Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

ondrey: Velmi přesný komentář Jaroslava Tichého převyšující v poslední době výrazné "luďácké" signály autora stránek. To že něco vznikne a v Evropě se spojí to neznamená, že bude hrozit a vydírat.Obvzláště mě to zaráží od člověka, co o sobě proklamuje, že se zabývá teorii her.Ekonom se ptá,jaký to má užitek? Když v polovině čtyřicátých let vyšla von Neumannova a Morgensternova zakladatelská kniha o teorii her (John von Neumann, Oscar Morgenstern: Theory of Games and Economic Behaviour), byla v ní hlavní pozornost upřena na strategické, jinými slovy nekooperativní, hry. Nicméně už v této knize je zajímavá část věnována možnosti a prospěšnosti spolupráce. Teorie her je totiž o rozhodování v situacích, ve kterých konečný výsledek ovlivňuje několik rozhodovatelů s různými zájmy. Od začátku bylo zřejmé, že různé zájmy ještě nemusejí znamenat zájmy protichůdné, že postupy účinné proti antagonistickým soupeřům mohou nadělat dost zbytečné škody, když jsou zájmy různé jen v něčem, a že je tedy mnohdy lepší, když hráči nějak koordinují své chování.Výrazně narozdil od autora stránek souhlasím s postřehem Jaroslava Tichého:"A za situace, kdy SPD výslovně o existenci dalšího takového subjektu v parlamentu dlouhodobě nestojí, pasovala se do role otloukánka sama."Proto se teorie nekooperativních her zaměřila hlavně (ale ne jedině) na střety dvou soupeřů s důsledně protichůdnými zájmy (maticové hry) a později, po důkazu Nashovy věty v padesátých letech, také na hry, v nichž je možné najít stabilní rovnovážné situace, které žádný z hráčů nemá v úmyslu měnit!!! Vedle toho ale byla v celé teorii pociťována nezbytnost nějak se vypořádat s možností spolupráce mezi hráči nebo alespoň koordinace jejich postupů. Nejprve vznikaly modely vyjednávání, licitací a hrozeb (autorovi stránek nejbližší obvzlaště jím citováným "hlasům z dola"), které dost rychle vyústily do několika skupin problémů – jaké koalice mají naději vzniknout a v procesu vyjednání odolat slibům a nátlaku ostatních hráčů, kdy vůbec je možný rozpad skupiny všech hráčů na několik stabilních koalic a jaká dělba zisku mezi členy téže koalice je spravedlivá (s významným zvláštním případem dohody všech hráčů v jediné hromadné koalici).Zde má autor stránek silné mezery, opírá se o hlasy ze zdola, místo aby jim předkládal na základě svého racionálního poznání výrazně lepší řešeni, na základě dobré teorie a ty pak masám dole prezentoval,když mu o jejich behaviour tolik jde. Stává se tak jakýmsi českomoravským luďákem v rámci vztahu k EU i tomu zbytku, co se zve Česko. Ač si ho velmi vážim, tak vzhledem k věku se zvyšuje jeho národní cítění (ač marxisté bývaji internacionalisti) a je to z těchto stránek silně cítit.Vůbec nepočítá s tím,že mladá generace narozdíl od poválečných "hvězdářů" má vše za peníze včetně studia na vysoké škole. Takže narozdíl od exsoudruhů musí od zletilosti pokud je proletářská takřka bez vyjímky generovat zisk.Musí umět komunikovat, obchodovat, vyjednávat anglicky a nejméně několika dalšími jazyky a je jí volná nějaká luďácká, česká bunda a i stát který je exkomunisty rozkrádán a rabován ve všech směrech,kam si tito pánové sednou a balíkují se. Opuštění původní marxistické, internacionalistické myšlenky vede k prospěchářství a dobývání renty takřka ve všech institucích české republiky a hlavně v těch,kam jsou zástupci na základě "hlasů z dola" voleni.Nejvyraznější jsou vládní partaje ANO,ČSSD a komunisti, kdežto TOP stranila bankám, ODS firmám atd. Zde výrazně souhlasím s další tezí J.Tichého. Představa vedení SPD o tom, že pokud někdo něco chce prosazovat v této zemi, musí se postavit do řad SPD, je od začátku chybná. Takže taková ta "kouzla autora", kdy všem stranám ve "svém" odhadu sebere a otloukankovi přidá vedou opravdu jen k úsměvu na tváři.http://radimvalencik.pise.cz/6169-od-srpna-69-k-listopadu-89-a-volby-v-rijnu-20.html