COVI-kávička 19.12. ČR ??? USA 254680. Co dál?

19. prosinec 2020 | 04.37 |
blog › 
COVI-kávička 19.12. ČR ??? USA 254680. Co dál?

Česká republika:   Jsem na cestách, takže zveřejním později. Můj odhad: +8111. (Více testů pře vánočním testováním, ale "cestovatelé" mají lepší výsledky než ti, kteří tam přicházejí s příznaky.) Tak skutečnost je +8800. Trochu jsem to podstřelil, protože jsem stále optimista. (Ale v pořádku a v pohodě jsem dorazil až na druh konec Česlo-Slovenska.

USA +254680 nových případů. Další skokový světvý rekord. Poprvé přeš čtvrtmilionu denně.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Rusko : Francie

28552  :  15674

0001pt">Rusko stále na hraně, ve Francii se epidemie zase pomalu rozjíždí, patrně se nepodařilo využít fázi zklidnění viru.

Británie přes 28 tisíc, Německo pres 31. Holandsko přes 11.

Belgie nás předhání stále víc - téměř 24 tisíc.

Izrael 587. Takže to jde.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Campbell o zlomové době a historické roli vakciny/1

Do seriálu o epidemii zařazuji "četbu na pokračování" od svého dlouholetého přítele Jana Campbella z cyklu Přezpěváci, který se vyznačuje znalostí širokého kulturního kontextu, ze kterého umí vytěžit neotřelé pohledy na realitu. A také hodně ví o pozadí toho, co se děje, přitom vždy kriticky zvažuje, co odpovídá realitě, a čím se někdo, kdo poskytuje informace, snaží člověka přimět k tomu, aby si určitou představu o realitě vytvořil (a tím s ním manipulovat). Tento odstup má velmi málo lidí. Nejnovější výstup z jeho pera patří k tomu nejlepšímu, co kdy napsal.

Z hlediska mého seriálu je aktuální dvojím:

1/ Příběhem vakciny, který v jeho podání zasahuje do vzdálenější budoucnosti.

2/ Náčrtem představy o alternativách doby poskovidové, čímž vytváří významné pojítko mezi epidemií a tím, jak budeme žít "za horizontem událostí" (kovidových).

Pokusím se ho zapojit do přípravy workshopu Ekonomie a ekonomika doby postkovidové, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

Jan Campbell velmi dobře popisuje praktiky, kterými se snaží současná globální moc zneužít epidemie k realizaci svých cílů. Současně ukazuje, jak je epidemie nebezpečná a jak dlouho se s ní budeme vyrovnávat. Vnímavý čtenář z toho pochopí, že ti, kteří nebezpečí COVID-19 zlehčují (těch, kteří existenci popírají, už rychle ubývá, ale patří mezi nejagresivnější) slouží současné globální moci trojím způsobem:

1. Vytvářejí živnou pro zneužívání epidemie, protože přispívají k jejímu dlouhodobému udržování a k nebezpečnému pocitu zoufalství části veřejnosti, která čeká na vakcínu jako na Godota a ztrácí ostražitost vůči rizikům s tím spojeným. (Přihlouplý postoj typu: "Ať už je tu konečně vakcína, ať je konečně klid od viru.")

2. Diskreditují významnou část odporu proti zlu spojenému se současnou globální mocí, protože jejich sebeprezentace typu "je to jen chřipečka", "vše je jen velký podvod", "kde jsou ti mrtví?" apod. se tváří v tvář realitě stávají směšnými a ztrácejí oporu ve veřejnosti. (Např. po rozkladu ČSSD, úpadku KSČM nyní Okamura svým zlehčováním COVID-19 riskuje budoucnost SPD, přinejmenším ho odsuzuje k mnohem menší podpoře, než by odpovídalo prostoru, který mohlo toto hnutí obsadit.)

3. Štěpí veřejnost, která si začíná uvědomovat nutnost obrany proti zlu současné globální moci, svou agresivitou vyvolávají animozity, které se pak přenášejí i na druhou stranu (tedy tu část odporu proti současné globální moci, kteří si vážnost COVID-19 a jeho zneužívání současnou globální mocí uvědomují).

Mj. proto jsou popírači a zlehčovači mohutně současnou globální mocí podporováni profesionálně vyráběnými (jak na běžícím pásu) fejk-videi, proto jsou využívány a rozšiřovány sítě (přesněji několik vrstev sítí podle míry zasvěcenosti a manipulovatelnosti osob) na bázi poskytování inside informací.

V této situaci je mimořádně důležité, abychom nezutráceli schopnost racionálně komunikovat a snažili se překlenout i zásadní odlišnosti v názorech přinejmenším trpělivostí a diplomací, nebo - pokud možno - snahou o vzájemné pochopení.

Původně jsem chtěl vybrat a okomentovat jen některé pasáže z avizovaných článku cyklu Předzpěváci. Při zpracování materiálu do této podoby jsem zjistil, že by to bylo škoda. A to, i pokud jde o pasáže, které se zdánlivě k problematice epidemie nevztahují. Posuďte sami. Toto je alegorické předsloví k sérii článků, Campbellův text odlišuji od svého fialovou barvou:

Ve starozákonní modlitbě zvané žalm se vyskytuje střídavý zpěv lidu a předzpěváka. Pojem pochází z řeckého psalmos. Žalm jako literární útvar je známý především z Bible a Knihy žalmů. Ty jsou rozptýleny ve Starém i Novém zákoně. Ve Starém zákoně je například Debořina píseň, Jonášův a Abakukův žalm, v Novém zákoně, Kantikum Panny Marie, Zachariášovo kantikum a další. Jejich počet se v různých edicích liší: 150 nebo 151. Je zajímavé, že dokonce Kniha Mormonova obsahuje Nefiho žalm.

V dějinách hudby a v západní liturgii se mj. setkáváme s pojmem responsorium, tj. střídavým zpěvem mezi předzpěvákem a obcí. Temné jitřní dny smutku na Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílou sobotu byly zpracovány mnoha význačnými skladateli. K nim patří například Giovanni Pierluigi da Palestrina, Orlando di Lasso, Alessandro Scarlatti, ale i Čech Jan Dismas Zelenka (1679 – 1745). Jako jeden z nejvýznamnějších komponistů vrcholného baroka nabízí svými skladbami originální, specifický a nápaditý pohled do světa hudby a osobnosti. Proto jeho sklady udivují člověka s citem pro hudbu i v 21. století. Proto se mu někdy říká český Bach. Neznám v současné ČR žádného hudebního skladatele nebo osobnosti, včetně novinářů veřejně právních médií, které by podobně obohacovali život jako Jan Dismas Zelenka.

Nebyla by škoda jej vynechat? Touto otázkou končím první část.

(Pokračování)

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

Do seriálu COVI-kávička vkládám novou rubriku. Proč? Odpověď je v díle publikovaném 8. listopadu zde:

https://radimvalencik.pise.cz/8574-covi-kavicka-8-11-cr-7722-usa-124390-co-dal.html

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce, se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. Proto se v nejbližších číslech budu věnovat problematice toho, co lze v této oblasti dělat a jak by společenské vědy mohly obnovit svoji roli.
Současně připravujeme (předběžně na leden) workshop:

Ekonomie a ekonomika doby postkovidové

(pohled za horizont událostí)

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

Postupně uveřejňuji náměty k diskusi na tomto semináři. Mezi ně patří i můj článek "Proč Maláčová přehlíží pátou cestu reformy penzí?", který převzala též Nová republika, kde k němu proběhla zajímavá a důležitá diskuse. Zde je i s diskusí k němu:

https://www.novarepublika.cz/2020/12/proc-malacova-prehlizi-patou-cestu.html

Na pokračování uveřejňuji celou diskusi (zaslouží si to) i s poznámkami k jednotlivým příspěvkům. Pro lepší přehled odlišuji diskusní příspěvky od svého textu fialovou barvou:

(Druhá část)

Jirka

Také se domnívám, že paní Maláčové jde jen o zviditelnění už téměř průsvitných socanů.

K tomu:

Ano, ten prvek "zviditelnění", které je ovšem jen plácnutím do vody, tam je. Ale když už k němu došlo, pak je toho nutno maximálně využít k osvětě a k tomu, aby všichni ti, kteří si uvědomují nutnost nápravy, měli příležitost pokročit v oblasti shody k přesnějšímu vidění příčin současných problémů a cesty k jejich řešení.

Cablik

Též to tak vidím, příští rok budou volby, tak je třeba udělat gesto, stejně jim to nepomůže.

K tomu:

V tom máte samozřejmě pravdu. A už teď je zřejmé, že na místo těch, kteří nezvládají současnou situaci, přijdou ještě mnohem horší. Dokud nepochopíme, o co jde, co dělat a čím začít (a k tomu potřebujeme úctu k poctivé vědě a dobré teorii, bez revoluční teorie není revoluční hnutí), tak se budeme propadat do stále složitější situace.

Adonis

Já nechápu proč tolik slov. Problém důchodů, je jen problémem hromádky peněz na výplatu důchodů. Protože z důvodů pandemie znatelně ubyde jeho klientů a je to kruté, ale penzijní fond bude dostačující. Na místě je snad jen jeho obrana proti jeho vytunelovávání.

K tomu:

Jako nadsázku a nepříliš zdařilí pokus o černý humor to snad lze pochopit. Ten úbytek penzistů nebude zas tak velký. K nim bohužel patrně přibudou ti, kteří v důsledku poškození zdraví budou muset opustit profesní dráhu a stanou se čistými příjemci. V průběžném systému nejsou peníze uloženy v nějakém fondu, ale neustále reprodukovány přes výdělečnou činnost lidí. Takže korona nám nejen nepomůže, ale i čistě z hlediska složení obyvatelstva situaci spíše zhorší.

U nás jsme si z tohoto hlediska zadělali na dlouhodobý problém. Právě proto je třeba vidět až "za horizont událostí", tj. uvažovat v rámci srozumitelné, perspektivní a realistické vize řešení současných problémů. Proto také připravujeme veřejně přístupný workshop Ekonomie a ekonomika doby postkovidové(pohled za horizont událostí), viz úvod.

Lukáš

Paní Maláčová zatím nedoplnila tři body do desatera.
Co udělá s důchody přiměřeným příjem.
To hlavní také nenapsala, zdanění důchodů, to musí schválit ODS, aby tak jako u těchto daňových změn vydělali bohatší, tak i zdanění důchodů, bude větší u těch nižších důchodů.
K těm daním, jak víme, ti s vyššími příjmy vydělají nejvíc, proto nebyl problém, aby to schválili senátoři, tak mě u toho napadlo toto, aby si poslanci přidali v této koronavorové finanční krizi, tak si přidali změnou daní.

K tomu:

Zdanění důchodů je v některých zemích běžné, u nás by bylo hodně nepopulární. Ve skryté podobě je obsaženo i v našem současném průběžném systému. Otázka, zda skryté zdanění obnažit, aby ho veřejnost viděla a měla pod kontrolou, nebo ho schovat do výpočtu výplat z odvedených příjmů je spíše taktická.

Vlastimil Čech

Jak by se taková změna projevila na důchodu- odchodu do důchodu u obyčejného stavebního dělníka? Šel by sedřený pokrývač, kopáč, lešenář, fasádník do důchodu dřív? Ti chlapi jsou "hotoví" už v pětapadesáti... nebo budou mít vyšší důchod?

K tomu:

Za časů Nedobyla (viz Sňatky z rozumu) se to řešilo tím, že dělat na stavbě dozor, aby se tolik nekradlo. Myslím, že by to bylo potřeba i dnes. Ale hlavní perspektiva je vybudovat ekonomiku, jejímž základem nebude boj o přerozdělovací diktát, ale inovační potenciál na bázi tvůrčích mezigeneračních týmů. Kdo si myslí, že mu pohodlný život v naší zemi zaplatí bohatý strýček a dorovná platy do úrovně německých, ať si jde snít na kyjevský majdan.

Laco

V médiích nedávno proběhla informace o penzijní reformě v Číně, kdy čínští komunisté v reformě stanovili za cíl do roku 2025 dosáhnout věku odchodu do důchodu 55 let a do roku 2030 věku 50 let. Jako bonus má každý důchodce každoročně dostat bezplatně desetidenní poukaz k zahraniční rekreaci ve vybraných destinacích (Řecko, Španělsko, Francie atd.) Reforma je vedena pod heslem: "Nechť pracují stroje, staří lidé ať odpočívají". Zatím co my se snažíme v rámci reformy posunout odchod do důchodu na hranici 70 let, komunisté v Číně ji chtějí snížit na 50 let, a to za pomoci zvyšování produktivity práce zaváděním do výroby nových strojů a technologií. Kdy se u nás mluvilo o tom, co s důchodovou reformou udělá zvyšování produktivity práce. Ten výraz jsem u různých návrhů důchodových reforem vůbec neslyšel.

K tomu:

V našem týmu se intenzivně věnujeme vztahu mezi problematikou uplatnění na profesních trzích a změnami, které přináší Průmysl 4.0. Ve výše uvedeném článku v Nové republice jsou uvedeny odkazy na materiály, v nichž je prezentována naše představa o srozumitelné, perspektivní a realistické vizi.

Pokud jde o Číňany, trochu mě překvapili a nedostatečně se poučili z experimentů, ke kterým má tato jinak konzervativní země také někdy sklon. Léta jsem je přesvědčoval, aby místo drastického omezování porodnosti zavedli základní penzijní pojištění, které sehraje stejnou roli, ale humánně a efektivně. Když to pak udělali, chtějí opačný extrém.

Produktivní uplatnění člověka ve vyšším věku je přirozenou součástí jeho života. Každý starší i starý člověk má ve velké většině případů potřebu nejen cítit se, ale i být užitečným i ve smyslu produktivního přínosu. V tvůrčích mezigeneračních týmech je zastoupení starších lidí naprosto nezbytné, pokud mají být dostatečně stabilní, efektivní, invenční a mít schopnost prosadit se.

Úhrada zahraničních rekreací a různých lázeňských pobytů ano, ale pokud by se to mělo překlopit ve vytlačování starších lidí z oblasti jejich produktivního uplatnění a aktivity se ujali mladí nedovzdělanci (těch je nejen u nás, ale i ve světě víc než dost), tak z toho budou mít Číňané velký problém a další kulturní revoluci. Osobně doufám i předpokládám, že k tomu nedojde.

Miroslav:

Super!

K tomu:

Děkuji. Jsem v poslední době vystaven tak intenzivním útokům lidí, kteří jsou opravdu velmi omezení, zfanatizováni různými fejk-videi, neschopnými ničeho jiného než agresivních výpadů a kádrování, že i za takové malé povzbuzení jsem vděčný.

(Pokračování)

Co se děje ve světě:

Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:

https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Další významné zdroje o dění ve světě:

https://www.ft.com/content/a26fbf7e-48f8-11ea-aeb3-955839e06441

https://ourworldindata.org/coronavirus

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (4x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší