COVI-kávička 12.1. ČR +9294 USA +214683. Co dál?

Česká republika:   +9294 nových případů. O 3 tísíce méně než minulý týden, ale při nižším počtu testů.

USA +214683 nových případů.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Rusko pomalounku zklidňuje. Francie velmi dobrý výsledek.

Británie přes 46 tisíc.

Izrael téměř 10 tisíc.

Slovensko pod tisíc, opatření zabrala.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

O zrodu anti-covi vakcín přehledně/2

Jaroslav Petr zpracoval pro českou pozici poměrně kvalitní a objektivní pojednání o tom, jak se rodily jednotlivé vakcíny a co lze od nich očekávat. Celé je zde:

https://ceskapozice.lidovky.cz/tema/jedna-z-nejvetsich-vedeckych-akci-v-dejinach-vakciny-proti-covidu-19.A210105_130050_pozice-tema_lube#utm_source=email&utm_medium=text&utm_campaign=lidovky.directmail

Úspěch, resp. očekávaný úspěch vakcín různého typu vyvinutých v několika zemích světa vysvětluje obrovskými finančními prostředky, které byly pro tento účel využity. Jenže, což už nedodává, v důsledku toho se přesunula téměř celá pozornost právě do oblasti hledání a přípravy vakcíny. Obávám se, že nám tím unikají důležité aspekty chování viru, které jsou důležité pro dlouhodobou koexistenci s ním. I z tohoto hlediska má smysl se s pojednáním seznámit. Od svého textu jej odlišuji fialovou barvou a doplňuji svými poznámkami,

2. část:

Silným hnacím motorem byla neustále se zhoršující epidemiologická situace, kolapsy zdravotnictví v některých zemích a globálně narůstající počty obětí. Vývoj vakcín se stal prioritou a nešetřilo se na něm penězi. V USA se sešlo z federálních zdrojů a od soukromých dárců 20 miliard dolarů, z nichž se v rámci projektu Operation Warp Speed vydatně dotoval výzkum ve vybraných firmách. Moderna tak dostala na svou revoluční vakcínu finanční injekci ve výši víc než 1,5 miliardy dolarů.

AstraZeneca mohla díky podpoře z programu počítat s posílením rozpočtu o 1,2 miliardy. Částka 1,6 miliardy dolarů pomohla z nejhoršího firmě Novavax, jež na sklonku roku 2019 balancovala na pokraji bankrotu. Roli ve štědré podpoře vývoje vakcín proti SARS-CoV-2 sehrálo i to, že některé země pojaly získání vlastní očkovací látky jako otázku mezinárodní prestiže.

Vedle čínských státních firem, jako je Sinopharm, byl tento hnací impulz patrný u moskevského Gamalejova národního výzkumného centra pro epidemiologii a mikrobiologii, kde spatřila v rekordně krátkém čase světlo světa ruská vakcína Sputnik V. Štědré finanční dotace nasadily vývoji vakcín ostruhy. Po preklinické fázi, kdy se očkovací látka testuje na zvířatech, se musí každá nová vakcína prokousat třemi stadii klinických zkoušek.

V první fázi ji dostává pouze pár desítek zdravých dobrovolníků. U těch se sledují především nežádoucí vedlejší účinky, protože hlavním kritériem této fáze testů je bezpečnost. Ve druhé fázi už se ověřuje dávkování vakcíny a její účinnost. Na základě výsledků se pak stanoví optimální způsob očkování. Ve třetí fázi jsou do testů zahrnuty desetitisíce lidí z běžné populace. Někteří dostávají vakcínu, jiným je píchnuta neúčinná látka placebo – a následně se vyhodnocuje, koho očkování ochránilo před nákazou.

Klinické zkoušky představují nejnáročnější fázi na cestě vakcíny z laboratoře do lékařské praxe jak po finanční stránce, tak organizačně. Na paradoxní problém narazily čínské firmy. V jejich zemi se už virus SARS-CoV-2 vyskytuje zřídka a testování odolnosti očkovaných v populaci, která nečelí hrozbě nákazy, ztrácí smysl. Číňané proto rozjeli třetí fázi klinických zkoušek v Brazílii a v některých zemích arabského světa.

Požadavek na desítky tisíc dobrovolníků testovaných ve třetí fázi klinických testů vychází ze skutečnosti, že zdaleka ne všichni očkovaní se s nákazou střetnou. Mnozí z těch, kteří jsou na konci hodnoceného období stále zdraví, za to nevděčí ochraně vakcíny. V USA a ve Velké Británii se proto hodně diskutovalo, zda klinické testy neurychlit kontroverzním postupem, kdy by byli naočkovaní dobrovolníci rozděleni do dvou skupin – a polovina z nich by byla cíleně nakažena koronavirem.

V takovém testu lze určit účinnost vakcíny rychle a s vysokou spolehlivostí na několika desítkách lidí. Podobně se někdy postupuje při testování vakcín proti chřipce, choleře nebo břišnímu tyfu. V případě vakcín proti covidu však řada odborníků kritizuje tento postup jako riskantní. Upozorňují na fakt, že i zdravý dobrovolník může mít při nákaze koronavirem vážné zdravotní problémy. Celosvětově špatná nákazová situace navíc vytváří podmínky, za nichž proběhne i tradičně pojatá třetí fáze klinických testů velmi rychle.

Britská vláda navzdory tomu schválila "nákazový" typ testů u několika nově vyvíjených vakcín proti covidu. Pokud dostanou testy zelenou od příslušných úřadů, měly by se rozběhnout začátkem roku 2021 v Dublinu. V každém se počítá s účastí 30 až 50 cíleně nakažených dobrovolníků. Náročnost klinických testů představuje ve vývoji vakcín jednu z hlavních brzd. Firmy složitě řeší už to, zda postoupí z předklinických testů na zvířatech k první fázi klinických zkoušek na lidských dobrovolnících.

(Pokračování)

K tomu ode mne:

Možná, že se brzo začnou dít hodně zajímavé věci. Zatím se žádný efekt "vakcínování" v zemích, kde už s ním začali v loňském roce, neprojevil. Tedy přesně v USA i Británii jdou od rekordu nárůstu nových případů k rekordu. Možná, že je ještě brzy.

A nejzajímavější bude Izrael. Zde patrně dojde k proočkování nejrychleji. A to několika vakcínami, včetně zapovězeného ruského Sputniku V. V situaci, kdy je Izrael na vysokých stavech nárůstu nových případů (kolem 7 tisíc denně) zde mohou být získány nesmírně zajímavé údaje.

Také uvidíme, co udělá Sputnik V v samotném Rusku. Zkrátka během krátké doby se dozvíme hodně zajímavých věcí.

(Pokračování)

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

Do seriálu COVI-kávička vkládám novou rubriku. Proč? Odpověď je v díle publikovaném 8. listopadu zde:

https://radimvalencik.pise.cz/8574-covi-kavicka-8-11-cr-7722-usa-124390-co-dal.html

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce, se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. Proto se v nejbližších číslech budu věnovat problematice toho, co lze v této oblasti dělat a jak by společenské vědy mohly obnovit svoji roli.
Současně připravujeme (předběžně na leden) workshop:

Ekonomie a ekonomika doby postkovidové

(pohled za horizont událostí)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

Postupně uveřejňuji náměty k diskusi na tomto semináři:

K epidemiologickému aspektu doby postkovidové:

Když jsem doc. MUDr. Danu Göpfertovou, CSc., IPVZ, vedoucí Katedry hygieny a epidemiologie žádal o souhlas s uveřejněním poznámek, které napsala k možnostem vakcinace proti COVID-19, upozornila mě na svůj článek Lze eradikovat nebo eliminovat covid-19?, který uveřejnila ve Zprávách centra epidemiologie a mikrobiologie (SZÚ, Praha), 2020. 29(11). Se zájmem jsem si ho přečetl a zjistil, že v závěru poměrně přesně odpovídá na první otázku k době postkovidové. Připomínám (včetně formulovaných alternativ):

1. Jak, resp. čím vymezit dobu postkovidovou?

- Jako návrat k obdobě současné situace?

- Jako trvalé soužití s koronavirem za podmínek, kdy jsou jeho dopady známé a stabilizované?
Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8784-nekolik-otazek-k-dobe-postkovidove.html

Uveřejňuji jako přínosný podklad k workshopu 29. ledna. Text D. Göpfertové odlišuji fialovou barvou:

Přírodní i společenské změny vedou na naší planetě k výraznému ekologickému nesouladu, který pak podmiňuje vznik nových nákaz nebo alespoň k němu přispívá. Nyní se objevila nová nákaza, a to ve zcela vnímavé populaci, čítající téměř osm miliard lidí, proti které neexistuje žádná, a to ani generacemi zprostředkovaná imunita. V tom se situace zcela zásadně liší od jiných epidemicky se šířících nákaz, včetně chřipky.

Při současném stupni znalostí, covid-19 nelze celosvětově eradikovat a pravděpodobně ani eliminovat na území jednotlivých států. Tato nebezpečná nákaza ve světové populaci s největší pravděpodobností zůstane a je třeba tuto skutečnost přijmout.

Nicméně již poměrně dobře víme a máme to otestováno, jaké využívat nástroje v bránění šíření covid-19 a jak limitovat jeho důsledky. Navíc obrovskou rychlostí se posunuly laboratorní možnosti, informační technika a výměna informací mezi experty v globálním měřítku prakticky on-line, příprava léků a především vakcín v desítkách laboratoří. V kombinaci s dalšími protiepidemickými opatřeními by snad mohly být tím správným prostředkem alespoň pro eliminační snahy.

Předpokladem pro definitivní a správné posouzení eliminovatelnosti, budoucí odhady situace a úspěšné zvládnutí covid-19, budou také další konzistentní informace o komplexních biologických vlastnostech a charakteristikách viru SARS CoV-2 a patofyziologii a patogeneze nákazy. Jsou základním kamenem boje proti covid-19 a mnoho neznámých zatím stále přetrvává.

Další jistou nadějí jsou spontánní, ve vzdálené budoucnosti třeba i umělé změny vlastností viru ve směru snížení klinické závažnosti, virulence nebo schopnosti šíření. Z hlediska celosvětového výskytu bude však nové nákaze v současných letech třeba přivyknout, stejně jako naše generace přivykla AIDS, poválečná generace stotisícovým epidemiím spalniček, tisícovým epidemiím paralytické poliomyelitidy a generace předválečné například vražedným epidemiím záškrtu nebo tuberkulózy. Přesto se tehdejší společnosti nezhroutily a svět se nezastavil a nemělo by tomu tak být ani nyní.

Co se děje ve světě:

Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:

https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Další významné zdroje o dění ve světě:

https://www.ft.com/content/a26fbf7e-48f8-11ea-aeb3-955839e06441

https://ourworldindata.org/coronavirus

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)