COVI-kávička 11.1. ČR +4283 USA 213453. Co dál?

Česká republika:  +4283nových případů. Nadějný výsledek, i když při nižším počtu testů.

USA+213453 nových případů.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Rusko už delší dobu pomaloučké zklidnění. Francie stále na hraně.

Británie téměř 55 tisíc, to je pořád moc a moc.

Izrael téměř 6 tisíc, uvidíme, jak se projeví očkování. V této zemi by se to mělo ukázat nejdříve.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

O zrodu anti-covi vakcín přehledně/1

Jaroslav Petr zpracoval pro českou pozici poměrně kvalitní a objektivní pojednání o tom, jak se rodily jednotlivé vakcíny a co lze od nich očekávat. Celé je zde:

https://ceskapozice.lidovky.cz/tema/jedna-z-nejvetsich-vedeckych-akci-v-dejinach-vakciny-proti-covidu-19.A210105_130050_pozice-tema_lube#utm_source=email&utm_medium=text&utm_campaign=lidovky.directmail

Úspěch, resp. očekávaný úspěch vakcín různého typu vyvinutých v několika zemích světa vysvětluje obrovskými finančními prostředky, které byly pro tento účel využity. Jenže, což už nedodává, v důsledku toho se přesunula téměř celá pozornost právě do oblasti hledání a přípravy vakcíny. Obávám se, že nám tím unikají důležité aspekty chování viru, které jsou důležité pro dlouhodobou koexistenci s ním. I z tohoto hlediska má smysl se s pojednáním seznámit. Od svého textu jej odlišuji fialovou barvou a doplňuji svými poznámkami,

1. část:

První zpráva o záhadných virových zápalech plic se rozletěla do světa z čínského Wu-chanu v poslední den roku 2019. Už o týden později bylo zřejmé, že onemocnění vyvolává nový koronavirus, a dva dny nato zveřejnili čínští vědci 30 tisíc písmen genetického kódu tvořících dědičnou informaci viru známého dnes jako SARS-CoV-2. V té chvíli odstartovala jedna z největších vědeckých akcí v dějinách, na jehož konci drží lidstvo v rukou hned několik vakcín proti nemoci covid-19.

Šíření choroby a narůstající počty obětí uvěznily většinu obyvatel Země v karanténních uzávěrách. Výzkum viru a vývoj léků a vakcín však nabíral dech beroucí tempo. Navzdory tomu se svět obával, že vývoj účinné očkovací látky bude běh na dlouhou trať. Nová vakcína bývá jen výjimečně k dispozici dříve než za deset či patnáct let. Rekordmanem byla až doposud očkovací látka proti příušnicím. Od zahájení vývoje do jejího schválení uplynuly čtyři roky.

"Vakcínu nevytáhnete jen tak z klobouku. Její vývoj obvykle trvá šest, sedm či osm let," upozorňoval ředitel amerického Národního ústavu pro alergie a infekční choroby Anthony Fauci. "První malé klinické testy by se mohly rozběhnout v březnu. Ty rozsáhlejší ale nezačnou dřív než v červnu – a i v tom nejlepším případě bude trvat šest až osm měsíců, než budeme vědět, jestli vakcíny vůbec fungují," předvídal epidemiolog. Rychlost vývoje vakcín však překonala i ty nejoptimističtější Fauciho vize.

Už v březnu se stala 43letá dělnice Jennifer Hallerová z amerického Seattlu prvním člověkem, kterému byla píchnuta očkovací látka proti novému koronaviru. Důvodů bezprecedentně rychlého progresu bylo několik. Dostala vakcínu zcela nového typu tvořenou řetězcem ribonukleové kyseliny (RNA). Dědičnou informaci viru SARS-CoV-2 tvoří řetězec o necelých 30 tisících písmenech genetického kódu. Buňky nakaženého člověka vyrábějí podle jejich instrukce kompletní virus.

Vědci z americké biotechnologické firmy Moderna vyšli z dědičné informace viru zveřejněné začátkem loňského ledna čínskými genetiky a vybrali z ní jen malou část. Buňky nakaženého člověka podle ní vyrábějí jednu z mnoha "součástek" viru – molekulu proteinu S, kterým se koronavirus váže na lidské buňky. Genetici připravili tuto část virové dědičné informace v laboratoři. Vsadili na to, že po vpíchnutí do svalu si podle ní očkovaný člověk vytvoří virovou součástku proteinu S a imunitní systém proti ní spustí obrannou reakci.

Vytvořené protilátky pak v případě nákazy "obalí" protein S na koronaviru, a tím jej zneškodní. Novátorská koncepce vakcíny ušetřila Moderně spoustu času. Stejně postupoval farmaceutický gigant Pfizer ve spolupráci s německou firmou BioNTech. Čínské společnosti Sinovac Biotech a Sinopharm vsadily na tradiční postup – množily koronavirus na laboratorně pěstovaných buňkách a následně jej zneškodňovaly.

Výroba vakcíny tvořené "mrtvým" virem ale vyžadovala víc času než produkce "řetízků" RNA v laboratořích Moderny či BioNTechu. Zdlouhavější cestou se ubíral také vývoj dalších vakcín. Společnost AstraZeneca ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou vsadila na člověku neškodný virus šimpanzů. Genoví inženýři jej upravili tak, aby se v lidském těle nemnožil a vnášel do buněk očkovaného člověka řetízek RNA potřebný k tvorbě proteinu S.

I když těžili z bohatých zkušeností z vývoje vakcíny proti příbuznému koronaviru MERS, který se objevil na Blízkém východě v roce 2012, zůstávala produkce této vakcíny neskonale složitější než výroba RNA vakcín. Pomalejší start měly i laboratoře, které založily své vakcíny na hotovém proteinu S. Například americký Novavax se dlouho pral s nízkou stabilitou této virové bílkoviny. Navzdory potížím postupoval vývoj stovek vakcín po celém světě neuvěřitelně rychlým tempem.

(Pokračování)

K tomu ode mne:

Po přečtení této úvodní části mě napadlo, zda se dozvím, kdy se projeví efekt proočkování. Tj. jaké procento obyvatelstva určité země musí být očkováno, aby došlo k útlumu epidemie. Jedna věc je totiž stádium tetování, kdy se výrobce každé vakcíny chlubí, jakou má jeho vakcína procentuální účinnost, druhá věc je realita. Jak skutečně pomůže. Tak se to třeba dozvíme v další části.

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

Do seriálu COVI-kávička vkládám novou rubriku. Proč? Odpověď je v díle publikovaném 8. listopadu zde:

https://radimvalencik.pise.cz/8574-covi-kavicka-8-11-cr-7722-usa-124390-co-dal.html

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce, se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. Proto se v nejbližších číslech budu věnovat problematice toho, co lze v této oblasti dělat a jak by společenské vědy mohly obnovit svoji roli.
Současně připravujeme (předběžně na leden) workshop:

Ekonomie a ekonomika doby postkovidové

(pohled za horizont událostí)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

Postupně uveřejňuji náměty k diskusi na tomto semináři:

K epidemiologickému aspektu doby postkovidové:

Když jsem doc. MUDr. Danu Göpfertovou, CSc., IPVZ, vedoucí Katedry hygieny a epidemiologie žádal o souhlas s uveřejněním poznámek, které napsala k možnostem vakcinace proti COVID-19, upozornila mě na svůj článek Lze eradikovat nebo eliminovat covid-19?, který uveřejnila ve Zprávách centra epidemiologie a mikrobiologie (SZÚ, Praha), 2020. 29(11). Se zájmem jsem si ho přečetl a zjistil, že v závěru poměrně přesně odpovídá na první otázku k době postkovidové. Připomínám (včetně formulovaných alternativ):

1. Jak, resp. čím vymezit dobu postkovidovou?

- Jako návrat k obdobě současné situace?

- Jako trvalé soužití s koronavirem za podmínek, kdy jsou jeho dopady známé a stabilizované?
Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8784-nekolik-otazek-k-dobe-postkovidove.html

Uveřejňuji jako přínosný podklad k workshopu 29. ledna. Text D. Göpfertové odlišuji fialovou barvou:

Přírodní i společenské změny vedou na naší planetě k výraznému ekologickému nesouladu, který pak podmiňuje vznik nových nákaz nebo alespoň k němu přispívá. Nyní se objevila nová nákaza, a to ve zcela vnímavé populaci, čítající téměř osm miliard lidí, proti které neexistuje žádná, a to ani generacemi zprostředkovaná imunita. V tom se situace zcela zásadně liší od jiných epidemicky se šířících nákaz, včetně chřipky.

Při současném stupni znalostí, covid-19 nelze celosvětově eradikovat a pravděpodobně ani eliminovat na území jednotlivých států. Tato nebezpečná nákaza ve světové populaci s největší pravděpodobností zůstane a je třeba tuto skutečnost přijmout.

Nicméně již poměrně dobře víme a máme to otestováno, jaké využívat nástroje v bránění šíření covid-19 a jak limitovat jeho důsledky. Navíc obrovskou rychlostí se posunuly laboratorní možnosti, informační technika a výměna informací mezi experty v globálním měřítku prakticky on-line, příprava léků a především vakcín v desítkách laboratoří. V kombinaci s dalšími protiepidemickými opatřeními by snad mohly být tím správným prostředkem alespoň pro eliminační snahy.

Předpokladem pro definitivní a správné posouzení eliminovatelnosti, budoucí odhady situace a úspěšné zvládnutí covid-19, budou také další konzistentní informace o komplexních biologických vlastnostech a charakteristikách viru SARS CoV-2 a patofyziologii a patogeneze nákazy. Jsou základním kamenem boje proti covid-19 a mnoho neznámých zatím stále přetrvává.

Další jistou nadějí jsou spontánní, ve vzdálené budoucnosti třeba i umělé změny vlastností viru ve směru snížení klinické závažnosti, virulence nebo schopnosti šíření. Z hlediska celosvětového výskytu bude však nové nákaze v současných letech třeba přivyknout, stejně jako naše generace přivykla AIDS, poválečná generace stotisícovým epidemiím spalniček, tisícovým epidemiím paralytické poliomyelitidy a generace předválečné například vražedným epidemiím záškrtu nebo tuberkulózy. Přesto se tehdejší společnosti nezhroutily a svět se nezastavil a nemělo by tomu tak být ani nyní.

Co se děje ve světě:

Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:

https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Další významné zdroje o dění ve světě:

https://www.ft.com/content/a26fbf7e-48f8-11ea-aeb3-955839e06441

https://ourworldindata.org/coronavirus

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)