Článek Klíč k určování koronavirců

Vložit nový komentář

Přihlášení
jméno:heslo:ze serveru:
vaše jméno:
vaše www: http://*
opište kód:

Pozn.: označená pole nejsou povinná. Odkaz na www bude zobrazen pod Vašim komentářem, pokud se jedná o odkaz na blog.

Komentáře k článku: Klíč k určování koronavirců

26. 04. 2020 - 12:41

viktor korcek: Moc pekna analyza. Mozna by to na to sla udelat i kontingencni tabulka, a ukazat, jak se skupiny navzajem prolinaji

26. 04. 2020 - 20:53

pavelsl: Radime, tleskám! Luxus!!!

27. 04. 2020 - 12:40

jiří tříska: Pozoruhodné, pozoruhodné, i když, kde jsou bratři respiratoristé druhé a třetí instance ? Kde jsou, byť naštěstí okrajoví a minoritní, oslintavači cizích klik a spotřebního tovaru v hypermarketech ?

Pokud by se to mělo brát se zrnkem soli vážněji, tak co je společné všem nám memplexově promořeným (leč pohříchu neimunizovaným) ? Že prostě ne-ví-me a přitom že naše nevědění se váže k vitálně důležitým předmětům, otázkám a skutkovým okolnostem. A je úplně jedno, jestli je za takové kdo považuje, z vnitřního přesvědčení nebo proč. Kdokoli by chtěl například nad vším tím hemžením prostě jenom mávnout rukou, dnes už nemá šanci (co teprve zítra) a skončí přinejlepším v nějaké sektě zatvrzelých popíračů. A to přitom do všeho guláše přičůrávají nejen řiditelé mocenských autobusů, ale nevolky i ti, o nich se přepokládá, že o dílčích speciálních aspektech problému snad už přece jen něco pozitivně vědí, včetně lékařů a epidemiologů: jejich výstupy směrem k laickému davu tu a tam vyznívají promořeněji než co jiného. Prostě nevíme přímo ukázkově, bombasticky a špičkově, asi jako Horníčkův ostříhaný Samson. To si pak memplexy snadno medí jak petúnky ve slepičincích.

Alternativně a zřejmě zcela po evropsku se lze utěšovat s Erasmem: i když se o něčem dá získat přesné vědění, pak to nezřídka lidskému štěstí spíše škodí.

28. 04. 2020 - 14:37

strigi: Velmi dobře popsané. Souhlasím, že nejde o „čisté“ třídění vzájemně se vylučujících skupin, ale naopak korelace či splývání některých je více než zřejmé. \rBylo by dobré, kdyby někdo popsal také třídění možných ( dosud známých) strategií budoucího vývoje, jejich předpoklady, jejich úskalí a výhody atd. Jde minimálně o tyto volby:\r• postupné úplné vymýcení viru - příznivé vůči ochraně zdraví, ale vzniká otázka, zda může být koordinované i ve vztahu k zahraničí a jak dlouho by musely trvat restrikce\r• postupné oslabování viru, takže se stane přirozenou cestou méně nebezpečným \r• promořování populace – a) neřízené, tj. nebudeme dělat nic; b) řízené – budeme někoho chránit, resp. izolovat – ale jak to zajistit dlouhodobě, aniž bychom se dopustili diskriminace určitých skupin? Jak určit rizikové skupiny – zahrneme-li např. i alergiky, astmatiky, pacienty s autoimunitními chorobami apod., skupina naroste třeba na více než 1 mil. osob a bude zahrnovat i mladší věkové skupiny. \r• počkáme na vakcínu nebo lék.\rMožná něco přehlížím. Strategie se určitě mohou i kombinovat. \rNa základě toho by pak bylo možné lépe odůvodnit strategii, kterou preferujeme\r