Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

maxim 2: Děkuji panu docentu Valenčíkovi i panu Mayerovi za reakci a dovolím si rovněž vyjádřit se k některým bodům.

Ad 2) Hlavním argumentem nebylo to, že nějaký obor byl přítomen už na úsvitu historie, ale to, že v rozvinutých zemínch už není vidět nějaký zásadní prostor pro kvantitativní expanzi.

Ad 3) Já tedy na nějaké několikasetnásobné zvýšení lidských inovačních schopností nevěřím.

Je otázka, jak velká část populace je vůbec schopna provádět nějaký vědecký výzkum. Z pomocného dělníka středního věku asi špičkového inženýra žádná produktivní služba neudělá.

Zde je nutno si také uvědomit význam pojmu "volný čas". Pokud budete lidi nutit (např.navázáním na sociální dávky), aby se stali klienty produktivních služeb, těžko dobu takto strávenou označit za volný čas. A pokud je nutit nebudete, proč si myslíte, že se budou vzdělávat a ne třeba chodit na ryby nebo jen tak porůznu lelkovat (v lepším případě), či sedět u piva nebo provozovat drobnou kriminalitu (v horším případě) ?

V této souvislosti se také nabízí otázka, zda máme spatřovat smysl života člověka v krysích závodech - dohnat a předehnat, nacpat to i do volného času a to vše měřit výší platu coby kritériem hodnoty člověka. Tady nějaká "racionální" odpověď neexistuje, odpověď závisí na filosofických východiscích, ze kterých tu otázku posuzujeme.

Ad 4) U rozsáhlých projektů typu kosmický výzkum nebo projekty CERN je spolupráce vědců různého věku spíše pravidlem.

Ovšem domnívám se, že význam mezigeneračních týmů přeceňujete. Tvrzení, že mezigenerační týmy jsou "mnohonásobě inovačně výkonnější" by bylo nutno dokázat na empirických datech.

V této souvislosti stojí možná za zaznamenání, že některé dnes globální firmy a lídři, řekněme "digitální revoluce", vzniky jako garážové startupy mladých nadšenců nebo jako projekty mladých absolventů univerzit, kteří zde uplatnili získané teoretické poznatky. (Microsoft, Apple, Oracle, Google, ...)
Je skutečně jediným vysvětlením zkostnatělost velkých korporací ? Proč mezi zakladateli těchto firem nenacházíme mezigenerační týmy ? Mezigenerační týmy naopak byly ve vývojových odděleních velkých firem. Nemůže být třeba i setrvačnost myšlení starších členů týmu překážkou ztotožnění se s tím, co bychom možná mohli (alespoň ve výše uvedených případech) nazvat "paradigmatickou změnou" ?

Ad 5) Názor, že lidské vědomí nelze vysvětlit klasickou fyzikou a že souvisí s kvantovými procesy zastává např.fyzik Roger Penrose, který na toto téma napsal několik vynikajícíh knih. Mnoho soupenců ovšem nezískal a jedná se o názor velmi výrazně menšinový.

Mozek je hmota jako každá jiná a jeho činnost na úrovni neuronů by bylo principiálně možné emulovat na počítači (viz např.kniha Nick Bostrom: Superinteligence, Prostor, Praha 2017). Umělá inteligence bude pravděpodobně založena na emulaci neronové sítě nebo podobné technologii. Že je práce počítače založena na sekvenčním zpracování instrukcí procesoru nehraje roli - toto probíhá na nižší úrovni a představuje jen jakýsi podklad, na kterém probíhá aktivita vlastní neuronové sítě. Lze to možná připodobnit k dějům, které probíhají na molekulární nebo atomární úrovni v mozku - ty představují jen nějakou nižší vrstvu skutečnosti, která tvoří základ aktivity vrstvy další, a to jsou neurony a jejich struktury v mozku. Teprve jejich aktivita, jak máme za to, je pak příčinou lidského myšlení, vědomí, atd.