Článek Volby: Meze manipulace? Realita. Otloukánek: SPD

Vložit nový komentář

Přihlášení
jméno:heslo:ze serveru:
vaše jméno:
vaše www: http://*
opište kód:

Pozn.: označená pole nejsou povinná. Odkaz na www bude zobrazen pod Vašim komentářem, pokud se jedná o odkaz na blog.

Komentáře k článku: Volby: Meze manipulace? Realita. Otloukánek: SPD

01. 10. 2018 - 10:50

jaroslav tichý: Snad jen několik poznámek k problematice zmiňované v článku: 1/ všechny parlamentní strany jsou systémové, žádná neusiluje o to jít v ústrety systémové změně, která přichází ze světa, která dorazí i k nám a která je více než potřebná. 2/ Stejně jako USA ve světové politice, aby měly proti komu zbrojit a štvát, tak i u nás tzv. tradiční strany v parlamentu (mimo KSČM) potřebují mít na domácí politické scéně nějakého nepřítele, aby se mohly proti němu vymezovat a štvát proti němu. Samy nemají program, samy (kromě posluhy cizím) nemají co na práci (a že jí přitom v našem státě ale je!). Dříve tím nepřítelem byla KSČM, která se dnes však po usilovné snaze dostala zcela do zákrytu v rámci stávajícího systému (k nelibosti jejích voličů), na scéně se objevil nový otloukánek. Dnes jím je SPD. Ne proto, že by z toho zákrytu až tolik vyčnívala, nýbrž proto, že nikdo jiný (vhodnější) v parlamentu prostě není. Zásadní problém spatřuji v tom, že v parlamentu není více stran, a to pokud možno skutečně opozičních, které by hájily svými činy (nejen slovně) naše národní zájmy a zachování našeho státu jako takového, které by byly nadto schopné dívat se vpřed. A za situace, kdy SPD výslovně o existenci dalšího takového subjektu v parlamentu dlouhodobě nestojí, pasovala se do role otloukánka sama. (Ve dvou či ve 3 stranách by se v parlamentu prosazovaly alternativní přístupy lépe, pozice otloukánka pro kohokoliv by zmizela). SPD tak nevědomky nahrává zájmům většiny ostatních stran v parlamentu, pro něž by systémová změna znamenala konec prebend a přístupu k moci, pro některé jejich členy konec koryt, moci a v některých případech i konec beztrestnosti za spáchané zlodějny. Představa vedení SPD o tom, že pokud někdo něco chce prosazovat v této zemi, musí se postavit do řad SPD, je od začátku chybná. Jednak z důvodu výše uvedeného, jednak proto, že k dosažení většího úspěchu SPD chybí potřebný program, byť již něco z oblasti alternativy a článků v alternativním tisku pochytila. Dochází tak k tomu, že lidé budou volit opět ty tradiční strany (aby "jejich hlasy nepropadly" a aby měli po volbách zase proč nadávat), nebo k volbám nepůjdou, neboť nemají hledanou alternativu. V obou případech to nahrává stávajícím parlamentním stranám. Některá z nich možná z kola vypadne, nic se ale nezmění, nanejvýš posílí Babiš se svým "teflonovým" programem. Voliči na jedné straně budou do SPD přicházet, druhou stranou zase odcházet. Jen ten příspěvek z výsledků voleb zůstane. Tedy slovy klasika "Im Westen nichts Neues". A pokud jde o průzkumy či odhady volebních výsledků od různých agentur? Ty se odlišují podle toho, kdo jim ten průzkum platí. A je to v současnosti prostředek manipulace a propagandy, nikoliv objektivní informace pro občany. (příp. čestné výjimky mezi těmito agenturami nechť prominou). To již vědí snad všichni. O to více je třeba ocenit skutečně nezávislé odhady s komentářem, jako je právě ten, na který reaguji.

02. 10. 2018 - 11:18

ondrey: Velmi přesný komentář Jaroslava Tichého převyšující v poslední době výrazné "luďácké" signály autora stránek. To že něco vznikne a v Evropě se spojí to neznamená, že bude hrozit a vydírat.Obvzláště mě to zaráží od člověka, co o sobě proklamuje, že se zabývá teorii her.Ekonom se ptá,jaký to má užitek? Když v polovině čtyřicátých let vyšla von Neumannova a Morgensternova zakladatelská kniha o teorii her (John von Neumann, Oscar Morgenstern: Theory of Games and Economic Behaviour), byla v ní hlavní pozornost upřena na strategické, jinými slovy nekooperativní, hry. Nicméně už v této knize je zajímavá část věnována možnosti a prospěšnosti spolupráce. Teorie her je totiž o rozhodování v situacích, ve kterých konečný výsledek ovlivňuje několik rozhodovatelů s různými zájmy. Od začátku bylo zřejmé, že různé zájmy ještě nemusejí znamenat zájmy protichůdné, že postupy účinné proti antagonistickým soupeřům mohou nadělat dost zbytečné škody, když jsou zájmy různé jen v něčem, a že je tedy mnohdy lepší, když hráči nějak koordinují své chování.Výrazně narozdil od autora stránek souhlasím s postřehem Jaroslava Tichého:"A za situace, kdy SPD výslovně o existenci dalšího takového subjektu v parlamentu dlouhodobě nestojí, pasovala se do role otloukánka sama."Proto se teorie nekooperativních her zaměřila hlavně (ale ne jedině) na střety dvou soupeřů s důsledně protichůdnými zájmy (maticové hry) a později, po důkazu Nashovy věty v padesátých letech, také na hry, v nichž je možné najít stabilní rovnovážné situace, které žádný z hráčů nemá v úmyslu měnit!!! Vedle toho ale byla v celé teorii pociťována nezbytnost nějak se vypořádat s možností spolupráce mezi hráči nebo alespoň koordinace jejich postupů. Nejprve vznikaly modely vyjednávání, licitací a hrozeb (autorovi stránek nejbližší obvzlaště jím citováným "hlasům z dola"), které dost rychle vyústily do několika skupin problémů – jaké koalice mají naději vzniknout a v procesu vyjednání odolat slibům a nátlaku ostatních hráčů, kdy vůbec je možný rozpad skupiny všech hráčů na několik stabilních koalic a jaká dělba zisku mezi členy téže koalice je spravedlivá (s významným zvláštním případem dohody všech hráčů v jediné hromadné koalici).Zde má autor stránek silné mezery, opírá se o hlasy ze zdola, místo aby jim předkládal na základě svého racionálního poznání výrazně lepší řešeni, na základě dobré teorie a ty pak masám dole prezentoval,když mu o jejich behaviour tolik jde. Stává se tak jakýmsi českomoravským luďákem v rámci vztahu k EU i tomu zbytku, co se zve Česko. Ač si ho velmi vážim, tak vzhledem k věku se zvyšuje jeho národní cítění (ač marxisté bývaji internacionalisti) a je to z těchto stránek silně cítit.Vůbec nepočítá s tím,že mladá generace narozdíl od poválečných "hvězdářů" má vše za peníze včetně studia na vysoké škole. Takže narozdíl od exsoudruhů musí od zletilosti pokud je proletářská takřka bez vyjímky generovat zisk.Musí umět komunikovat, obchodovat, vyjednávat anglicky a nejméně několika dalšími jazyky a je jí volná nějaká luďácká, česká bunda a i stát který je exkomunisty rozkrádán a rabován ve všech směrech,kam si tito pánové sednou a balíkují se. Opuštění původní marxistické, internacionalistické myšlenky vede k prospěchářství a dobývání renty takřka ve všech institucích české republiky a hlavně v těch,kam jsou zástupci na základě "hlasů z dola" voleni.Nejvyraznější jsou vládní partaje ANO,ČSSD a komunisti, kdežto TOP stranila bankám, ODS firmám atd. Zde výrazně souhlasím s další tezí J.Tichého. Představa vedení SPD o tom, že pokud někdo něco chce prosazovat v této zemi, musí se postavit do řad SPD, je od začátku chybná. Takže taková ta "kouzla autora", kdy všem stranám ve "svém" odhadu sebere a otloukankovi přidá vedou opravdu jen k úsměvu na tváři.http://radimvalencik.pise.cz/6169-od-srpna-69-k-listopadu-89-a-volby-v-rijnu-20.html