COVI-kávička 4.12. ČR +4624 USA +218576. Co dál?

Česká republika +4624 nových případů. To je víc než včera a víc než ve čtvrtek minulý týden. Ještě před vlivem rozvolenění. Projevuje se supersetrvačnost epidemie tohoto viru. Jako by samotná realita chtěl ilustrovat, co píšu.

USA +203737. Další a zase skokový světový rekord. Poprvé přes 200 tisíc.

A ještě se podívej na evropský souboj (s budoucností Evropy bezprostředně souvisí):

Rusko za hranou mezi zklidněním a dalším zrychlením. Francie nepříjemná čísla. Německo přes 22 tisíc přes veškerou snahu (projevují se i promořovací výlety do Česka?). Turecko přes 32 tisíc. Izrael téměř půldruhého tisíce.

Pokud srovnáváme jednotlivé země mezi sebou, je nutné uvažovat různou metodiku a další faktory, které výsledek ovlivňují (např. počet testů). K tomu se postupně dostanu. Důležité je však právě průběžně sledování, protože z časových řad lze vyčíst hodně i při odlišných metodikách.

Informace čerpám zejména z: https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Jak to vidím

Špička ledovce a "supersetrvačnost" epidemie/2

Zveřejňuji druhou část vybraných pasáží z mimořádně zajímavého článku uveřejněného na prestižních stránkách SPRIGNERNATURE.COM, které jsem přeložil a podrobně komentuji. Důvěryhodnost zdroje i autorů jsem ověřil. Autoři mu dali poutavý název "Neviditelnou částí ledovce může být vyšší virová zátěž u asymptomatických pacientů s COVID-19", ale jeho hlavní poselství je v něčem jiném. Totiž v tom, že z něho vyplývá i velmi důležitá vlastnost současné epidemie koronavirus, totiž "supersetrvačnost" (kde předponu "super" chápu v tom smyslu, že epidemie vykazuje větší míru setrvačnosti, než běžná).

Podrobněji ve včerejším úvodu zde:

https://radimvalencik.pise.cz/8690-spicka-ledovce-a-supersetrvacnost-epidemie.html

Ke druhé části připojují několik důležitých poznámek.

Vybrané pasáže původního článku odlišuji fialovou barvou.

Původní paper na SpringerNature.com, zde:

https://link.springer.com/article/10.1007/s15010-020-01548-8

Část druhá:

Neviditelnou částí ledovce může být vyšší virová zátěž u asymptomatických pacientů s COVID-19

Imran Hasanoglu, Gulay Korukluoglu, Dilek Asilturk, Yasemin Cosgun, Ayse Kaya Kalem, Ayşe Basak Altas, Bircan Kayaaslan, Fatma Eser, Esra Akkan Kuzucu. Rahmet Guner

Korelace mezi virovou zátěží SARS-CoV-2 u různých typů vzorků a závažností onemocnění

...V krvi nebyl nalezen žádný pozitivní výsledek PCR. Ze všech pacientů byl pouze 1 vzorek moči pozitivní na SARS-CoV-2 PCR. Tento pacient byl asymptomatický... Míry pozitivity PCR u různých typů vzorků byly srovnávány u symptomatických a asymptomatických pacientů. Nebyl nalezen žádný významný rozdíl v pravděpodobnosti pozitivity PCR u těchto skupin pacientů... Počty a procenta pozitivity PCR detekované u symptomatických a asymptomatických pacientů jsou shrnuty v tabulce.

Bylo zjištěno, že virové zátěže vzorku NP + OP (nasofaryngeální / orofaryngeální kombinovaná) asymptomatických pacientů jsou významně vyšší (p = 0,0141) ve srovnání se symptomatickými pacienty. Podobný rozdíl však nebyl pozorován, když byly srovnávány jiné vzorky (tj. ústní dutina, sliny) mezi symptomatickými a asymptomatickými pacienty (p = 0,2483, p = 0,8155).

Pozitivita PCR a virová zátěž několika různých typů vzorků byly porovnávány u pacientů mužského a ženského pohlaví a nebyly zjištěny žádné významné rozdíly.

...Virová zátěž měla významný negativní trend se zvyšujícím se věkem ve vzorcích NP + OP.

U ostatních typů vzorků nebyl pozorován žádný významný trend ve vztahu k věku.

...Bylo zjištěno, že korelace mezi věkem a virovou zátěží a také příznaky a virovou zátěží jsou významné (p <0,05 u obou). V regresní analýze byl získán statisticky významný model (p = 0,0217), přičemž oba faktory měly podobné účinky. Ačkoli se zdá, že existuje určitá korelace mezi příznaky a věkem, oba faktory ovlivňují virovou zátěž. Virová zátěž se významně snížila s prodlouženou dobou od nástupu příznaků do přijetí...

Dále bylo zjištěno, že u pacientů s alespoň jednou komorbiditou je významně vyšší pravděpodobnost závažnějšího onemocnění (p = 0,0224). Při srovnávání vzorků od pacientů s mírným onemocněním a pneumonií bylo pozorováno významné snížení virové zátěže se zvyšující se závažností onemocnění...

Diskuse

...Dynamika virů u různých hostitelů a různých vzorků a jejich vztah k závažnosti onemocnění nebyly jasně odhaleny. V současné literatuře, i když existují studie s relativně dobrou velikostí vzorku, jsou uváděny odlišné výsledky týkající se míry pozitivity PCR...

Od počátku pandemie existují kontroverzní názory na infekčnost asymptomatických pacientů. Uvádí se, že přibližně 40–45 % pacientů infikovaných SARS-CoV-2 zůstane bez příznaků. Překvapivě v naší studii bylo zjištěno, že virová zátěž asymptomatických pacientů je významně vyšší (p = 0,0141)...

Pacienti ... ve skutečnosti začínají být infekční před nástupem symptomu a izolací. Pravděpodobně je to jeden z důležitých bodů, které ztěžují kontrolu nad epidemií. Asymptomatičtí pacienti mohou být dalším důležitým bodem. Přestože se asymptomatičtí pacienti intuitivně považují za méně infekční kvůli produkci méně aerosolů, protože nekašlou tolik jako symptomatičtí pacienti, jejich vysoké hladiny virové zátěže mohou naznačovat vyšší než očekávanou infekčnost. Je také třeba mít na paměti, že asymptomatičtí pacienti jsou zřídka detekováni a izolováni. Proto jejich přesná role v pandemii může být důležitější, než se původně myslelo.

V literatuře existuje omezený počet studií hodnotících vztah mezi virovou zátěží a závažností onemocnění. Shi a kol. zjistili, že případy pneumonie měly nejnižší virovou zátěž, následovaly případy bez pneumonie a případy těžké pneumonie s nejvyšší bez statisticky významných rozdílů. Zheng a kol. uvádí, že virová zátěž respiračních vzorků byla významně vyšší u těžkých pacientů než u pacientů s mírným onemocněním. Ale vzorky dýchání v jejich studii byly sputum a sliny. Zjistili, že ve skupině s mírným onemocněním byla virová zátěž vyšší během rané fáze, vyvrcholila druhý týden od nástupu onemocnění a poté poklesla. Zjistili však také, že virová zátěž zůstala ve skupině se závažným onemocněním vysoká. Zjistili jsme významné snížení virové zátěže se zvýšenou závažností onemocnění. Pro správnou interpretaci studií je naprosto nezbytné zvážit, kdy jsou vzorky odebírány. V naší studii byli pacienti v relativně rané fázi onemocnění, protože střední doba od nástupu nemoci do přijetí byla 3 (1–14) dnů. Důvod nízké virové zátěže u těžkých pacientů lze interpretovat jako pozdní přijetí do nemocnice. Není tomu však tak v naší studii, protože nebyl zjištěn žádný významný rozdíl v den přijetí od nástupu příznaků u pacientů patřících do různých skupin závažnosti (p = 0,805). To et al. neuvádí žádný rozdíl mezi mediánem virové zátěže závažných a mírných případů. Jak je vidět v těchto příkladech, existují studie, které shledávají virovou zátěž u těžkých pacientů nižší, vyšší nebo stejnou (tj. Bez významného rozdílu) ve srovnání s mírnými pacienty.

V naší zemi je průměrný věk případů COVID-19 42 let. Průměrný věk pacientů v naší studii byl 33,9 roků. Podle publikovaných údajů jsou mladší pacienti častěji asymptomatičtí než starší pacienti... Ale virová zátěž měla s rostoucím věkem významný negativní trend.

K tomu několik poznámek:

Autoři svůj empiricky zjištění objev interpretují (a avizují to již v názvu článku) tak, že "vidíme jen špičku ledovce" nákazy, té neviditelné, která nevyvolává příznaky a mnohdy ani reakci imunitního systému, je tudíž skryta. Neodpovídají na otázku, proč tomu tak je, a ani se o to nepokoušejí, i když si tento významný a pro někoho nečekaný jev vyžaduje vysvětlení. Zajímavá jsou i další data, která zjistili.

Nejdůležitější otázky, které z výše uvedeného vyplývají:

1. Probíhá současná epidemie podle "standardního modelu" (kdy při ústupu epidemie hraje důležitou roli jak přirozená tendence viru ke zklidnění, tak vhodná protiepidemická opatření), nebo se jedná o případ "supersetrvačné" epidemie? – Odpověď na tuto otázku má zásadní význam pro strategii a taktiku zvládnutí epidemie.

2. Jak blízko je náš virus své třísložkové evolučně stabilní strategii a jakými mechanismy je realizována?

3. Je při šíření epidemie významná jen kvantitativní velikost nákazy, nebo její složení rozhodující o tom, zda vyprovokuje či nevyprovokuje reakci imunitního systému a následně i základního kmene ve zklidněném stavu? – To lze zjistit nejen mikroanalýzou struktury viru a jeho interakce s hostitelem, ale i makroanalýzou dat šíření epidemie, resp. oba pohledy by se měly sejít.

4. Jak dlouho je náš virus s námi a co mohlo vyprovokovat reakci imunitního systému? – Zde je řada možností:

4.1. Vstoupil do lidského prostřední nedávno:

- Buď přenosem z jiného živočišného druhu a náš imunitní systém na něj reagoval jako na neznámého vetřelce.

- Nebo byl uměle záměrně či nezáměrně modifikován a na jeho modifikovanou podobu imunitní systém zareagoval.

4.2. Ve značné části lidské populace, minimálně v některých lokalitách, s námi žije již tak dlouho, že se sžil s naším imunitním systémem, běžně a účinně svou třísložkovou evolučně stabilní strategií likvidoval zmutovanou konkurenci. Nyní však tato třínožková strategie selhává v důsledku vysoké intenzity globálních styků, které znovu a znovu vnášejí do populace konkurenci, na kterou imunitní systém a následně i základní kmen reaguje.

Konec COVI-epidemie v nedohlednu, ale co dál?

Do seriálu COVI-kávička vkládám novou rubriku. Proč? Odpověď je v díle publikovaném 8. listopadu zde:

https://radimvalencik.pise.cz/8574-covi-kavicka-8-11-cr-7722-usa-124390-co-dal.html

V době, kdy se "vytsunamila" iracionalita a dochází k oslabení funkčnosti institucí (i pokud jde o základní funkce, se náprava bez poctivé vědy a dobré teorie neobejde. Proto se v nejbližších číslech budu věnovat problematice toho, co lze v této oblasti dělat a jak by společenské vědy mohly obnovit svoji roli. K tomu využiji i poznatky z konference, která na toto téma proběhla 20. listopadu na téma:

Lidský kapitál a investice do vzdělání

se zaměřením na problematiku

Jak rozpoznat rozvoj (užitečné) teorie a jaká jsou kritéria tohoto rozvoje?

Nejdříve uveřejňuji úvodní vystoupení doyena konference doc. Vladislava Pavláta (tipněte,si, kolik je mu let):

K interdisciplinárnímu přístupu při užitečném bádání o rozvoji lidského kapitálu – 12. část

Vladislav Pavlát

MÍSTO ZÁVĚRU

Pojítkem mezi různými problémy, o nichž pojednává tato stať, je myšlenka o užitečnosti aplikace interdisciplinarity, komplexnosti a systémovosti v ekonomických teoriích. x/ Autor se domnívá, že uplatnění těchto přístupů je důležitým předpokladem dalšího rozvoje nejen ekonomie, ale i mnoha jiných disciplín společenských věd (social science).

x/ K nim lze na určitém stupni vývoje ekonomické teorie připojit možnost tzv. integrativního přístupu. (Ochrana, 2010)

Dnešní "agenda" bádání o lidském kapitálu (ať již jde o teorii nebo o praktické poznatky) je natolik rozsáhlá, roztříštěná, různorodá (co do obsahu, forem výkladu aj.), že se fakticky stává zcela nepřehlednou a chaotickou nejen pro nezasvěcené zájemce (čtenáře-laiky), ale i pro odborníky specializující se na bádání v některé z oblastí této "agendy". Budoucí bádání pravděpodobně budou nadále moci realizovat hlavně takové týmy odborníků (zejména tehdy), kdy bude existovat oprávněna naděje, že přinesou něco prokazatelně nového a přínosného pro praxi. Toto omezení ale nemusí odradit ani badatele-jednotlivce, pokud budou ochotni překonávat samotářské postavení a pokud unesou jeho úskalí a tíhu (třeba jako samoplátci).

Charakteristickým rysem bádání o lidském kapitálu je rovněž nedostatek shody, existující i tehdy, jde-li o otázky, považované a uznávané většinou badatelů za principiální. Liší se také představy o podmínkách či uplatňovaných nárocích na přijetí nově vznikajících ekonomických teorii zabývajících se problémy "lidského kapitálu" do této "rodiny". Autor si je plně vědom skutečnosti, že jeho názory a náměty, obsažené v tomto nedokonalém esejistickém výtvoru, budou podrobeny (v prvním kole) kritickým připomínkám, které mu pomohou k hlubšímu pohledu na zkoumaný předmět – posouzení možností prospěšné aplikace principu interdisciplinarity v teorii ekonomie produktivního kapitálu.

Autor uvádí jako závěrečnou, ale nikoli nedůležitou (Last, but not least!) poznámku o tom, že se jeho článek sice zabývá jen malým zlomkem z bohatých výsledků dosavadního bádání o lidském kapitálu, ale domnívá se, že každá – i malá – kapka poznání může přispět ke stavbě "chrámu teorie," neboť se vtiskuje do každého kamene použitého ke stavbě tohoto chrámu ("Gutta cavat lapidem non vi, sed saepe cadendo").

V dnešní době ovšem stavebník musí pečovat nejen o samotnou stavbu, ale i o její uvedení v širokou známost (media propagace, reklama), která mu může umožnit stavbu financovat. A navíc musí počítat s mnoha riziky, spojenými s rychlým vývojem ekonomiky a celého společenského vývoje, aby byl schopen jim úspěšně čelit.

LITERATURA x/

x/ Seznam literatury bude po konferenci doplněn a upraven.

Forum ochrany přírody. www.forumochranyprirody.cz.

KAIN, Petr. Ekonomie by měla hledat jiné paradigma. Zdroj: https://ceskapozice.lidovky.cz/tema/ekonomie-by-mela-hledat-jineparadigma.A170824_181636_pozice-tema_lube

Lidský kapitál a investice do vzdělání. Praha 28. listopadu 2015. Sborník z pracovní části 18. ročníku mezinárodní vědecké --978-80-7408-127-9. (Online)

Lidský kapitál a investice do vzdělání. Praha 5. prosince 2014. Sborník z pracovní části 17. ročníku mezinárodní vědecké konference. Ed. VALENČÍK, Radim. První vydání. [online]. Praha: VŠFS, 2014. ISBN 978-80-7408-106-4.

Lidský kapitál a investice do vzdělání / Human Capital and Investment in Education. Praha, 10. října 2013 / Prague, October 10th 2013. Sborník z 16. mezinárodní vědecké konference / Proceedings of The 16th International Scientific Conference. Ed. VALENČÍK, Radim. Druhé vydání. [online]. Praha: VŠFS, 2013. ISBN 978-80-7408-085-2.

Lidský kapitál a investice do vzdělání Praha, 10. října 2013, Vysoká škola finanční a správní Sborník z 16. mezinárodní vědecké konference. ISBN 978-80-7408-085-2

Lidský kapitál a investice do vzdělání / Human Capital and Investment in Education. Praha, 10. října 2013 / Prague, October 10th 2013. Sborník z 16. mezinárodní vědecké konference / Proceedings of The 16th International Scientific Conference. Ed. VALENČÍK, Radim. Druhé vydání. [online]. Praha: VŠFS, 2013. ISBN 978-80-7408-085-2.

OCHRANA, František. Metodologie vědy. Úvod do problému. Karolinum, 2009. s.156. ISBN 978-80-246-1609-4.

OCHRANA, František — Arnošt Veselý, Pavol Frič, Miloš Balabán, Vladimír Benáček, Martin Nekola, Markéta Nekolová, Antonín Rašek, Martin Potůček Riziková budoucnost: devět scénářů vývoje české společnosti Praha: Matfyzpress (2010)

PAVLÁT, Vladislav. O interdisciplinárním přístupu ve vědě a ve vysokoškolské výuce. In: VALENČÍK, Radim et al. (editor). Lidský kapitál a investice do vzdělání: Bohatství a chudoba jako problém a jeho řešení (Ekonomie produktivní spotřeby jako přesahu hlavního proudu ekonomické teorie a klíč k perspektivnímu řešení problémů bohatství a chudoby).Vysoká škola finanční a správní, 2019. ISBN 978-80-7408-188-0

PORTÁL VŠFS.cz, Konference a semináře. ISBN 978-80-7408-170-5

Sborník z 22. ročníku mezinárodní vědecké konference Lidský kapitál a investice do vzdělání Praha 22. listopadu 2019. Vysoká škola finanční a správní, a.s., 2020. (Vyd.2019.) ISBN 978- 80-7408-201-6.

Sborník z 21. ročníku mezinárodní vědecké konference Lidský kapitál a investice do vzdělání. Editor: doc. Radim Valenčík, CSc. ISBN 978-80-7408-164-4.

Sborník z 20. ročníku mezinárodní vědecké konference Lidský kapitál a investice do vzdělání: teorie a praxe v návaznosti na průmysl 4.0. VŠFS 2017. (Vydáno 2018) ISBN 978-80-7408-164-4.

Sborník z 19. ročníku konference Lidský kapitál a investice do vzdělání. VŠFS 2016.(Vydáno 2017.) ISBN 978-80-7408-148-4.

Sborník 20. konference o LK; Perspektivy a financování odvětví produktivních služeb" (Valenčík a kol. 2014)VŠFS 2018. ISBN 978-80-7408-170-5

Sborník z 21. konference VŠFS o lidském kapitálu R. Valenčík a P. Wawrosz. ?

SOJKA, M. Stane se institucionální ekonomie paradigmatem 21. století? Politická ekonomie,

VALENČÍK, R., WAWROSZ, P. Economics of Productive Consumption as an Offshoot of Main Currents of Economic Theory. ACTA VŠFS, 2/2019, vol. 13, www.vsfs.cz/acta

VALENČÍK, R. Úvod ke Sborníku, Sborník LK 2018. ISBN 978-80-7408-188-0

VALENČÍK, R. a kol. Čtvrtá průmyslová revoluce, nebo ekonomika produktivních služeb? ISBN 978-80-7408-126-2 Ekonomický základ odvětví produktivních služeb a zahájení komplexních reforem" (Valenčík a kol. 2017 Radim Valenčík a kol. Odvětví produktivních služeb Teorie a praxe ISBN?

Co se děje ve světě:

Zde je nejlepší zdroj s nejčerstvějšími informacemi:

https://www.worldometers.info/coronavirus/#countries

Další významné zdroje o dění ve světě:

https://www.ft.com/content/a26fbf7e-48f8-11ea-aeb3-955839e06441

https://ourworldindata.org/coronavirus

První z odkazů přebírá Financial Times. Je na něm mj. vyjádřeno i to, jak vzrostl počet úmrtí v jednotlivých zemích oproti tříletému průměru. Na to by se měli podívat všichni popírači a chřipkaři.

Graf šíření mutuací:

https://nextstrain.org/ncov/global?gmax=19896&gmin=15114

Tyto stránky ukončily uveřejňování nových příspěvků, ale archiv zůstal. Důležitý je závěr, ke kterému dospěly.

Podrobněji lze vývoj v ČR sledovat zde:

https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19?fbclid=IwAR3kdxZhYD7krsZ_K-xrmwNkGlQMO5rsIjQe_0jAWZT___jH_9pV_KzA38c

Na závěr: Děkuji všem, kteří mi zasláním materiálů a doporučeními pomáhají. Rád uvedu jména, pokud dají souhlas.
(Pokračování)