COVI-kávička 14.1. ČR +10854 USA +236462. Co dál?

Česká republika:  +10854  nových případů. I při nižším počtu testů toto už je zjevný projev začínající fáze zklidnění viru. Obávám se však, že ti, kteří dnes čelí epidemii, nejsou schopni tuto další příležitost využít.

USA +236462 nových případů.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Rusko druhý týden pomalého zklidňování. Francie po delší době výsledek horší než Rusko.

Británie přes 47 tisíc nových případů, nepčíjemně vysoké hodnoty, vliv vakciny se neprojevuje. Španělsko vysokočilo téměř na 40 tisíc. Německo přes 23. Izrael téměř 10 tisíc, Slovensko hodně přes 3 tisíce.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

O zrodu anti-covi vakcín přehledně/4

Jaroslav Petr zpracoval pro českou pozici poměrně kvalitní a objektivní pojednání o tom, jak se rodily jednotlivé vakcíny a co lze od nich očekávat. Celé je zde:

https://ceskapozice.lidovky.cz/tema/jedna-z-nejvetsich-vedeckych-akci-v-dejinach-vakciny-proti-covidu-19.A210105_130050_pozice-tema_lube#utm_source=email&utm_medium=text&utm_campaign=lidovky.directmail

Úspěch, resp. očekávaný úspěch vakcín různého typu vyvinutých v několika zemích světa vysvětluje obrovskými finančními prostředky, které byly pro tento účel využity. Jenže, což už nedodává, v důsledku toho se přesunula téměř celá pozornost právě do oblasti hledání a přípravy vakcíny. Obávám se, že nám tím unikají důležité aspekty chování viru, které jsou důležité pro dlouhodobou koexistenci s ním. I z tohoto hlediska má smysl se s pojednáním seznámit. Od svého textu jej odlišuji fialovou barvou a doplňuji svými poznámkami,

4. část:

V první vlně by měly být přednostně očkovány nejvíce ohrožené skupiny obyvatel. Vedle zdravotníků, kteří přicházejí denně do kontaktu s nemocnými, jsou to senioři, obézní lidé a pacienti trpící některými chronickými onemocněními. Lidé z rizikových skupin ale mohou mít na očkování nedostatečnou odezvu. Například senioři reagují na většinu očkování slaběji než mladí lidé. Přitom k účinné ochraně potřebují často vyšší hladiny protilátek než lidé v produktivním věku.

Oslabená reakce na očkování hrozí i při obezitě. "Nepřekvapilo by mě, kdyby obézní lidé a lidé s nadváhou měli po očkování méně protilátek, a ty z jejich organismu rychleji mizely. Pro odborníky to překvapení nebude – pro zbytek populace to může znamenat šok," konstatuje americký vakcinolog Gregory Poland z kliniky Mayo. Vakcinační kampaň proti koronaviru SARS-CoV-2 představuje jednu z nejrozsáhlejších akcí, již lidstvo v uplynulých desetiletích provedlo.

"Naposledy jsme hromadně očkovali zcela novými vakcínami proti neštovicím a obrně. Vstupujeme do oblasti, kde nejsme doma. Všechny vakcíny z uplynulých desetiletí byly roky testované nebo byly zaváděné velmi pomalu," upozorňuje na specifikum současné situace Howard Forman z Yaleovy univerzity. Vakcín zpočátku nebude dost pro všechny, kdo by je potřebovali. Navíc se většina očkovacích látek podává dvakrát, s odstupem několika týdnů.

Lékaři proto řeší dilema: mají polovinu první dodávky odložit stranou pro lidi, jimž píchnou první dávku? Nebo mají použít kompletní dodávku pro první injekci a spolehnout se, že jim výrobci dodají vakcínu pro druhou dávku včas a v dostatečném množství? Není to jednoduché rozhodování. Výroba a distribuce miliard očkovacích dávek je složitý proces a může se kdykoli zadrhnout. Producenti se musejí vypořádat například i s enormním nárůstem spotřeby ampulí, do nichž se vakcíny plní.

Na jejich nedostatku může globální očkovací mašinerie zkolabovat. Velkým problémem bude dostat vakcíny k obyvatelům třetího světa. Důležité je najít optimální očkovací strategie. Matematici a epidemiologové je hledají složitými počítačovými modely a demonstrují na nich význam očkování i jeho správné organizace. "Bez vakcíny může během prvních šesti měsíců roku 2021 zemřít v USA na covid asi 179 tisíc lidí," říká Michael Springborn z Kalifornské univerzity v Davisu.

"Náš model naznačuje, že úmrtí by mohlo klesnout na přibližně 88 tisíc pouhým postupným očkováním deseti procent populace každý měsíc, a to bez upřednostňování rizikových skupin. Cílená distribuce vakcín na základě věku lidí a toho, zda patří mezi nepostradatelné profese, by mohla v závislosti na konkrétní situaci zachránit dalších sedm až 37 tisíc životů." Všechny modely se shodují, že pokud se má společnost vymanit ze sevření koronavirové pandemie, je nutná imunita minimálně 60 až 70 procent populace.

V řadě zemí se ale významná část obyvatel staví k očkování proti SARS-CoV-2 rezervovaně, nebo ho odmítá. Nadšením pro očkování zatím nehoří ani obyvatelé České republiky. Nedůvěra k novým, rychle vyvinutým a otestovaným vakcínám se dala předpokládat. Zejména když se informacemi o průběhu vývoje a testování média v uplynulém roce příliš nezabývala. Víc měli pro jejich objasnění dělat vědci i politici. O to víc se činily dezinformační weby a skupiny lidí odmítajících očkování.

V souvislosti s vakcínami se vyrojila mračna často až bizarních fake news a konspiračních teorií. O novém typu RNA vakcín třeba kolují ničím nepodložené fámy, že očkovaným lidem změní dědičnou informaci. Očkování je zvláštní v tom, že z něho profituje společnost, protože ta je jako celek odolnější a může lépe fungovat. Rizika nežádoucích vedlejších účinků vakcíny však nese jednotlivec. V silně proočkované populaci se choroba nešíří, a chráněn je proto ten, kdo vakcínu odmítl.

Pokud tuto parazitickou strategii zvolí většina, je společnost nechráněná a zranitelná. U některých chorob se tento problém řeší povinným očkováním. To není případ vakcín proti covidu. Pádným důvodem pro účast v dobrovolném očkování je jeho společenský přínos. Výstižně to formulovala americká specialistka na infekční choroby Krutika Kuppalliová z Lékařské univerzity Jižní Karolíny: "Člověk si nenechává píchnout vakcínu jen proto, aby chránil sám sebe. Dělá to pro svou rodinu, přátele, spolupracovníky, sousedy."

Bylo by naivní očekávat, že vakcíny sprovodí covid ze světa a vrátí do předcovidové éry. Jason McKnight z Texaské A&M univerzity je přesvědčen, že i po očkování bude dobré nosit roušky, protože vakcína s 95procentní účinností zanechává bez ochrany každého 20. očkovaného – a ti by měli být chráněni před nákazou. Očkování nabízí šanci dostat koronavirus pod kontrolu. Bylo by absurdní ji promarnit jen proto, že postavíme do popředí své přehnané obavy z vakcín a do pozadí odsuneme prospěch všech, na kterých nám záleží.

K tomu ode mne:

To už jsou pasáže, které přesahují rámce objektivní informace a nabývají podobu agitky. Už teď si je však potřeba klást dvě otázky:

1. Jak se vakcinační propaganda vyrovná se vzájemným marketinkovým soupeřením různých vakcín, které bude probíhat (vlastně už probíhá) s použitím hodně nečistých praktik.

2. Jak vakcinační propaganda vycouvá z přehnaných očekávání a upozorní veřejnost, že samotná vakcinace možná dokáže hodně, ale ne všechno, že je nutno i do budoucna ohleduplné chování.

Mohlo by se zdát, že uvedené otázky lze odbýt slovy "Tím se teď hlavu netrapme, uvidíme pak!". Mám na to jiný názor.

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

Do seriálu COVI-kávička vkládám novou rubriku. Proč? Odpověď je v díle publikovaném 8. listopadu zde:

https://radimvalencik.pise.cz/8574-covi-kavicka-8-11-cr-7722-usa-124390-co-dal.html

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce, se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. Proto se v nejbližších číslech budu věnovat problematice toho, co lze v této oblasti dělat a jak by společenské vědy mohly obnovit svoji roli.
Současně připravujeme (předběžně na leden) workshop:

Ekonomie a ekonomika doby postkovidové

(pohled za horizont událostí)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

Postupně uveřejňuji náměty k diskusi na tomto semináři:

Kroh o penzích:

Michael Kroh napsal pro časopis Argument přínosný článek O penzích trochu jinak

reagující na návrh Maláčové. Celý článek je zde:

https://casopisargument.cz/?p=33522

Kromě jiného v článku pozitivně zmiňuje i moji "parketu" (odlišuji citovaný text fialovou barvou):

Částečným řešením může být i dobrovolné prodloužení profesní kariéry u zdravých a fyzicky zdatných seniorů, které může stát motivovat různými výhodami, například odpuštěním plateb na důchodové pojištění po 40 letech spoření (mají přece naspořeno, jen si dobrovolně odsouvají počátek vyplácení důchodu). Je jasné, že tento způsob stabilizace důchodového systému, který rozpracovala skupina odborníků z Vysoké školy finanční a správní pod vedením doc. Radima Valenčíka, není vhodný pro všechny. Mnohým neumožní dobrovolné prodloužení zdravotní stav, pro jiné se nenajde uplatnění na trhu práce. Ale určité řešení pro nemalé skupiny zaměstnanců a živnostníků to nesporně je.

Téměř učebnicově tím ilustruje, jak obtížně je vymanit se ze setrvačného myšlení. Na první pohled se zdá, že k tomu, co napsal, není co dodat. Část osob lze skutečně vhodně motivovat k prodloužení profesní kariéry, pro značnou část zaměstnanců je to nereálné.

Jenže právě z tohoto hlediska je nutné zásadním způsobem změnit úhel pohledu. Tj. ne dívat se na problém z hlediska "někteří mohou a někteří ne", ale z hlediska "proč by nemohli všichni?". To je právě jeden z hlavních rozdílů mezi setrvačným viděním a pochopením podstaty změny, do které jdeme a kterou můžeme úspěšně projít.

Technologické změny velmi rychle sníží poptávku po práci založené na rutinních výkonech. Na druhé straně bude dramaticky růst poptávka po "celoživotní otevřenosti", schopnosti osvojovat si nové, nacházet své uplatnění v tvůrčích mezigeneračních týmech. Současně dramaticky vzroste poptávka po produktivních službách, tj. službách přispívajících k nabývání, uchování a uplatnění schopností.

Předčasná ztráta uplatnitelnosti bude výjimkou, zatímco dlouhodobé uchování produktivních aktivit při jejich současném rozvolňování bude přirozenou náplní života člověka. Člověka, který se nestává snadno nahraditelným balastem, ale naopak, ústřední postavou nové ekonomiky.

Co se děje ve světě:

Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:

https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Další významné zdroje o dění ve světě:

https://www.ft.com/content/a26fbf7e-48f8-11ea-aeb3-955839e06441

https://ourworldindata.org/coronavirus

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)