Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

michael kroh: Investiční příležitosti jsou využívány podle jejich KALKULOVANÉ budoucí výnosnosti. To je jejich základní slabina. Mayer má v tomto pravdu. I ty schumpeterovské inovace jsou jen nekonečnou řadou pokusů a omylů. Ale i omyl (například bolševický socialismus) je pozitivní z hlediska zpřesňování poznání. Radim má pravdu v tom, že zákon hodnoty má stejnou "chybu", tj. že se hodnota zboží projeví až dodatečně na trhu a pokud se zboží neuplatní, v podstatě žádná hodnota (a ani nadhodnota) nevznikla. To ale Marx v Kapitálu popsal pregnantně. Už jsem někde napsal, že i monopol (oligopol) se dá popsat v kategoriích pracovní teorie hodnoty (Labini 50. léta). Dočasný i trvalý. Snaha o neustálý boj proti teorii nadhodnoty je kontraproduktivní a odvádí od řešení skutečných problémů. K řešení dílčích ekonomických problémů není totiž potřebná.

michael kroh: Radim Valenčík se ve svých úvahách podle mne dopouští dvou omylů. První spočívá v tom, že teorie nadhodnoty je v rozporu s jeho teorií. Ve skutečnosti není, ale je ji možno "vytknout před závorku". Druhý se týká dočasnosti teorie nadhodnoty (a pracovní teorie hodnoty vůbec). Dotyčný se domnívá, že už nastaly podmínky (o kterých mluvil Marx), které ruší její platnost. To ale není pravda. Skutečná podstata sporu spočívá tedy v tom, že Valenčík chce nahradit současný systém přerozdělování vyrobené nadhodnoty mechanismem kapitálového trhu, který podle něj ideálně vede k vyrovnávání příjmů (proto ta "záludná" otázka, proč jsou někteří bohatí a jiní chudí). Kapitálový trh však funguje zcela opačně, posiluje nerovnosti. Radim Valenčík to přičítá subjektivnímu selhání, tzv. "pozičnímu investování", které když se odstraní, tak trh bude fungovat podle jeho teorie a přerozdělování nebude třeba. Proti tomu já tvrdím, že poziční investování je inherentní (neoddělitelnou, nezrušitelnou) součástí fungování tržního mechanismu a v některých případech má i pozitivní funkci (například společenských změn, o které usiluje i autor blogu, nelze bez zainvestování do pozice v podobě parlamentní většiny nebo násilného převratu vůbec dosáhnout).

radimvalencik: Obojí podnětné, vyjádřím se.
Dnes jsem však celý den u státnic.
Zítra se chci vyjádřit k Oskarovi Krejčímu, protože jeho článek v Argumentech považuji za hodně slabý.

---
radimvalencik.pise.cz

jeff: Jeden nezmysel za druhým. Normálne skrolujem hore a dole a neviem, ktoré 3 navjväčšie nezmysly vyberiem, lebo sa mi nechce vyjadrovať ku všetkému za radom.
1."I kdyby se konstrukt nadhodnoty podařilo udržet, byla by otázka, do čeho jej investovat (do spotřeby, nabývání, a uchování lidského kapitálu, do fyzického kapitálu, do veřejných statků...?)"
Už som vám to minule vysvetlil. Nebolo to dostatočne po lopate? Akonáhle by ste všetko znárodnili, tak by tá "nadhodnota" prestala existovať. Takže by ste neriešili, "do čoho investovať". Všetok zisk nad úroveň rastu produktivity by zo dňa na deň PRESTAL EXISTOVAŤ. Je to také ťažké pochopiť? Všetko nad úroveň rastu produktivity by ZMIZLO. Rozpustilo by sa to v inflácii. Lebo ak dáte nekrytých 2000 Kč polovici populácie, tak tá polovica dostane peniaze a k tomu "dostane" niečo z inflácie, ktorá tým vznikne. A tá druhá polovica "dostane" len tú infláciu. Ak rozdáte každému 1000Kč, tak každý dostane tú infláciu ROVNAKÝM DIELOM. Takže si nikto nepolepší.
2. "Například boj Huawei (monopolu dočasného založeného na inovaci". Vy už len viete niečo o inováciách. Prosím vás, prečítajte si niečo o firme Huawei. Spovede bývalých zamestnancov a podobne.
3. "Kapitálový trh však funguje zcela opačně, posiluje nerovnosti." Úplne nezmyselné tvrdenie.

karelmayer: Otázka, kterou klade docent Valenčík ve svém dovětku k mému komentáři „co brání tomu, aby investiční příležitosti byly využívány podle míry jejich výnosnosti bez ohledu, kdo je vlastníkem těchto příležitostí a kdo vlastníkem investičních prostředků“, odpověď již obsahuje. Je to právě vlastník příležitosti a vlastník investičních prostředků. Hovoříme-li o výnosnosti, poměřujeme „surplus value“ (tedy nadhodnotu – zde přírůstek hodnoty) k hodnotě (nákladu) investice. A právě míra výnosnosti (jako poměr „přírůstku hodnoty k hodnotě investice“) je dána mírou antagonismu vlastníka příležitosti a vlastníka investičních prostředků. Neúspěch reálného socialismu (neschopnost nabídnout vyšší výnosnost než kapitalismus) byl již zakomponován v jednotě vlastníka příležitosti (socialistická společnost) a investičních prostředků (socialistický stát). Kapitalismus, ať se nám to líbí nebo ne, dokázal na základě antagonismu práce a kapitálu dosáhnout tak vysoké výnosnosti, které nebylo dosaženo nikdy před tím v historii (a zřejmě bohužel ani v budoucnosti). Takže výnosnost je funkcí práva a odpovědnosti vyplývající z vlastnictví. Nebo obráceně – bez vlastnictví (práva a odpovědnosti) není výnosnosti.

PS. Michaelu Krohovi jsem chtěl separátně poděkovat za přínosný příspěvek na jeho webu http://michaelkroh.pise.cz/40-prinosy-a-problemy-teorie-produktivni-spotreby-iii.html . Dnes mne trochu předběhl, takže toto konám alespoň takto.

---
karelmayer.pise.cz

jeff: Ty dobre drístaš. "A právě míra výnosnosti (jako poměr „přírůstku hodnoty k hodnotě investice“) je dána mírou antagonismu vlastníka příležitosti a vlastníka investičních prostředků."
Takže keď má niekto IQ 50 a zdedí 1 000 000 Kč, tak by mal začať podnikať. Lebo keby tie peniaze požičal niekomu, kto nezdedil peniaze ale iba vysoké IQ, tak to už by bolo zle. Lebo ten, čo nezdedil peniaze by s nimi dosiahol nižší výnos, lebo "míra výnosnosti je dána mírou antagonizmu".