michael kroh: Radim Valenčík se ve svých úvahách podle mne dopouští dvou omylů. První spočívá v tom, že teorie nadhodnoty je v rozporu s jeho teorií. Ve skutečnosti není, ale je ji možno "vytknout před závorku". Druhý se týká dočasnosti teorie nadhodnoty (a pracovní teorie hodnoty vůbec). Dotyčný se domnívá, že už nastaly podmínky (o kterých mluvil Marx), které ruší její platnost. To ale není pravda. Skutečná podstata sporu spočívá tedy v tom, že Valenčík chce nahradit současný systém přerozdělování vyrobené nadhodnoty mechanismem kapitálového trhu, který podle něj ideálně vede k vyrovnávání příjmů (proto ta "záludná" otázka, proč jsou někteří bohatí a jiní chudí). Kapitálový trh však funguje zcela opačně, posiluje nerovnosti. Radim Valenčík to přičítá subjektivnímu selhání, tzv. "pozičnímu investování", které když se odstraní, tak trh bude fungovat podle jeho teorie a přerozdělování nebude třeba. Proti tomu já tvrdím, že poziční investování je inherentní (neoddělitelnou, nezrušitelnou) součástí fungování tržního mechanismu a v některých případech má i pozitivní funkci (například společenských změn, o které usiluje i autor blogu, nelze bez zainvestování do pozice v podobě parlamentní většiny nebo násilného převratu vůbec dosáhnout).