Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

karel mayer: Určité nedorozumění s autorem „Maxim 2“ jsme si již vysvětlili. Nyní z trochu jiného soudku.

Základní téze docenta Valenčíka „posláním těchto odvětví (tj. odvětví produktivních služeb, pozn. KM) je přeměnit lidský volný čas (ten, který vzniká v rámci tzv. "Průmyslu 4.0", či tím, co nazýváme "umělou inteligencí") v plný rozvoj schopností člověka“ – viz komentář ad 3) výše – mne vždy udivuje svou vysokou snadností filosofické konstrukce: kde je volný čas, je i plný rozvoj schopností člověka.

Vědeckotechnický rozvoj v podmínkách kapitalistického výrobního způsobu umožnil během několika posledních desetiletí extrémní nárůst produktivity. Až do poloviny 19. století, tj. masivního nástupu průmyslové výroby, se převážná část obyvatelstva živila obděláváním půdy a chovem domácích zvířat. Lidé, kteří se dříve živili prací v zemědělství, přecházeli do nových průmyslových dílem, kde za často otřesných podmínek pracovali, aby se uživili. Byl snad jejich odchod od políček a dobytka tím, co jim mělo umožnit „plný rozvoj schopností člověka“? Asi těžko, byli rádi, že přežili.

Kapitalistická průmyslová výroba procházela v minulosti často velmi hlubokými krizemi, kdy nezaměstnaní získávali sice „volný čas“, ale jaksi ani oni nevnímali tento volný čas jako prostředek „plného rozvoje schopností člověka“. Naopak, proti tomuto typu volného času velmi tvrdě bojovali. Zřejmě proto, že tento volný čas jim nezajistil podmínky přežití.

Dnes jsme na úrovni tak vysoké produktivity práce, že podíl „produktivní“ populace je někde na úrovni 10 – 30 % podle regionu. Zbývajících 70 – 90 % by tedy mohlo již přeměňovat svůj volný čas v plný rozvoj schopností člověka. Můžeme samozřejmě při vysoké míře abstrakce tvrdit, že těchto 70 – 90 % populace již dnes pracuje v produktivních službách. Za produktivní služby je pokládáno zdravotnictví, školství, lázeňství, ale mohou a jistě jsou jimi i další služby. Máme tomu snad rozumět tak, že všichni, kteří pracují v těchto „produktivních službách“ jsou ti, kteří již „plně rozvíjí schopnosti člověka“. Může být samozřejmě rozdíl, zda touto fikcí je myšleno rozvíjení individuálních schopností určitého konkrétního člověka, nebo zda jde o rozvíjení schopností celého lidstva.

Výrobní způsob „reálného socialismu“ řešil latentní uvolňování lidí z produktivní výroby tím, že systémově bránil nárůstu produktivity práce (což byl také jeden z důvodů jeho kolapsu) a i pokud někdo již nebyl potřebný ve výrobě, musel pracovat někde jinde, možná v odvětví produktivních služeb, ale pod hrozbou sankce (příživnictví). Proč asi?

Není vůbec jasné, proč by Průmysl 4.0 nebo umělá inteligence měly vytvořit jiné podmínky, než které existují dnes. Snad jen v tom, že ve výrobě bude zaměstnáno jen 5%, nebo snad pouze 2% obyvatelstva.

V čem je rozdíl mezi dnešním „volným časem“ a „volným časem“ v Průmyslu 4.0 (nebo 5.0 nebo 5.4)? Nebo snad již dnes existují lidé, kteří ve svém volném čase vstupují do odvětví produktivních služeb, aby tak zajistili plný rozvoj schopností člověka? Nejsou to snad dnešní aktivisté NGO, „sluníčkáři“, a podobní, kteří ve svém „volném čase“ usilují o svůj „plný rozvoj schopnosti“? Nebo jsou to ti, kteří ve svém volném čase podporují sqatting, migraci, drogy apod.?

Buďme velmi opatrní při glorifikaci blízké budoucnosti. Skutečnost může být úplně jiná. Nikdy v minulosti nemělo lidstvo „volný čas“ a tak je otázkou, zda bude vůbec vědět, co s ním.