Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

karelmayer: Docent Valenčík opět, a proto jeho příspěvky velmi pečlivě sleduji, našel zajímavé téma – program KSČM, strany, která kdysi hrála velmi významnou roli v projektu „budování socialismu“. Nemám bohužel k dispozici celý návrh programu (bylo by možné sdělit nějaký odkaz, nebo jde o materiál „tajný“, získaný jaksi mimo, neoficiálně?), takže je trochu obtížné se k němu vyjadřovat. Nicméně vezmeme-li myšlenky zde prezentované jako program KSČM za myšlenky obecné, je možné se k nim vyjádřit.

Nechci jít do zbytečných podrobností k jednotlivým programovým bodům, protože docent Valenčík se k nim vyjadřuje naprosto přesně a z mé strany s jeho hodnocením naprosto souhlasím.

Takže obecněji. Komunistická strana si v sobě zákonitě, jako strana striktně principiální, nese odkaz podmínek, za nichž vznikala v letech 1920-1921. V té době panovala představa, že stačí mobilizovat dělnickou třídu (proletariát), svrhnout buržoazii (znárodnit výrobní prostředky) a socialismus je na světě. Dělnickou třídu se dostatečně mobilizovat nepodařilo, a tak se muselo na další příležitost počkat až na léta po druhé světové válce, na podporu Sovětského svazu a jeho společenského zřízení, tedy na léta 1945-1948.

A tentokrát se to podařilo a celých dalších 40 let jsme budovali socialismus. Budovali a budovali, až se dobudovali k Listopadu 89. Pak nastal totální ústup a strana byla v podstatě ráda, že nebyla na vlně antikomunismu zakázána.

Dnes máme za sebou dalších 30 let a z podmínek, za nichž strana téměř před sto lety vznikala již není „kámen na kameni“. Ale v hlavách členů strany tyto „kameny“ stále jsou a zřejmě musí být, protože jinak by už o komunistickou stranu nešlo. Prostě „komunista“ je „bolševik“ (to nemyslím nijak pejorativně), je to „leninista“, a nikoliv „marxista“.

Problém je v tom, že „leninismus“ byla slepá vývojová cesta, a „marxismus“ je 150 let starý.

Pokud chceme pochopit dnešní dobu a zejména, a to je ještě důležitější, vidět kam tato doba směřuje, co nám budoucnost připraví, na co se musíme zaměřit a připravit, musíme začít pracovat na moderní teorii, která samozřejmě musí navazovat na teorie starší, ale přitom musí být aktuální.

Maxim2 mne kdysi ve svém komentáři upozornil na „sociál“ od Ilony Švihlíkové a Miroslava Tejkla. Stručný komentář k této nové teorii jsem uveřejnil na svém blogu http://karelmayer.pise.cz/19-globalizace-9-social-a-jak-dal.html . Z komentáře je zřejmé, že se stále řada levicových teoretiků motá v začarovaném kruhu boje s imaginárním kapitalismem (v tomto případě stačí zlikvidovat „příjmovou elitu“ a rázem bude na světě ráj) a přitom nevidí, že současná evropská společnost je již někde úplně jinde, že dnešní mladá generace již o žádný třídní boj nestojí, nerozumí mu.

Myslím, že v první fázi by úplně stačilo, kdybychom si vyjasnili, kde jsme a co je před námi. Vyhneme se tím budoucím překvapením a zklamáním, a zejména zbytečnému bloudění.

Docent Valenčík obhajuje své „produktivní služby“. Možná, že to je správná cesta. Je však třeba na ní trochu zapracovat, sestoupit z obecné teorie do praktické úrovně a pokusit se popsat „technologii“ fungování těchto odvětví. Jde-li o pravdivou teorii a má-li Marx pravdu, musí se již zárodek těchto „produktivních služeb“ někde nacházet.

A komunistické straně její program neberme. Má na něj právo a jen budoucnost ukáže, zda dnešní společnost skutečně touží po něčem jiném než po jednoduchých, obsahově prázdných heslech.