COVI-kávička 14.12. +1999 ČR USA +187901. Co dál?

14. prosinec 2020 | 08.01 |
blog › 
COVI-kávička 14.12. +1999 ČR USA +187901. Co dál?

Česká republika:   +1999 nových případů. Ale zase je v tom nějaký zmatek. Pod údajem je uveřejněno (zjištěno 14.12. v 8.00), že data jsou futurologická, tj. z 13.12. 7.58 hodin. Pak tomu věřte...

USA +187901 nových případů.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Rusko : Francie

28080  :  11553

Rusko i Francie víkendová čísla na hraně mezi zklidněním a další fází zrychlení nárůstu nových případů.

Holandsko téměř 10 tisíc.

Izrael mírně přes tisíc.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Jak se zrodila vakcína, kterou máme být (dobrovolně?) testováni/3

Pokračuji v prezentování některých materiálů o COVID-19, které jsou:

- méně známé,

- velmi zajímavé,

- zpracované z kvalitních zdrojů,

- (byť by i byly kontroverzní).

To se týká i následujícího, který byl uveřejněn 9. prosince na prestižním zdroji populárně zpracovaných informací z oblasti vědy OSEL (Objective Source E-learning). Podrobnější informace o článku a autorovi jsou v první části.

Ke každému uveřejněnému dílu takto vzniklého seriálu uveřejňuji i část velmi zajímavé diskuse k článku, aby si čtenář utvořil co nejvíce objektivní představu. Dozvíte se z ní např. i to, jak je to s "čipováním lidí prostřednictvím zneužití vakcíny".

Jako vždy odlišuji prezentovaný text od svého fialovou barvou:

Příběh mRNA vakcíny – Část třetí

Milan Krajíček

Během několika měsíců založili Rossi, Langer, Afeyan a další lékař a výzkumný pracovník na Harvardu firmu Moderna - nové slovo kombinující modifikovaná a RNA. Přestože společnost Moderna vydělala každému ze zakladatelů stovky milionů dolarů - ještě předtím, než společnost vyrobila jediný produkt – se zakladatelé rozhádali a celý projekt byl okořeněn zbytečnou hořkostí ze všech stran. Rossi Modernu v roce 2014 opustil. Poté společnost Moderna udělala rozruch oznámením, že získala 40 milionů dolarů rizikového kapitálu, přestože byla ještě několik let před testováním na lidech. O čtyři měsíce později britský farmaceutický gigant AstraZeneca souhlasil, že zaplatí společnosti Moderna závratných 240 milionů dolarů za práva na desítky mRNA léčiv, které dosud neexistovaly.

Rodák z Turecka, Ugur Sahin se přestěhoval do Německa poté, co jeho otec dostal práci v továrně Ford v Kolíně nad Rýnem. Se svou ženou se seznámil v nemocnici v Sársku v roce 1990, oba jsou lékaři. Pár se dlouho zajímal o imunoterapii, která využívá imunitní systém k boji proti rakovině a stala se jednou z nejzajímavějších inovací v medicíně posledních desetiletí. Zejména se pokoušeli vytvářet personalizované vakcíny, které učí imunitní systém eliminovat rakovinné buňky. Oba se považují za vědce, jsou to však také podnikatelé. Poté, co spoluzaložili další biotechnologickou firmu, přesvědčili investora (Thomas a Andreas Strungmannovi), aby vytvořili novou společnost, která bude vyvíjet vakcíny proti rakovině založené na mRNA. Vznikl BioNTech. Prvních pět let firma fungovala v režimu, který Sahin nazval "podmořským režimem", nevydávala žádné nové zprávy a zaměřovala se na vědecký výzkum, který převážně pocházel z jeho univerzitní laboratoře. V roce 2013 začala společnost zveřejňovat své ambice transformovat léčbu rakoviny a brzy oznámila sérii osmi partnerství s hlavními výrobci léčiv. BioNTech má 13 sloučenin v klinických studiích pro různé nemoci, ale stejně jako u Moderny, ještě čekají na schválení. Když společnost BioNTech vstoupila na burzu v říjnu loňského roku, získala 150 milionů dolarů. Navzdory své roli generálního ředitele si Sahin do značné míry udržuje skromnost akademika. Stále používá svou univerzitní e-mailovou adresu a jezdí na 20letém horském kole z domova do kanceláře, protože nemá řidičský průkaz.

Krátce před půlnocí, 30. prosince, zveřejnila Mezinárodní společnost pro infekční nemoci, nezisková organizace se sídlem v Massachusetts, online alarmující zprávu. Řada lidí ve Wuchanu, městě s více než 11 miliony lidí ve střední Číně, byla zasažena "nevysvětlitelnou pneumonii".

Čínští vědci brzy identifikovali 41 hospitalizovaných pacientů s tímto onemocněním. Většina z nich navštívila jihočínský trh s mořskými plody. Prodejci zde prodávali v přeplněných stáncích i živá divoká zvířata, od bambusových krys po pštrosy. To vyvolalo obavy, že virus mohl přeskočit ze zvířete, možná z netopýra, na člověka. Po izolaci viru od pacientů zveřejnili čínští vědci 10. ledna 2020 online jeho genetickou sekvenci. Vzhledem k tomu, že společnosti, které pracují s messenger RNA, nepotřebují k vytvoření vakcíny samotný virus, stačí počítač, který vědcům řekne, jaké chemikálie mají dát dohromady a v jakém pořadí. Do práce se dali vědci z Moderna, BioNTech a dalších společností. Objevila se pandemie. Zaměření společností na vakcíny nemohlo být více symbolické. Moderna a BioNTech navrhly každý kousek genetického kódu, který by bylo možné nasadit do buněk ke stimulaci imunitní odpovědi. Obě vakcíny se liší svou chemickou strukturou, způsobem, jak jsou látky vyráběny, a tím, jak transportují mRNA do buněk. Obě vakcíny vyžadují dvě dávky s odstupem několika týdnů. Biotechnologie konkurovaly desítkám dalších skupin, které používaly různé přístupy k výrobě vakcín, včetně tradiční, časově náročnější metody používání inaktivovaného viru k vyvolání imunitní odpovědi. Moderna měla pro tento okamžik obzvláště dobrou pozici. Čtyřicet dva dní po vydání genetického kódu (24. února) otevřel generální ředitel společnosti Moderna e-mail na svůj mobilní telefon a usmál se. Nahoře vyskočila fotografie krabice umístěné uvnitř chladicího vozíku v továrně v Norwoodu a směřující do Národního ústavu pro alergie a infekční choroby. Balení obsahovalo několik stovek lahviček, z nichž každá obsahovala experimentální vakcínu. Společnost Moderna byla prvním výrobcem léčiv, který dodal možnou vakcínu pro klinické studie. Jeho vakcína se brzy stala první, která podstoupila testování na lidech.

Podobně Sahin, vedoucí společnosti BioNTech v Německu již v lednu pochopil, že se z Wuchanu bude šířit pandemie, a pověřil svůj tým k zahájení prací na vakcíně. Také si uvědomil, že potřebuje silného partnera pro výrobu vakcíny, a rozhodl se pro spol. Pfizer. Obě společnosti už dříve spolupracovaly na vývoji vakcín mRNA proti chřipce. Společnost Pfizer zahájila zkoušky 27. července - ve stejný den jako Moderna - s prvními dobrovolníky, kteří dostávali injekce na University of Rochester. Obě společnosti již ukončily třetí fázi klinického zkoušení a pokoušejí se o vydání nouzového použití vakcín u FDA. Pfizer a BioNTech požádaly o registraci vakcíny i v Británii, Austrálii, Kanadě či Japonsku. Británie reagovala jako první a její vláda schválila uvedení její vakcíny na trh. Na vakcínu už čeká na padesát nemocnic po celé Británii.

Z diskuse k článku

Na co čipovat lidi vakcínou?

Jan Novák

Když každý nosí po kapsách a v oblečení několik čipů, nemluvě o mobilním telefonu, chytrých hodinkách atd. Občanka a karta jsou jasné, RFID čipy v botách a oblečení jdou snadno spojit s konkrétní osobou - každý čip je jedinečný. Pokud někdo má prostředky na to lidi sledovat může tak snadno učinit bez riskantního čipování vakcínou. Mikroskopický čip ve vakcíně nebude nikdy mít takový dosah jako 10 000x větší čip s anténou v botách.

Lenka Děkanová

Když už pane Nováku, existenci čipu ve vakcíně připouštíte, jak byste si ho představoval?

Karel Rys

Údajně nejmenší RFID čip: https://thefutureofthings.com/3221-hitachi-develops-worlds-smallest-rfid-chip/
Opravdu si nemyslím, že by se vyskytovaly ve vakcínách, jen mne samotného po Vašem dotazu zajímalo, jaký nejmenší identifikační čip je k mání.

Král Já

A tady je ještě menší a dokonce už i s integrovanou anténou a to rovnou pro pásmo 60GHz. 5G ready?
https://web.archive.org/web/20200503154032/https://www.rfidjournal.com/researchers-develop-microscopic-rfid-chip-to-embed-in-human-cells
Takový čip nemusí mít jen jednoznačnou identifikaci uživatele, ale může obsahovat trojského koně, který když se stanete nepohodlnou osobou, bude vypuštěn.

Roman Sobotka

Technologicky neni problem vyrobit RFID cip, ktery proleze jehlou. Ale proc by bylo tak zasadni vpravit do lidi neco, co uchova jedno cislo a potrebuje ctecku kazdych 200 m, kdyz ma kazdy v kapce mobil, to by me zajimalo. Navic je prakticky nemozne sparovat jednu lahvicku vakciny s konkretnim jmenem, resi se pouze cislo sarze (lot number). Tahle ptakovina s cipovanim zacala kolem ptaci chripky ( 2008), kdyz se v te dobe zacaly zavadet RFID do spotrebniho zbozi. Hodne se tenkrat resilo hromadne ockovani, ted je to jen variace na stare tema. Astar Seran uz to rikal davno.

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

Do seriálu COVI-kávička vkládám novou rubriku. Proč? Odpověď je v díle publikovaném 8. listopadu zde:

https://radimvalencik.pise.cz/8574-covi-kavicka-8-11-cr-7722-usa-124390-co-dal.html

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce, se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. Proto se v nejbližších číslech budu věnovat problematice toho, co lze v této oblasti dělat a jak by společenské vědy mohly obnovit svoji roli. A také, co dělat v oblasti ekonomiky, k tomu připravujeme workshop

Ekonomie a ekonomika doby postkovidové

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/8703-worskhop-ekonomie-a-ekonomika-doby-postkovidove.html

V rámci toho uveřejňuji na pokračování (tři části) materiál ze skupiny Covid info a ekonomie společnosti na FB, se kterou spolupracujeme. Stránky skupiny jsou zde:

https://www.facebook.com/groups/701767684105414

Od svého textu odlišuji fialovou barvou:

RACIONÁLNĺ ŘEŠENĺ V ČASE LEDEN– BŘEZEN 2021 – Část třetí

Michal Rusek

SUMMARY:

(i) Vláda AB žije a řídí zemi primárně politicky a primárně ekonomicky podle zažité koncepce. Toto vytváří fatální mix bránící správnému řešení (možná jedině správnému) virové situace na začátku prosince 2020, kdy je vysoce relevantní prognóza, že jsme na počátku nové a velké 3. vlny.

(ii) Vláda AB nejedná z principu špatně, ale je pod obrovským tlakem ekonomů, kteří obvykle jen špatně rozumí virové problematice a zejména nerozumí jemnosti chování společenského organismu. Dále vláda ignoruje, že zvýšení represe (hospody) v tomto případě není cesta.

(iii) ČNB a premiér Rusnok nebudou mít problém realizovat výše uvedenou masivní (jednorázovou) finanční podporu c e l é veřejnosti v náročné době covidu, protože výše devizových rezerv ČNB je aktuálně 3,68 bilionu korun.

Snížení těchto rezerv na 3,38 bilionu je zhlediska bilance ČNB zanedbatelné (před jejíintervencí v říjnu 2013 byly rezervy jen 0,86 bilionu) a z hlediska nejen virové, ale ZEJMÉNA EKONOMICKÉ PROGNÓZY tou nejlepší možnou investicí na úrovni makroekoniky ČR na přelomu 2020/2021. 300 mld. korun z ekonomiky nezmizí, pokud se nezvýší nákupy v zahraničí.

(iv) Problémy, které je nutné překonat jsou široké a masivní předsudky a nepochopení výše uvedeného kontextu a to ve všech patrech společnosti (viz poznámka Erika Besta, že lidé chtějí chodit do práce, "kokoti", napsal on doslova) až po manažery a ekonomy, kteří se naučili, že s rezervami ČNB není možní takto operovat, protože existuje "velké svaté dogma". Ne, toto dogma neexistuje a vše je politické rozhodnutí. I to, jak se naloží s rezervami ČNB. Ty jsou skutečné, nejde o fiat nové peníze.

(v) Jediná reálná hrozba je (zřejmě?) mezinárodní tlak z bohatého světa (nadnárodní banky), který má zájem, aby fungovaly staré bankovní mechanismy a peníze se používaly "postaru". Je zde obava (?), že odmítnou výše uvedenou operaci ČNB, kterou NEvzniká dluh (!).

(vi) V tomto smyslu je výše nastíněný postup smělým řešením, které je nutné umět vysvětlit. Dát důraz na celek, na život společnosti, na fakt, že optimismus musí být založen na fundamentu a to je osobní finanční pohoda. ČR je s rezervami ČNB a stále velmi nízkou výší dluhu vlády ve velmi výhodné pozici a pokud výše uvedené bude pochopeno, nemáme reálný ekonomický problém.

(vii) Skutečný nepřítel výše uvedeného řešení je malost ekonomů, kteří zahledění do svých čísel nevidí složitost a komplexnost situace a kteří tvrdě válcují nabízející se řešení.

(viii) Výše uvedené je pouze motivační a hrubý nástřel.

Cílem je otevřít diskusní prostor a ukázat nabízející se řešení.

Jeho cílem je ukázat, že řešení existují a jsou překvapivě snadná. Hlavní problémem tak je nechopnost překonat staré myšlenkové struktury, nenavyklost politiků kesmělým řešením a zejména špatná znalost makroekonomiky a rezerv ČNB, tedy že nejde o dogma a vše je vždy politické r o z h o d n u t í. Toto rozhodnutí je nutné změnit.

(ix) Klíčová myšlenka této analýzy je, že není možné zamezit šíření viru 100,00% odpovědným chováním, ale je nezbytně nutné využít Vánoce 2020 ke snížení virové nálože, kdy je nutné "ponechat lidi žít", což vede k závěru, že je nutné zavřít ekonomiku, ale tomu všemu musí předcházet masivní plošná (opravdu důraz na to, že je nutné pomoci všemú finanční podpora. Na kterou ČR a ČNB bez problému má, protože je to věc politického rozhodnutí. Není zde objektivní věcná překážka typu "ekonomický argument".

A k tomu politickému rozhodnutí buď dojde nebo nedojde. Bude mít své příčiny a souvislosti. Odehraje se skrze konkrétní výkonné osoby v ČR. Bude záviset mj. i na naší schopnosti výše uvedené svelmi stručně formulovat a nastínit. Aby to bylo vstřícně pochopeno – že pomocné řešení je zde.

Co se děje ve světě:

Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:

https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Další významné zdroje o dění ve světě:

https://www.ft.com/content/a26fbf7e-48f8-11ea-aeb3-955839e06441

https://ourworldindata.org/coronavirus

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (4x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší