COVI-kávička 24.1. ČR +4222 USA +172913. Co dál?

Česká republika:   +4222 nových případů. Za sobotu je to spíše signál začátku další fáze nárůstu.

USA +172913  nových případů.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Rusko zatím první vakcinující země s mírným poklesem. Francie den ode dne více nových případů než Rusko.

Británie přes 33 tisíc, to je stále hodně.

Izrael ani ne 5 tisíc, nadějný výsledek.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Zajímavé a poučné "vakcínové" čtení na pokračování/4

Takto a i v této posvátné oblasti funguje EU-ekonomika podřízená diktátu redistribuční moci:

Jan Schneider: Jourová a její ptydepe

Eurokomisařka Věra Jourová vystoupila v pořadu Interview ČT24 a řekla věci, které těžko nechat bez komentáře.

Její jazyk ztěžknul bruselským ptydepe, které je však k nerozeznání podobné úřednickému jazyku bývalého režimu, označovaného za autoritářský či totalitní. Například Komunistická strana kdysi reflektovala zločiny, jichž se dopustila, slovy "staly se chyby". Nevím, jak je na tom klérus, ale jistě bude mít pro takové přesné a adresné vyjadřování velké pochopení. Vždyť "chyby se staly" i v historii (nejen) katolické církve. A mohli bychom pokračovat letem světem i historií ...

Tento alibistický způsob je tak chytlavý, že prosáknul skutečně celou byrokracií až do nejmenších samospráv, které zcela bez uzardění dávají například cedule, že "Cesty se v zimě neudržují". Proti tomu ovšem nelze nic namítat, protože nikdo nikdy nikde neviděl cestu, která by se udržovala. A Technické služby jsou z obliga, na vině je cesta, že se neudržuje, sviňa stará škaredá!

A jak to tedy pojednala eurokomisařka Jourová, když mluvila o vakcínách firmy Pfizer?

Věra Jourová na konto firmy Pfizer pouze řekla, že "výrobní kapacity se projevily jako nedostatečné". Svině výrobní kapacity! Evropská komise za nic nemůže, že si firmu neprověřila a že riziko dodávek nerozdělila na víc stran. Hlavně že se starost o zdraví nepolitizuje, ale ruské či čínské vakcíny do europrostoru nesmí ani omylem.

Pak nás eurokomisařka ujistila, že Evropská komise dělá všechno, "aby se dodávalo". No, to fungovat nemůže ani v Bruselu, protože nějaké samododávací zboží neexistuje. Vždy dodává někdo někomu. Ale i když Evropská komise prý dělá maximum, kde jsou nějaké zmínky o penále nebo dokonce o sankcích za nedodávání vakcín, když tu jde doslova o životy?

Neví to ani eurokomisařka, která doslova řekla, že "nevidí do těch smluv", co EU podepsala s Pfizerem! Uši jsem si protřel a pustil si ta její slova znovu ze záznamu: eurokomisařka nezná ty smlouvy, nevidí do nich! Kdo tedy ty smlouvy uzavřel, kdo je koncipoval, kdo má dohlížet na jejich dodržování – a kdo ve skutečnosti profituje z tohoto byznysu století??

Podle Jourové EU objednala u Pfizera vakcíny, je tedy jejich obchodním partnerem, a členské státy se mají spolehnout na toto ujednání. Jenže dodávky váznou a účinnost vakcín je sporná. Evropská komise hanebně selhala a prokázala svoji nekompetentnost. Proto o chvíli později tatáž eurokomisařka mluví o tom, že státy si mají možnost koupit vakcínu jednotlivě.

Jindřich Plachta kdysi hlásil "já neříkám ani tak, ani tak – kdo se ve mně vyzná?" Jenže Jindřich Plachta byl placen za to, že byl komik.

Ptydepe označení absurdního umělého úřednického jazyka, který pozbývá jakéhokoliv významu slov. Výraz ptydepe poprvé použil Václav Havel ve svém dramatu Vyrozumění (1964), v němž se tento jazyk stal silným nástrojem byrokratické moci. Dnes jsou s nadsázkou jako ptydepe označována, laikovi mnohdy nesrozumitelná, slovní spojení v řeči úředníků či politiků.

Viz: https://www.prvnizpravy.cz/zpravy/politika/jan-schneider-jourova-a-jeji-ptydepe/

Naši "mocní" si patrně ani neuvědomují, s čím si zahrávají: https://radimvalencik.pise.cz/8888-vlada-na-hrane-lidsko-pravniho-zlocinu.html

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

Do seriálu COVI-kávička vkládám novou rubriku. Proč? Odpověď je v díle publikovaném 8. listopadu zde:

https://radimvalencik.pise.cz/8574-covi-kavicka-8-11-cr-7722-usa-124390-co-dal.html

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce, se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. Proto se v nejbližších číslech budu věnovat problematice toho, co lze v této oblasti dělat a jak by společenské vědy mohly obnovit svoji roli.
Současně připravujeme (předběžně na leden) workshop:

Ekonomie a ekonomika doby postkovidové

(pohled za horizont událostí)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

Postupně uveřejňuji náměty k diskusi na tomto semináři:

Odpověď na otázky k době postkovidové (Zdeněk Červený, student) – 2. část:

5.               Budou dále narůstat animozity mezi obyvatelstvem ve vztahu k různým otázkám (včetně postoje k epidemii a roli vlád či nadnárodních struktur), nebo v některých zemích převládne tendence k sounáležitosti ("všichni jsme na stejné lodi")?

Bohužel budu opět skeptický a nevidím nic, co by lidi soudobé společnosti skutečně přinutilo se nějak lidsky semknout, aniž by nebylo účelem jít nadávat na vládu nebo nějaký podobný důvod. Pro moderní západní kultury toto platí dvojnásob. V tomto obdivuji více východní kultury, sice pouze jen z turistických zkušeností, ale tamní prostředí působí na mne vždy více lidsky, přátelsky a příjemně. Nám to šlo chvilku, když jsme šili rouškyJ.

6.               K jakým změnám dojde z hlediska jednotlivých sektorů a jejich výkonů (zaniknou či omezení se některé či naopak objeví či posílí některé nové, např. spojené s rolí pracovních, poznávacích, vzdělávacích, výchovných, zábavných, rodinných apod. styků zdokonalovanými online formami)?

Nenapadá mne nic, co by mělo tendenci přímo zaniknout v návaznosti na situaci, kdy lidi museli omezit osobní kontakt. Ovšem například online forma, která byla často cestou nepředstavitelnou, tu určitě zůstane. Dokonce i některé školy plánují, že určité přednášky budou i nadále v budoucnosti možné praktikovat online (v době postkovidové). Když už jsme se to jednou naučili používat, máme na to vybavení, vychytali spoustu much, byla by škoda to úplně odstavit na vedlejší kolej. Určitě tato forma má i svou budoucnost a své místo v sektorech, kde se osvědčila. Nemůže však být plnohodnotnou náhradou. Jak už jsem zmínil výše, my lidé jsme tvorové společenští a měli bychom takoví zůstat. Socializace a osobní kontakt je prostě hodnotnější. Například odborné semináře (webináře) v oblasti různého poradenství, které jsem i sám absolvoval, se mi zdály touto formou efektivnější. Úspora nákladu na cestovné, úspora času, možnost lépe si dělat poznámky. Jako negativum bych viděl jen to, že jsem nedostal chlebíček a kávu J.

7.               Jaké dopady bude mít role vlád při zvládání (nezvládání, využívání či zneužívání) epidemie v jednotlivých zemích a nadnárodních strukturách na důvěru občanů v politické reprezentace a mainstreamová media?

-                  Uchovají se stávající formy manipulace s veřejným míněním, posílí se či naopak ztratí svoji účinnost?

-                  V jaké míře dojde ke zneužití omezení osobních svobod, bude trvalé, nebo dojde k návratu k situaci, kdy občané mohou projevit svoji vůli?

Reakce vlád na nebezpečí virové nákazy jsou napříč celým světem téměř stejné. Pochopení a důvěra občanů k těmto restrikcím se velmi různí. Podstata těchto rozdílů pramení už ze samotné kultury jednotlivých národů. My Češi se umíme semknout, ale nám vždy vše vydrží jen chvilku, podobně jako vlastenectví trvající v průběhu MS v hokeji. Nadávat na vše nám jde podstatně lépe. Severské národy (Dánsko, Norsko....) jsou ke svým vládám mnohem důvěřivější. Bohužel epidemiologický stav po rozvolněném létu začal být velmi nepříznivý a rozjetý vlak se nepodařilo zcela zabrzdit doteď. Ne že by na tom státy jako Německo, Francie byly lépe. Občané mají pocit, že je to chyba vlády, která nezvládla situaci. Vidím chyby na obou stranách. Rozvolnění léta v míře, jak proběhlo, bylo lehkomyslné. Následně jsme to tak trošku vzdali a přestali dodržovat opatření a dokonce je i porušovali v přesvědčení, že jsou stejně k ničemu a může za to hlavně vláda. V tomto úhlu pohledu opět obdivuji soudržnost a mentalitu asijských národů. Západní svět ovíněný pocitem "demokracie a svobody" má pocit, že si vždy může dělat, co chce a pokud to tak není, všichni se oháníme svými právy. Ale ruku na srdce, kdo z nás se kdy ohání také svými povinnostmi, které k demokracii a svobodě patří stejně jako ta "naše" práva?! V prostředí ČR se určitě koronavirová krize promítne do výsledků voleb, jak silně teprve uvidíme a bude to záležet na mnoha okolnostech. Pokud bude do podzimu "zvládnuto" může to posílit pozici současné vlády. Zatím je spíše růst nedůvěry i přes expanzivní přístup vlády. Na někoho nadávat nebo to svést se prostě "musí". Média, která ráda hlásají svoji nezávislost, nestrannost, objektivnost budou nadále stejně "objektivní" jako doposud. Já osobně vidím média bohužel spíše jako zhoršovače situací. Určitě je důležité veřejnost informovat, ale tolik z těch informací je často zbytečných, zavádějících, fejkových a působí zmatky. Zprávy se dnes chrlí takovým tempem, že je těžké se v nich orientovat, selektovat ty relevantní a pravdivé. Média budou stále nástrojem jak informovat, ale také jak dokonale vystrašit a udělat paniku. Napadá mne úvaha, jak by asi vypadala stejná covidová situace bez médií – všichni bychom postupně onemocněli a zůstali by jen ti odolní?! Nebo by si nikdo ničeho nevšiml a prostě by tu proběhla "chřipková" epidemie jako se tak občas prostě děje?!

Osobně nepociťuji žádné omezení mých osobních svobod tím, že bych měl nosit roušku nebo že nemohu do restaurace apod. Současně mi chybí a chyběla možnost vycestovat na plánovanou dovolenou. Horší by asi bylo, kdybych nemohl pracovat a byl by tak omezen můj příjem. Každopádně určitým způsobem jsme omezeni všichni, ale je důležité si uvědomit, že je to s cílem, abychom se, co nejdříve mohli vrátit zpět k normálu.

8.               Jak se změní role vědy?

-                  Nechá se diskreditovat nekvalifikovanými úřednickými přístupy spojenými s podléháním lobby a příležitostným přiživováním se na přerozdělovací moci, nebo dokáže využít možností interdisciplinárního přístupu a s tím spojené nezbytné spolupráce při komplexním řešení problémů a obnovit svoji autoritu?

-                  Dojde ke vzniku nových teorií, paradigmat a disciplín?

-                  Podaří se lépe odpovědět na otázku, jaká je evolučně stabilní strategie druhu "homo sapiens sapiens" v podmínkách globalizace a současné technologické vybavenosti?

Věda určitě o svou autoritu nepřišla. Bez vědy bychom dneska ani nevěděli, že na nás nějaký vir útočí a nedokázali bychom se bránit ani těmito prostředky, které máme k dispozici. Věda měla a vždy bude mít místo v naší společnosti. Bez vědy by nebyly inovace a tudíž ani ekonomický růst.

Poslední obdobná situace se odehrála před sto lety – španělská chřipka a z té doby již nikdo nežije a prakticky se na ni zapomnělo, ač s sebou vzala cca 50 mil. obětí. Nedokáži posoudit, zda doba postkovidová se stane dobou příchodu nových paradigmat, určitě však bude živnou půdou pro ekonomy, sociology, medicínu. Za ten rok se toho zatím odehrálo hodně, co určitě bude mít přesahy i do budoucna.

9.               Podaří se vytvořit sdílenou perspektivní a realistickou vizi překonání současných problémů a nikoli setrvačného budoucího vývoje, která vytlačí snahu současné globální moci zneužít situace nastolení "nového světového pořádku", "konečnému řešení" v podobě zničení všech atributů toho, co dělá člověka člověkem?

Nemyslím si, že současná pandemie je dostatečným stimulem obrátit celý svět naruby. Žijeme spotřebou, prožíváme krátkodobé prožitky, které střídáme novými prožitky. Mladé generace ani nic jiného neznají. My co známe dobu, kdy jsme tu neměli nic a nezažívali paradoxy z příliš mnoha příležitostí (B. Schwartz), můžeme trochu posoudit onen rozdíl. Máme se lépe teď anebo to bylo dříve? Záleží vždy na úhlu pohledu.

V této době bohatnou stále ti nejmocnější, kteří z této situace těží, tudíž nemají zájem něco měnit. Ti co by možná toto chtěli změnit, nejsou v pozici, aby to změnit mohli. Mohou začít u sebe, ale bude to dostačujícím motivátorem třeba i pro okolí?

Žijeme konzumním životem, což sociologové označují jako sebedestruktivní problém a upozorňují na něj již celé století. Ale chceme se jako lidstvo opravdu skutečně změnit? Chceme zahodit všechny naše statky, drahá auta, drahé mobilní telefony, tablety, značkové oblečení a žít životem, kterým se nebudeme odlišovat od ostatních a všichni budeme stejní tuctoví?! Jsme toho schopni? Kdo se ve skutečnosti chce vzdát svého materiálního pohodlí, začít žít minimalistickým životem? Argumentem může být to, že je nasnadě dojít tak lepšího duševního prožití, ale kolik lidí si to dokáže reálně uvědomit, když je nám ze všech stran podsouváno, že život si máme užít a ke všemu potřebujeme nějaký produkt, který naplní naše údajné potřeby a přání? Už tu byly civilizace před námi, které zanikly a následně vznikly nové. S naší to nebude jinak, kdy to přesně bude, nikdo neví.

Co se děje ve světě:

Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:

https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Další významné zdroje o dění ve světě:

https://www.ft.com/content/a26fbf7e-48f8-11ea-aeb3-955839e06441

https://ourworldindata.org/coronavirus

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)