identifikování narůstajících problémů a jejich příčin, stala se pouhým bezduchým přívěskem globální moci.

(Materiál by zpracován jako pracovní podklad pro workshop.)

Příloha: Pozvánka na workshop

Ekonomie a ekonomika doby postkovidové

(Pohled za horizont událostí)

Termín konání: pátek 29. ledna od 9.00 hodin

Forma: online zde: https://meet.jit.si/radimvalencik

(Stačí se připojit na tuto adresu, není nutné žádné heslo; kdykoli během workshopu.)

Hlavní řečníci:

Jan Campbell (politolog)

Petr Hampl (sociolog)

Bohumír Štědroň (prognostik)

Jaroslav Šulc (ekonom)

(Byli vybráni tak, aby se vzájemně doplnili z hlediska odborného pohledu, každý z nich má širší záběr.)

Program:

9.00-10.30          Zahájení a vystoupení hlavních řečníků

10.30-13.00        Další vystoupení (přibližně 10 dalších vystupujících)

13.00-14.00        Moderovaná diskuse

Zde je přehled otázek pro inspiraci (účastníci se jich nemusejí držet, ale mohou je využít):

Několik otázek k době postkovidové:

1. Jak, resp. čím vymezit dobu postkovidovou?

- Jako návrat k obdobě současné situace?

- Jako trvalé soužití s koronavirem za podmínek, kdy jsou jeho dopady známé a stabilizované?

2. Jaký bude mít doba postkovidová globální rozměr?

- Vstoupí do ní všechny země víceméně současně, nebo bude dlouhodobě probíhat jako koexistence zemí, v nichž nastala a v nichž ještě nenastala doba postkovidová?

- Pokud nastane druhý případ: Jaké budou vztahy mezi zeměmi v různé postkovidové fázi – a) spolupráce, b) uchování současných bloků, c) restrukturace bloků, d) vznik nových konfrontačních ohnisek?

3. Dojde k omezení spotřeby (domácností) v některých směrech?

- Bude to v důsledku restrikcí, nebo poklesu příjmů velké části obyvatelstva?

- Bude to znamenat větší zchudnutí či zbídačení, nebo pozitivní alternativu vůči současnému konzumu zaměřenou na skutečné lidské hodnoty?

4. Budou se s ekonomickými důsledky dopadu epidemie vyrovnávat všechny země v podstatě stejně, nebo se budou prosazovat i úspěšné snahy o nalezení alternativy vůči předkovidovému setrvačnému směřování?

5. Budou dále narůstat animozity mezi obyvatelstvem ve vztahu k různým otázkám (včetně postoje k epidemii a roli vlád či nadnárodních struktur), nebo v některých zemích převládne tendence k sounáležitosti ("všichni jsme na stejné lodi")?

6. K jakým změnám dojde z hlediska jednotlivých sektorů a jejich výkonů (zaniknou či omezení se některé či naopak objeví či posílí některé nové, např. spojené s rolí pracovních, poznávacích, vzdělávacích, výchovných, zábavných, rodinných apod. styků zdokonalovanými online formami)?

7. Jaké dopady bude mít role vlád při zvládání (nezvládání, využívání či zneužívání) epidemie v jednotlivých zemích a nadnárodních strukturách na důvěru občanů v politické reprezentace a mainstreamová media?

- Uchovají se stávající formy manipulace s veřejným míněním, posílí se či naopak ztratí svoji účinnost?

- V jaké míře dojde ke zneužití omezení osobních svobod, bude trvalé, nebo dojde k návratu k situaci, kdy občané mohou projevit svoji vůli?

8. Jak se změní role vědy?

- Nechá se diskreditovat nekvalifikovanými úřednickými přístupy spojenými s podléháním lobby a příležitostným přiživováním se na přerozdělovací moci, nebo dokáže využít možností interdisciplinárního přístupu a s tím spojené nezbytné spolupráce při komplexním řešení problémů a obnovit svoji autoritu?

- Dojde ke vzniku nových teorií, paradigmat a disciplín?

- Podaří se lépe odpovědět na otázku, jaká je evolučně stabilní strategie druhu "homo sapiens sapiens" v podmínkách globalizace a současné technologické vybavenosti?

9. Podaří se vytvořit sdílenou perspektivní a realistickou vizi překonání současných problémů a nikoli setrvačného budoucího vývoje, která vytlačí snahu současné globální moci zneužít situace nastolení "nového světového přádku", "konečnému řešení" v podobě zničení všech atributů toho, co dělá člověka člověkem?

Závěrečná poznámka:

Vím, že ještě bude nutné hodně doladit či spíše přepracovat. Některé dimenze problematiky doby postkovidové jsem nezachytil, některé otázky jsou příliš návodné či naopak formulovány nedostatečně jednoznačně a srozumitelně. Ale vždy je potřeba něčím začít. Budu rád za jakékoli doplnění, přeformulování otázek, doporučení některé vynechat, lépe utřídit apod.

Současně doporučuji všem, kteří ztratili schopnost vnímat psaný text, ale našli perverzní zálibu v tom, že se pod vlivem různých fejk-videí "zasvěceně" ke všemu vyjadřují a rozdávají své "rozumy", aby potlačili svou vášeň a nedělali si ostudu okázalým demonstrováním vlastní omezenosti. Škodí tím nejen sobě, ale i druhu homo sapiens sapiens, ke kterému se svého času vyjádřil známý literát slovy "člověk, to zní hrdě" (přes veškerou snahu některých jedinců zasažených dobou to platí dodnes).

Co se děje ve světě:

Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:

https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Další významné zdroje o dění ve světě:

https://www.ft.com/content/a26fbf7e-48f8-11ea-aeb3-955839e06441

https://ourworldindata.org/coronavirus

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)