Můj doživotní experiment/12

Každý měsíc vždy 16. uveřejňuji díl tohoto seriálu, který na mém vlastním případě ukazuje, jak by mohla fungovat postgraduální nadstavba průběžného penzijního systému, jejíž realizaci navrhujeme k odstartování komplexních reforem.

Dnes se dožívám 65 let + 11 měsíců. V úvodním dílu jsem vysvětlil, co je podstatou experimentu, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/5532-dnes-zacinam-dozivotni-experiment-na-sobe.html

Jde mi o to ukázat, jak by si člověk mohl zvýšit svůj příjem, pokud by fungovala plně uzavřená a plně zásluhová postgraduální nadstavba průběžného systému penzijního pojištění, která bude založena na principu: "Co jsi do této nadstavby dal, to dostaneš podle pojistné matematiky dožití v podobě doživotní renty zpět."

Po jedenácti měsících:

Zkrácení očekávané doby dožití za deset měsíců 11*(0,67:12) = 0,61 roku

Očekávaná doba dožití (zprůměrováno muži a ženy) 12,56 – 0,61 = 11,95 roků

Předpokládaný počet výplat 12*11,95 = (zaokrouhleno na celá čísla) 143

Celková vložená částka 11x40 + 10 = 450 tisíc  (poznámka: 10 tisíc je odvod z půlročních odměn)

Měsíční doživotní renta 450.000:143 = 3.147 korun

Podrobnější výpočet a zdůvodnění spolu se zážitky z prvního "důchodového" měsíce viz:

https://radimvalencik.pise.cz/5628-muj-dozivotni-experiment-2.html

K problematice penzijního systému

Článků a pořadů k penzijnímu systému přibylo. Mj. i proto, že ministraně práce J. Maláčová představila svůj tým pro penzijní reformu a vyjádřila svůj názor, jak systém reformovat:

https://www.novinky.cz/domaci/495986-malacova-predstavila-komisi-pro-spravedlive-duchody-chce-resit-i-nizke-penze-zen.html

Komisi J. Maláčová sestavila velmi reprezentativně. Tak, aby se nic podstatného nezměnilo. To není tak špatné – lepší žádná změna, než změna k horšímu, na kterou to ještě minulý týden vypadalo. To, že při prezentaci svých návrhů J. Maláčová slíbila, že se pokusí lobovat za ženy, aby měly vyšší důchody, také ničemu neuškodí. Na to jí hned kontroval Babiš se svou vizí, která je zaměřena na podporu rodin s dětmi, aby ji sebral propagandistický vítr z plachet. Odvolal se přitom na starší Rusnokův návrh, který má několik variant (a se kterým je spojeno několik otazníků) – ten ve své nejracionálnější podobě vychází z plně zásluhového průběžného systému s jednotnou dávkou upravenou podle počtu dětí. To by byl krok vpřed (zavedení plně zásluhového průběžného NDC systému), problém je v tom, že za daných podmínek asi nepůjde prosadit. A to ani v případě, že by se Babišovi podařilo získat tak silnou pozici jako ve své době jeho portugalský kolega, který také v politice začínal jako ministr financí a pokračoval jako premiér. Proto se tím zvyšuje šance na průchodnost našeho návrhu na zavedení plně zásluhové postgraduální nadstavby penzijního systému. K tomu viz článek, který jsem před pár dny napsal:

https://radimvalencik.pise.cz/6609-zvysit-vek-odchodu-do-penze-jen-nazor-diletantu.html

Přes veškerou snahu se ho však nedaří dostat do veřejné diskuse. To se může brzy změnit:

- K našemu návrhu se připravuje diskuse k Poslanecké sněmovně, už v březnu.

- A ještě před tím budu mít možnost hovořit o reformách penzijního systému a našem návrhu ve Svobodném rádiu už v pondělí:

Rovněž se podařilo konečně finalizovat důležitý teoretický článek do zahraničního vědeckého časopisu k této problematice.

Pokud jde o politickou situaci u nás:

Zatím se spíš vyčkává... Dosavadní pokusy o narušení procesu postupného dozrávání společenského vědomí a sebevědomí selhaly a šíbrům se nedaří nic vymyslet. Ve vzduchu je spíše cítit doutnání hluboké krize EU – nejen brexit a nejen žluté vesty.

Osobní spokojenost a pocity:

Stále nejsem úplně v pohodě, protože se mně pořád nedaří odstranit všechny deficity úseků, které jsem nově převzal. Ale další číslo časopisu ACTA VŠFS sestavené za většinové účasti zahraničních autorů jsem již dal s předstihem ke zlomu. Mám až ke konci letního semestru zabezpečený program našich středečních seminářů tak, aby vyúsťovaly do přípravy konkrétních významných přístupů. Finalizuji přípravu hlavních publikačních výstupů na rok 2019. Tak snad konečně už nebudu pod časovým presem.

Mohl bych se tak věnovat tomu, co považuji za mimořádně významné: Při přemýšlení o významu teorie mě napadlo, že by stálo za to porovnat několik událostí, které jsem osobně prožil, konkrétně:

- 68 u nás

- 68 ve Francii i Německu

- 89 (letos 30 výročí)

- současnost u nás

- současnost ve Francii

a to vše vzájemně z hlediska úlohy teorie, konkrétně:

- 68 u nás 68 ve Francii i Německu z hlediska role teorie u nás a tam

- 68 u nás a 89 (letos 30 výročí) u nás z hlediska role teorie před 51 léty a před 30 léty (mj. moc zajímavé)

- 89 (letos 30 výročí) u nás a současnost u nás z hlediska role teorie tehdy a nyní (v čem se poučit)

- 68 ve Francii i Německu a současnost ve Francii z hlediska role teorie (taky moc zajímavé)

- současnost u nás a současnost ve Francii z hlediska role teorie

Dá to hodně práce, ale asi je to užitečné.

Moje hypotéza: Bez dobré teorie je každé hnutí kontaminováno parazity moci (většinou skryté moci, která si ochočí "slabší nátury" jako figurky, s nimiž manipuluje a rozehrává své hry), což v nejlepším případě vede k polovičatým a rozporuplným výsledkům. Proto potřebujeme dobrou teorii jako základ.

Při nejbližší příležitosti na toto téma vystoupím (shodou okolností v Brně 16. března, zrovna mám narozeniny a v tu dobu bude publikován i další díl tohoto seriálu). Mám na mysli tuto akci:

Pokud jde o přírodu, to nejhezčí jsem si prožil při procházce po zasněžené Praze s kolegou z Turecka, který k nám na VŠFS přijel právě v souvislosti s teoretickým řešením otázek penzijního systému, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/6617-temer-opravdova-zima-v-praze-1.html

https://radimvalencik.pise.cz/6627-temer-opravdova-zima-v-praze-2.html

To je krása!