Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

ondrey: Čimelická strategie řízená chemií

«Strategie problémového prostoru»
Řešený problém kontextové hry by měl být nejprve považován za analogii bludiště. Pro jeho vyřešení musíme do bludiště vstoupit, vyřešit problém orientace v něm zvolit strategii a zase vystoupit. Musíme se dostat z nějakého počátečního stavu do stavu cílového. Počáteční stav (status quo) obsahuje všechny relevantní zdroje, dostupné v daném okamžiku. Cílový stav je nějak definován, zdánlivě libovolně. Jenže Hegel říká: Jedinec nemůže poznat cíl svého jednání, dokud nejedná. Pro pohyb mezi oběma stavy existuje řada nástrojů zvaných operátory. V bludišti jimi může být "doprava" a "doleva". Množina možných strategií z počátečního do koncového stavu hry je "problémovým prostorem". Úloha bludiště spočívá v rozčlenění problémového prostoru na strategii k cíli vedoucí a nevedoucí. Ponořeni do bludiště nemůžeme než postupovat metodou pokusu a omylu - jako kdybychom měli oči zavázány
šátkem a museli pouze hmatem zjišťovat, kudy cesta vede a nevede. Známe-li jednotlivé strategie (používané skupinou hráčů tvořící koalice vzájemného krytí porušování obecně přijatých zásad), můžeme mezi nimi volit rychle a bezpečně. Je-li však informací příliš mnoho, vzniká bludiště "druhého druhu" - bludiště informací o bludišti. To je opět nutno řešit a jeho problémový prostor rozčlenit …
To Miroslav Kalousek bravurně zvládá a obehrává tak tímto bludištěm i čimelického stratéga.

«Generuj a zkus (pokus a omyl)»
V podstatě jde o promýšlení všech možných strategií vedoucích z počátečního do cílového stavu. Počet možných operátorů je omezen vlastnostmi strategií, např. definovanými možnostmi tahů s šachovými figurami. Počet možných poloh velmi rychle roste s počtem tahů - promýšlet všechny možné cesty není u komplexnějších problémů efektivní metodou. Můžeme brát v úvahu pouze podmnožinu skutečných možností.

«Zlézání vrcholu hory»
Strategie "na vrchol" je málokdy přímá. M.Kalousek to velmi dobře ví, jak používat takzvané úhybné manévry (např. přepsání majetku na děti a exmanželku) Tato strategie ukazuje, že i dílčí návraty, ústupy a sestupy nakonec k vrcholu v podobě premiérského postu vedou. Při řešení komplexnějších problémů, jako je např. "překročení řeky", hledá most, brod, nejužší místo, místo nejméně nebezpečné atd. Každá akce, i když z vnějšího pohledu může vypadat jako ústup od cíle, jako špatný směr, k němu nakonec vede.

«Strategie subproblémů»
Dekompozice na dílčí problémy (M.Kalouskem přiživovaný rozklad ODS) zpravidla urychluje postup, protože se zužuje počet možných cest, snižuje se objem posuzovaných informací, lze soustředit síly a rychleji se dostavují pozitivní zpětné vazby. Zpravidla to bývá efektivní u dobře strukturovaných problémů, poněkud obtížnější u problémů složitějších: nemusí být známo, zda právě daný subproblém je skutečně součástí problému jako celku, zda jeho řešení nelze překročit anebo obejít.
Zde je vidět, jak TOP 09 vyčkávala, než ODS postaví kandidátku aby mohli postavit
silné kandidáty tam, aby bylo možno nad ODS zvítězit.

Řešení pomocí analogií
Existují-li problémy podobné problému danému, mohou nabídnout cestu k řešení. Analogie strukturuje problém a jeho souvislosti. Ovšem může být zavádějící. Méně zkušení řešitelé se mohou soustředit na povrchní podobnosti. Experti mají tendenci jít k podstatám. Současně analogie je obecně zatížena chybou - je "pouze" analogií. Percipovaná shoda se může týkat nepodstatných znaků a okolností.To je přesně reakce
Miroslava Kalouska na otázku:

* Jste připraven, že budete po více než deseti letech opozičním poslancem? Mám tu zkušenost. Byl jsem opozičním poslancem za éry "opoziční smlouvy", kde byly ODS i ČSSD vládní strany; nemá cenu si hrát na to, že jedna z nich byla v opozici. Opoziční práce je stejně důležitá jako práce ve vládě. Kdo bude v opozici a kdo ve vládě, o tom rozhodnou voliči... viz článek autora.

Představivost
Verbální popis problému může být zavádějící, proto může převedení problému do smyslově názorné podoby usnadnit odkrytí klíčového bodu k řešení. Může jej ovšem i zakrýt, případně vést k nedorozumění. Nicméně skutečnost, že názorným obrazem lze manipulovat, že jej lze natáčet, obracet apod., může uvolnit i abstraktní myšlení.
Uvedené myšlenkové postupy lze spojit do poněkud komplexnějších procedur, které ústí do dvou směrů dalších možných postupů: terénního a laboratorního výzku-
mu v ekonomické psychologii a do simulací ekonomických jevů a principů. A s tímto,pak koresponduje další otázka na Mirka Kalouska.

* Někteří kritici vám vyčítají, že chcete svou kampaň pojmout jako "třetí kolo prezidentské volby" a postavit ji na souboji Schwarzenberga se Zemanem. Že už to zavání politickým kýčem.

Pokud zazní, že to pojímáme jako třetí kolo prezidentské volby, tak já na to odpovím, že v určitém smyslu ano, ale prosím, abychom podtrhli to "v určitém smyslu". A to sice v tom, že už při prezidentské volbě bylo mnohým z nás zřejmé, že nevolíme jen mezi dvěma staršími pány. Že se volí symbol režimu, ve kterém chceme žít: na jedné straně reprezentant západní, svobodné parlamentní demokracie a na druhé straně reprezentant autoritářských trendů, který se zhlédl v putinovském vládnutí a dívá se jinam než na Západ.