Radim Valenčík
Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita
Článek TEORIE DNEŠKA: K programu KSČM 4/176
Komentáře k článku: TEORIE DNEŠKA: K programu KSČM 4/176
maxim 2: Adjektivum "bezplatný" u zdravotní péče nebo vzdělání znamená, že zdravotní péče nebo vzdělání jsou poskytovány občanům zdarma. Toto slovní spojení se běžně používá, je každému srozumitelné a je dokonce i přímo uvedeno v Listině základních práv a svobod.
Proč je to tedy podle Vás "naprostý nesmysl" ? Jak jinak byste chtěl krátce a srozumitelně vyjádřit, že za poskytnutí péče nebo vzdělání nemusí občan nějak přímo zaplatit ?
Souhlasím s Vámi, že autoři programu "nepracovali s představou toho, že další ekonomický vývoj civilizace povede k tomu, že odvětví produktivních služeb ... budou expandovat jako dominantní ekonomický sektor".
Tomu se ale nelze příliš divit vezmeme-li v úvahu, tuto představu zastáváte v podstatě asi jenom Vy...
Mohu-li soudit jen dle různých článků a rozhovorů, pak KSČM je za zachování průběžného důchodového systému a větší počet zdravotních pojišťoven je považován spíše za zbytečný a neefektivní.
radimvalencik: Děkuji za upřesnění. K tomu pár poznámek:
1. Ad "bezplatný". Vím, že se používá. I v Listině. Každému je pojem "srozumitelný". V tom je právě ten problém. Velmi často "pojmy srozumitelné každému" překrývají největší historické omyly lidstva, viz třeba "vakuum" chápané jako "prázdnota". Tady je to obdobné a na to jsem chtěl upozornit.
2. I v pojmu "nemusí zaplatit přímo" je problém. On totiž platí předem a neví ještě za co. Není lepší, pokud by to bylo možné,kdyby každý platil přímo podle toho, kolik mu to vynese? - Je to o pochopení historického vývoje tržních vztahů. Uvítal jsem zmínku v programu, že jde o jejich zdokonalování.
3. Autoři programu hlavně nepracovali s představou toho, jak budou probíhat zásadní změny v ekonomice. Prostě jsou v pasti setrvačného vidění reality. A v historii už to tak bývá, že po dlouhou dobu u většiny lidí setrvačné vidění převládá. To je právě vždy problém zvládnutí každé historické změny. Jinak - nemyslím, že bych byl sám, kdo změnu, do které jdeme, vidí obdobně.
4. Vím, že KSČM je pro zachování průběžného systému. Ale to přece nestačí. "Zachovat" tento systém znamená najít cestu k tomu,jak jej udělat udržitelným z hlediska demografického vývoje a stabilním z hlediska proměn na profesních trzích a turbulencí na finančních trzích. Odfláknout složitou problematiku reformy průběžného penzijního systému tak, jak je v programu KSČM je přinejmenším nezodpovědné, defenzivní a vyklízí se tím prostor těm, kteří chtějí průběžný systém likvidovat.
Suma sumárum: Proč obhajujete nedodělky a sterility, když jdeme do složité doby, kde bude potřeba každého rozumného člověka. A v KSČM ji je dost na to, aby stálo za to i od nich požadovat intenzivnější přemýšlení.
maxim 2: Dobrý den, pane docente.
Slovník spisovné češtiny (nakladatelství Academia, Praha 1978) u slova "bezplatný" uvádí významy
1) konaný, poskytovaný bez úplaty, placení
2) neplacený
u prvního významu je jako příklad uvedeno "bezplatné ošetření". Mám tedy za to, že použití adjektiva v programu je z jazykového hlediska naprosto v pořádku. Autoři programu nezakrývají, že se zdravotnictvím jsou spojeny náklady (ostatně to každý ví) a v předchozím Vámi ocitovaném odstavci hovoří o službách, hrazených z veřejných zdrojů.
Nějak nerozumím Vaší větě: "Není lepší, pokud by to bylo možné,kdyby každý platil přímo podle toho, kolik mu to vynese?"
Má to snad znamenat, že pokud si např.někdo zlomí nohu, měl si ošetření uhradit sám ? A přitom by měl ještě zvážit, zda se mu vůbec vyplatí nechat se ošetřit - zda bude po ošetření produktivnější a vydělá potom víc peněz ?
Tak to je opravdu výborné. A co když na to někdo třeba nebude mít ? Má se zadlužit, jinak smolík ?
No ale abych odpověděl: Podle mne by to tedy lepší v žádném případě nebylo.
Ano, tržní vztahy v této oblasti už byly naštěstí ve většině vyspělých zemí nahrazeny humánnějšími přístupy. O "zdokonalování tržních vztahů" ve zdravotnictví komunistické straně nejspíše nejde, tohle byste v jejich programu čekat opravdu neměl. Tím by se totiž zpronevěřili základním cílům své politiky a zpochybnili by tak smysl své existence.
Pokud byste rád viděl ve větší míře tržní vztahy ve zdravotnictví, pak KSČM není pro Vás vhodná volba. Ovšem zvažte, zda by něco takového bylo pro Vás osobně výhodné. Pokud neznáte, pak doporučuji k zhlédnutí film Michaela Moora "Sicko".
K návrhu programu se moc vyjadřovat nemohu, protože ho nemám jeko celek k dispozici.
Problém je myslím si v tom, že očekáváte, že KSČM bude svůj program koncipovat v duchu Vašich představ o nastupující éře "produktivních služeb".
Podle mne k tomu ale stěží dojde, a to minimálně z těchto důvodů:
1) Představa o mohutném rozvoji sektoru produktivních služeb je jen a pouze Vaše hypotéza, která není (mírně řečeno) všeobecně sdílena. A to se myslím si ani v budoucnu nezmění.
2) Navrhujete zavádět tržní vztahy do oblastí, odkud již byly všeobecným pokrokem v oblasti humanizace společnosti vytlačeny. Nemůžete čekat, že zrovna KSČM bude něco takového prosazovat - bylo by to proti zájmům a očekáváním jejich voličů a v rozporu se smyslem její existence jako politické strany.
Ještě krátce k bodu 1: Vy své teze tvrdíte, jako by se jednalo o prokázaný a nezpochybnitelný fakt a kdo to nechápe, je líný nebo se nemůže vymanit za stereotypu.
Přitom jde jen o hypotézu, navíc tvrzenou bez přesvědčivého odůvodnění.
Srovnání s průmyslovou revolucí naprosto nesedí: ve vyspělých zemích je vzdělání nebo zdravotní péče poskytována v takovém rozsahu, že prostor pro expanzi o jeden až několik řádů prostě není - jedině snad že bychom začali rozdávat diplomy i pejskům a kočičkám.
A v neposlední řadě kolem sebe ani žádné náznaky nástupu nové éry produktivních služeb nepozorujeme.
Pochopitelně máte plné právo toto hlásat, nic proti tomu. Ovšem nerozumím proč očekáváte, že by se tyto hypotézy mohly promítnout zrovna do programu KSČM, pro kterou jsou z principiálních důvodů určité Vaše přístupy sotva přijatelné.
maxim 2: Ještě ad "bezplatné":
Vy jste měl asi ve své poznámce spíše na mysli vysokoškolské vzdělání.
To už zde bylo poměrně široce diskutováno, vyjádřil se k tomu i pan doc.Kroh.
Jak už v těch diskusích bylo řečeno, výše příjmu závisí na mnoha okolnostech a kvalita poskytnutého VŠ vzdělání je jen jedna z nich. Rovněž by se nemělo přehlížet, že vzdělávacího procesu se účastní dvě strany, nejen škola, ale také student. Není to tedy jen tak, že stačí zaplatit (byť nějakým "motivujícím" způsobem) a kvalitní a dobře vydělávající absolvent je na světě.
Navíc mám za to, že smyslem vzdělání není jen vydělávání peněz.
Je to ovšem složitá diskuse a nebylo by asi účelné se k tomuto zde již vícekrát probíranému tématu vracet zrovna v souvislosti s návrhem programu KSČM.
radimvalencik: Děkuji za to nejdůležitější: "ve vyspělých zemích je vzdělání nebo zdravotní péče poskytována v takovém rozsahu, že prostor pro expanzi o jeden až několik řádů prostě není - jedině snad že bychom začali rozdávat diplomy i pejskům a kočičkám".
O toto jde. O představu, jaký prostor se v dané oblasti nabízí. - Nebo, jinak řečeno, proč ho někteří nechtějí vidět.
radimvalencik: I za toto děkuji: "Je to ovšem složitá diskuse a nebylo by asi účelné se k tomuto zde již vícekrát probíranému tématu vracet zrovna v souvislosti s návrhem programu KSČM."
Tady je potřeba připomenout, jak vlastně myšlenka komunismu vznikla. Jako vyvrcholení tradice kritické racionality, na kterou se program odvolává. - Komunismus, to není o uctívání symbolů a utvrzování se ve sereotypech, ale o samotné podstatě poznání "hádanky dějin".
karelmayer: Docent Valenčík opět, a proto jeho příspěvky velmi pečlivě sleduji, našel zajímavé téma – program KSČM, strany, která kdysi hrála velmi významnou roli v projektu „budování socialismu“. Nemám bohužel k dispozici celý návrh programu (bylo by možné sdělit nějaký odkaz, nebo jde o materiál „tajný“, získaný jaksi mimo, neoficiálně?), takže je trochu obtížné se k němu vyjadřovat. Nicméně vezmeme-li myšlenky zde prezentované jako program KSČM za myšlenky obecné, je možné se k nim vyjádřit.
Nechci jít do zbytečných podrobností k jednotlivým programovým bodům, protože docent Valenčík se k nim vyjadřuje naprosto přesně a z mé strany s jeho hodnocením naprosto souhlasím.
Takže obecněji. Komunistická strana si v sobě zákonitě, jako strana striktně principiální, nese odkaz podmínek, za nichž vznikala v letech 1920-1921. V té době panovala představa, že stačí mobilizovat dělnickou třídu (proletariát), svrhnout buržoazii (znárodnit výrobní prostředky) a socialismus je na světě. Dělnickou třídu se dostatečně mobilizovat nepodařilo, a tak se muselo na další příležitost počkat až na léta po druhé světové válce, na podporu Sovětského svazu a jeho společenského zřízení, tedy na léta 1945-1948.
A tentokrát se to podařilo a celých dalších 40 let jsme budovali socialismus. Budovali a budovali, až se dobudovali k Listopadu 89. Pak nastal totální ústup a strana byla v podstatě ráda, že nebyla na vlně antikomunismu zakázána.
Dnes máme za sebou dalších 30 let a z podmínek, za nichž strana téměř před sto lety vznikala již není „kámen na kameni“. Ale v hlavách členů strany tyto „kameny“ stále jsou a zřejmě musí být, protože jinak by už o komunistickou stranu nešlo. Prostě „komunista“ je „bolševik“ (to nemyslím nijak pejorativně), je to „leninista“, a nikoliv „marxista“.
Problém je v tom, že „leninismus“ byla slepá vývojová cesta, a „marxismus“ je 150 let starý.
Pokud chceme pochopit dnešní dobu a zejména, a to je ještě důležitější, vidět kam tato doba směřuje, co nám budoucnost připraví, na co se musíme zaměřit a připravit, musíme začít pracovat na moderní teorii, která samozřejmě musí navazovat na teorie starší, ale přitom musí být aktuální.
Maxim2 mne kdysi ve svém komentáři upozornil na „sociál“ od Ilony Švihlíkové a Miroslava Tejkla. Stručný komentář k této nové teorii jsem uveřejnil na svém blogu http://karelmayer.pise.cz/19-globalizace-9-social-a-jak-dal.html . Z komentáře je zřejmé, že se stále řada levicových teoretiků motá v začarovaném kruhu boje s imaginárním kapitalismem (v tomto případě stačí zlikvidovat „příjmovou elitu“ a rázem bude na světě ráj) a přitom nevidí, že současná evropská společnost je již někde úplně jinde, že dnešní mladá generace již o žádný třídní boj nestojí, nerozumí mu.
Myslím, že v první fázi by úplně stačilo, kdybychom si vyjasnili, kde jsme a co je před námi. Vyhneme se tím budoucím překvapením a zklamáním, a zejména zbytečnému bloudění.
Docent Valenčík obhajuje své „produktivní služby“. Možná, že to je správná cesta. Je však třeba na ní trochu zapracovat, sestoupit z obecné teorie do praktické úrovně a pokusit se popsat „technologii“ fungování těchto odvětví. Jde-li o pravdivou teorii a má-li Marx pravdu, musí se již zárodek těchto „produktivních služeb“ někde nacházet.
A komunistické straně její program neberme. Má na něj právo a jen budoucnost ukáže, zda dnešní společnost skutečně touží po něčem jiném než po jednoduchých, obsahově prázdných heslech.