COVI-kávička 27.1. ČR +9144 USA +148265. Co dál?

Česká republika:   + 9144 nových případů. Sice o něco méně než minulý týden, ale už to skáče. Na další fázi uklidnění viru bychom se měli lépe připravit. Ale kdo je toho schopen?

USA +148265 nových případů, zklidnění pokračuje.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Francie zase "poráží" Rusko v počtu nových případů. Rusko pokračuje v pomalém zklidňování, Francie zase vyskočila.

Británie těsně nad 20 tisíc, po delší době relativně dobrý výsledek. Izrael opět přes 7 tisíc, to je také stále hodně.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Aktuálně: Prymula o Sputniku v Česku

https://www.novinky.cz/domaci/clanek/prymula-sputnik-muze-pomoct-vyresit-vypadky-o-nakupu-budeme-s-premierem-diskutovat-40348988

České COVI- problémy

Dosavadní zkušenosti z vakcinace ukazují, že účinnost vakcín (nejen nejvíce prosazované od firmy Pfizer) nebude taková, jak se slibovalo, jak někteří uvěřili a očekávali. Vakcíny v lepším případě pomohou (a to ještě předpokládá, aby se vláda přestala chovat jako služka globálních lobby), ale problém zdaleka nevyřeší.

Už nyní je třeba připravovat plán B. Plán trpělivého vytlačování a zklidnění epidemie. Bude to běh na dlouhou trať, ve kterém musíme počítat se dvěma velkými handicapy, o které se "zasloužili" ti, kteří epidemii zlehčovali:

1. U nás jsme si vypěstovali velmi rezistentní portfolio virové vícenákazy, které se zklidňuje mnohem hůř, než v řadě jiných zemí.

2. Rekordní a dlouhodobou intenzitou šíření nákazy a velkým počtem nových případů jsme přišli o značnou část informací a podstatně se snížila naše možnost číst logiku šíření viru. To znamená, že nejsme a nějakou dobu nebudeme schopni vědět, kde a jak nejúčinněji zasáhnout, jak podpořit nepravidelně, ale opakovaně přicházející fáze zklidnění viru, aby došlo k sadnímu zlomu v útlumu epidemie.

K tomu je třeba připočítat selhání týmu, který si sestavila vláda (pod tlakem, nechala si jej prokádrovat, aby se zvýšila jeho nekompetentnost, včetně nepochopení, o co jde, neschopnost odlišit podstatné od nepodstatného, neschopnost podstatné důsledně prosadit, neschopnost jednat nezištně, přičemž platí, že jakékoli jiné jednání okamžitě podlomí důvěru v tým).

V této oblasti bude muset tak jak tak dojít ke změně. Velmi riskantní by bylo, pokud by se řešení oddalovalo až do doby, kdy se bude rozhodovat ve volbách. Opozice je totiž v ještě horším stavu než vláda. A pokud se týká COVI-problému, tak ještě hůř než v jiných oblastech.

Zajímavé a poučné "vakcínové" čtení na pokračování s otevřeným koncem/6

Účinnost vakcíny AstraZeneca je jenom osmiprocentní?

26. ledna 2021

"Články, podle nichž je účinnost vakcíny AstraZeneca/Oxford pouze 8% u dospělých nad 65 let), jsou zcela nepravdivé," uvedl mluvčí společnosti AstraZeneca ve svém prohlášení zaslaném agentuře AFP.

Noviny Bild Zeitung a obchodní deník Handelsblatt v pondělí večer tvrdily, že německá vláda měla pochybnosti o účinnosti vakcíny AstraZeneca Covid-19 vyvinuté na Oxfordské univerzitě u lidí ve věku nad 65 let.

Podle Handelsblatta, který odkazuje na vládní zdroje, očekává Berlín pro tuto věkovou skupinu účinnost pouze 8%.

Bild Zeitung, také podle vládních zdrojů, píše, že koaliční vláda Angely Merkelové očekává, že vakcína AstraZeneca/Oxford, která má v pátek dostat zelenou pro EU, nebude mít licenci na použití pro dospělé straší 65 let, což bude mít významný dopad na očkovací strategie mnoha zemí.

Britská laboratoř, jejíž vakcína je již ve Spojeném království povolena a široce používána, ve své tiskové zprávě dále vysvětluje, že v listopadu zveřejnila vědecké údaje v časopise The Lancet, "kde ukazuje, že starší lidé vykazovali silnou imunitní odpověď na vakcínu, 100 % z nich vytvořilo specifické protilátky po druhé dávce " .

Společnost AstraZeneca byla v pondělí předmětem kritiky Evropské komise poté, co minulý týden oznámila, že dodávky její vakcíny proti Covid-19 budou nižší, než se v prvním čtvrtletí očekávalo, kvůli "poklesu výnosu" v evropském výrobním závodě.

Brusel považoval tato zpoždění dodávek za "nepřijatelná" a nyní požaduje  "transparentnost" při vývozu v Británii vyrobených dávek.

Viz: https://www.prvnizpravy.cz/zpravy/ucinnost-vakciny-astrazeneca-je-jenom-osmiprocentni/

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

Do seriálu COVI-kávička vkládám novou rubriku. Proč? Odpověď je v díle publikovaném 8. listopadu zde:

https://radimvalencik.pise.cz/8574-covi-kavicka-8-11-cr-7722-usa-124390-co-dal.html

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce, se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. Proto se v nejbližších číslech budu věnovat problematice toho, co lze v této oblasti dělat a jak by společenské vědy mohly obnovit svoji roli.
Současně připravujeme (předběžně na leden) workshop:

Ekonomie a ekonomika doby postkovidové

(pohled za horizont událostí)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

Postupně uveřejňuji náměty k diskusi na tomto semináři:

Jak to u nás bude za 10 let/2

"Jak na zavolanou" zveřejnil Jan Schneider 23. ledna obsáhlou zprávu z 15. Pražské bezpečnostní (video)konference, která se sice konala již v listopadu, ale je aktuální z hlediska našeho workshopu Ekonomie a ekonomika v době postkovidové (Pohled za horizont událostí), viz:

https://ceskapozice.lidovky.cz/tema/prognoza-roku-2030-ceska-republika-ve-svetovem-a-evropskem-kontextu.A210120_162532_pozice-tema_lube

Téma bezpečnostní konference se totiž s naším tématem prolíná. Tím dal nejen velmi užitečný podklad pro naše jednání, ale i nastavil laťku. Bude zajímavé sledovat, v čem ji posuneme dál. Od svého textu odlišuji jako vždy fialovou barvou:

Prognóza roku 2030: Česká republika ve světovém a evropském kontextu – 2. část

Jan Schneider

Výhled

Politika

Bude svět v roce 2030 formován soubojem velmocí a absencí řádu? Co nahradí končící období unipolarity a liberálního mezinárodního pořádku? Nastává nová studená válka? Hrozí Thúkydidova past?

Aby bylo možné se v období upadání dominance hegemona vyhnout vojenské konfrontaci s velmocí (velmocemi) na vzestupu (Thúkydidově pasti) a jednat o nových zásadách mezinárodního pořádku, bylo by třeba nejen ustoupit od pojetí nadřazené univerzality vlastních hodnot a pravidel, od jejich vývozu, dokonce snahy takto misionářsky ovládnout cílové oblasti, ale respektovat i pojetí odlišné. Nezdá se však, že by – navzdory rozdílnosti – jedna či druhá americká administrativa k takovému posunu směřovala.

Kumulativní účinek krizí kovidové, klimatické, hospodářské (a možná i systémově demokratické) pak dodá na důrazu skutečnosti, že velmoci jsou sice schopné samy o sobě zničit svět, ale chtějí-li cokoliv zlepšit, jsou "odsouzeny" ke spolupráci. Tak to u nás formuloval Miroslav Polreich (1931–2019), v USA bývalý ministr zahraničí Henry Kissinger hovořil o modelu pragmatického soužití a profesor Charles Kupchan z Georgetownské univerzity formuloval tezi o konsensu a kompromisu.

Roli bude hrát hrozba s celosvětovým dopadem – zneužití opatření proti epidemické krizi. Vakcína se stává součástí geopolitického vlivového boje, jak o tom referuje americký dvouměsíčník Foreign Affairs.

Ekonomika

Koronavirová pandemie urychlí změny v globálním uspořádání, pozmění ekonomiku ve směru návratu lokalizace, diverzifikace a regionalizace výroby. Budoucnost je tedy třeba promýšlet nově, nebude návrat ke starým dobrým časům, zejména v oblasti cestování, turistiky a velkokapacitní osobní dopravy, zejména letecké. Další přesun ekonomického těžiště do východní Asie (například výroba oceli) by sice znamenal čistší Evropu, ale současně kriticky vyšší strategickou závislost.

Bude záhodno počítat s tím, že synergický efekt podkritických rizik může nečekaně překročit kritickou mez. To je možnost často přehlížená, nedoceněná, anebo zapomenutá – například holokaust bývá považován za výsledek podkritických projevů fanatismu a chamtivosti.

Bude nutné vzít v úvahu koincidenci ekonomických dopadů způsobených pandemií, se závažnými důsledky změny klimatu (zde je však další nebezpečí chybné analýzy příčin a následně nesprávných opatření, která se mohou zvrtnout ve velký byznys – například na globálním oteplování se nadnárodní společnosti shodnou, protože z toho mohou mít velký profit).

Pandemie zesiluje a urychluje jevy již ve světové ekonomice sledované. Například oblast informačních technologií zaznamenává exponenciální růst, ale jeho důsledky – umocněné značnými sociálními dopady epidemie a související karantény – brzy narazí na limity prospěšného růstu (včetně energetické náročnosti a sporné bezpečnosti). Kovidová pandemie zbaví mnoho lidí práce, ale též prověří nezbytnost a prospěšnost různých profesí a zbytnost jiných.

Lze zvažovat dva scénáře – vleklou krizi (s důsledky srovnatelnými se světovou válkou), nebo prudký šok a rychlý návrat (s docela pozitivním vlivem na perspektivní odbory, ovšem modernizace může drasticky snížit potřebu lidské práce). Klíčovou vlastností se stává odolnost, neboli resilience (vstřebání důsledků krizí).

Kovidová krize je ambiciózní výzvou, k jejímuž překonání EU poskytuje transformační zdroje. Plán obnovy však opět závisí na kvalitě analýzy, průběžné nedeformované reflexi, a především na vůli změnit chování v případech, které budou vyhodnocené jako nutnost, byť nepříjemná.

Česká republika jako exportní ekonomika potřebuje otevřené hranice, proto je nutné kultivovat strategické uvažování. Nelze se smířit s nepříjemným faktem, že se o nás mnohdy rozhoduje jinde. Toto strategické uvažování musí obsahovat dlouhodobý záměr, předběžnou opatrnost a koordinaci. To jsou pojmy, v nichž je třeba přemýšlet o krizi a o východiscích z ní.

Česká vláda schválila strategické technologické úkoly, které kovidová krize zvýrazňuje jako nezbytně – posiluje potřebu silného státu se strategickým záměrem (přitom stát v uplynulých desetiletích neustále oslaboval), i když je nepružný a těžkopádný a neumí třeba využít v krizi nabízenou privátní pomoc. Na druhou stranu pouze stát může zajistit, aby kriticky potřebných 20 procent produkce bylo alokováno v rezervách a zásobách.

K tomu je třeba kultivovat i národní uvědomění (a to i v ekonomice, například spotřebu domácích produktů) a hledat širokou politickou shodu v základních státních zájmech. Dobré náměty lze nalézt v knize Andreje Babiše O čem sním, když náhodou spím.

Několik poznámek k diskusi – sázka na elektromobily je velmi sporná, neboť s elektromobilem je třeba ujet 100 až 200 tisíc kilometrů, aby se vyrovnaly uhlíkové stopy při výrobě, provozu a likvidaci elektromobilu a automobilu se spalovacím motorem. Nelze též přehlédnout velké problémy s likvidací požárů elektromobilů.

Dle expertů je divné, že evropská legislativa preferuje sporné elektromobily proti automobilům s hybridním pohonem, které kombinují výhody pohonu elektrického pro město a spalovacím motorem pro mimoměstský provoz a dobíjení vlastní baterie (která není velkokapacitní, tudíž z požárního hlediska není natolik kritická).

Pokud jde o individualizaci dopravy, nastává paradoxní situace, protože hromadná doprava je mnohem ekologičtější a zvyšuje dopravní průchodnost, ale z hlediska epidemiologického má velmi špatné parametry.

Co se týče vakcín, nesmějí se stát předmětem byznysu, protože by ceny mohly vystoupat natolik vysoko, že by byla pro některé státy nedostupná (vakcinační nacionalismus). Námitka, že vakcín je vyvíjeno mnoho, a tudíž nelze zneužít monopolu, je idealistická, protože i tuto oblast dávno opanoval zisk. Proto je reálné nebezpečí kartelových dohod a korupce. K tomu se pojí i geopolitické využívání (či zneužívání) distribuce vakcín.

Nakonec zásadní poznámka. Ideologizace politiky a důsledky lobbingu vojensko-průmyslového komplexu způsobují absurdní náklady na zbrojení. Vypadá to, že lidstvo se zbláznilo a zcela postrádá pud sebezáchovy. Přitom polovina nákladů na zbrojení by umožnila vyřešit většinu hrozících problémů včetně energetiky.

(Pokračování)

Co se děje ve světě:

Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:

https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Další významné zdroje o dění ve světě:

https://www.ft.com/content/a26fbf7e-48f8-11ea-aeb3-955839e06441

https://ourworldindata.org/coronavirus

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)