Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

honza: ad 1) Starobní invalidita i příhodová invalidita mají stejný výsledek - dlouhodobou neschopnost k práci ve smyslu "neprodejnosti" na pracovním trhu. Chápu jak to myslíte, ale pokrýt to takto diferencovaně v sociálním pojištění není jednoduché.

ad 2)Pokud se dostatečně nesníží pojistné na běžné (ve vašem pojetí primárně invalidní) sociální pojištění, navrhovaný systém nebude moc fungovat, protože lidé nebudou platit vysoké sociální pojištění s perspektivou, že penzi budou dostávat (možná, i když vyšší/vysokou) jen pár let před smrtí.

ad 3) životní pojištění je vysoce sociálně selektivní a není to ekvivalent pojištění sociálního, tudíž v rámci koncepce sociálního zabezpečení, kam penze patří, s ním nemůžeme uvažovat jako se systémovým nebo dokonce povinným prvkem. To už bychom mohli říct ať se každý životně pojistí a neorganizovat sociální pojištění vůbec - výsledky by ale byly velmi slabé (minimálně třetinu lidí pojišťovny odmítnou nebo pojistí za vysoké pojistné).

ad 4) chápu že výplaty z postgraduální nadstavby jsou doživotní, s tím problém není, jde o ten hlavní systém, jak to bude ošetřeno tam, zda na stávajícím principu nebo jiném.

honza: A ještě doplnění obecnější - životní pojištění skutečně není ekvivalent sociálního pojištění, ani starobního, ani pozůstalostního (které zřejmě máte na mysli ve vazbě na členy rodiny). Zvláště pokud by bylo na vyšší částky je tam podrobná zdravotní taxace, jsou tam podstatné výluky z plnění pro různé těžké životní situace, není samo o sobě jištěno proti výpadku příjmu (jediné za dodatečné pojistné) a tak bych mohl pokračovat. Je to významně odlišný produkt a proto s ním skutečně nelze operovat (ani v diskusi) jako s ekvivalentem současných prvků sociálního pojištění - v ČR to v diskusích tak často zaznívá ale fungovat to nemůže.

ondrey: …Tím, jak dokonce i akumulace dluhů se může jevit akumulací kapitálu, vidíme, že deformace úvěrového systému dosáhla svého vrcholu...Karl Marx
z díla Petersen, Thomas;Faber, Malte [2015] „Karl Marx und die Philosophie der Wirtschaft“,
To že finanční sektor způsobil poslední recesi a autor stránek na to zapomíná, jelikož na dlažbě neskončil, mu samozřejmě nevyčítám, On jako tvůrce reforem by měl pamatovat na to, že se finanční sektor vymkl své klasické role obsluhy reálné ekonomiky a stal se naopak tím sektorem, který ovládá zbytek systému (včetně díky koalic vzájemného krytí porušování obecně přijatelných zásad velké části politického systému např. Madeleine Albright, Angela Merkel atd.)
Opravdu mě unavuje, když na VŠFS musím opakovat, že finančnictví dominuje nad tradičními odvětvími. O jakou akumulaci kapitálu jde, která již dávno negeneruje zisk přes obchod, výrobu a služby, ale jde přes finanční kanály. Zde navrhujete vytvořit další fond, který při jakémkoliv finančním pádu např. dalšího Paskova, nezaručuje,že nebude zneužito důchodového fondu endogeně nebo exogeně, tedy to nakáže dlužník poslední instance vláda nebo IMF, jako další možný val při pádu např. Itálie a Španělska.
Karl Marx řekl také, že „Alles kommt einmal zum Ende“ tedy, že vše má svůj konec. Takže by jsi měl autor těchto stránek také uvědomit,když ČNB nakoupila takových devizových rezerv, které potencionální střadatelé v jeho důchodovém systému jen tak nepokryjí a budou to jejich rezervy, které budou první použity, když věřitel poslední instance např. vláda (jak již její předseda exsoudruh Miloš Zeman v minulosti předvedl) či např. IMF vysoce likvidní prostředky použije na takzvané „záplatování“ děr. Jelikož v průběžném systému peníze nejsou, a „emerging „česká populace si v třetím systému nespoří ani státem nejvíce dotovanou čásku myslím,že to bylo pro účastníka 1500Kč per mensis, ale v průměru pouhých pár stovek! Nemusím zde snad opakovat,že s rostoucími náklady se tato almužna promění na prostředek směny na dvacet bochníků chleba. Tak kdepak většinou exsoudruzi, tedy čeští ekonomové udělali chybu, hmm česká společnost je dlouhodobě neproduktivní, většinově se po práci ráda válí (v tom není jiná od ostatních) ovšem s rozdílem, že nemálo lidí v ní paratizuje a krade. Již John Maynard Keynes varoval před nadměrným růstem finančního sektoru, oživila se daň Jamese Tobina, který se oprávněně obával, že by mohl kapitalismus zdegenerovat ve formu,která narozdíl toho, co měla ve vínku od anglických klasiků, kdy v této formě bude zdroje alokovat neefektivně a preferovat spekulace (např.na pád české měny až Německo zase ochladí) před dlouhodobými investicemi např. do společnosti produktivních služeb, či uchovávání a růstu lidského kapitálu. Což se dnes již děje. Proto nechápu, proč by měl produktivní jedinec schopný spořit čásky třikrát vyšší než průměr, lézt do systému stejně, jako pro systém absolutně neefektivní učitel hudby, který se bude na systému vézt a ze zimníků druhých se dožije 102 let. Proto i několik čísel z USA z roku 1957, kdy zpracovatelský průmysl tvořil v USA 27% ,americká ekonomika byla na vrcholu a byla věřitelem číslo jedna na světě narozdíl ode dneška, lidé mohli vstupovat do fondů, investovat např. v Itálii atd. Finanční sektor tvořil v USA 13% HDP. V roce 2008 se tento poměr sil obrátil, což badatelům z VŠFS ušlo a zpracovatelský sektor měl v USA 12% HDP,jak je známo chudí Američané preferují levný dovoz z Číny tedy R.Reaganem a v UK M.Thatcherovou podporovaná deindustralizace (vznik finančních center,London City atd), a FIRE (sektor ekonomiky založený na Finance, Insurance, and Real Estate) sektor zaujímal 20% HDP v USA! Jak říká prof. V.Klaus poctivý student bakalářského stupně si přičte spotřebu domácností, výdaje na zbraně a další vládní výdaje a je na svém.
Světová značně globalizovaná ekonomika stagnuje a je čím dál více oligopolitizována. To můžeme pozorovat u ratingových agentur, auditorských firem, tak u samotných finančních skupin. Proběhly vlny fúzí v 90. letech. Zatímco v roce 1990 kotrolovalo deset největších finančních skupin 10% aktiv v roce 2008 to bylo 60% aktiv (Foster,J.B.:The financialization of accumulation,2010).Existuje v USA šest finančních skupin: Bank of America,Citigroup,Goldman Sachs,Morgen Stanley,Wells Fargo a JP Morgan Chase, které drží aktiva ve výši 60% amerického HDP.Jelikož neexistuje systém smysluplné recyklace přebytků (jak uvedl již J.M.Keynes) na globální úrovni, se tak světem potuluje značné množství likvidity (jeho objem jsem ukázal na příkladu šesti nej USA finančních skupin), která hledá své zhodnocení mimo reálnou ekonomiku. Tato likvidita je následně zodpovědná za celou řadu poruch, z nich nejznámější jsou finanční krize a bubliny.Takže jak Karl Marx jasně rozpoznal, že peníze-komodita-peníze v jehož druhém článku se vytváří tzv.nadhodnota, by dnešní kapitalisté rádi redukovali na jednodušší: peníze-peníze. Jak vidíme dnes není primárně výroba tvůrcem nadhodnoty, ale je jejím prostředníkem, jak uvádí Ilona Švihlíková. Pokud začne v ekonomice převažovat stav peníze-peníze, kdy navíc roste role úvěru (viz. úvodní citát K.Marxe) dostáváme se do spekulativní fáze kapitalistické ekonomiky a vidíme strukturální změnu kapitalismu a fakt, že na někoho přes úsilí sociálnich inženýrů zimníky nezbudou.

honza: Po práci se (aktivně i pasivně) odpočívá a je to tak v pořádku. Hypertrofie finančního sektoru je reálný problém, ale jeho řešení jsou obtížná. Sociální pojištění rezervy nepotřebuje a když tak drobné (do 5 procent rezervní fond). Proti "ukradení" penzí je optimální je vyvést do zvláštního systému sociálního pojištění mimo státní rozpočet, případně příslušnou legislativu schválit 3/5 většinou.

radimvalencik: Nejlepší ochranou před "rozkradením" je průběžnost a uzavřenost: Hned, jak peníze přijdou, tak je rozdělit podle daného klíče na účty pojištěnců.

---
radimvalencik.pise.cz

honza: To nesporně ano, konec konců na virtuální bázi toto dělá NDC, což je de facto vzor pro moderní sociální pojištění. Ale tuším že i tam je nějaký malý rezervní/výkyvový fond. To ale není v rozporu. Základní varianta může fungovat podobně jak píšete, pak jde o to, co se na ni ještě "navěsí", aby byly dostupné i doplňkové funkce (valorizace, rezervy, náhradní doby atd.).

ondrey: K tomu krátce jen včerejší rozhovor v OVM, kde si exguvernér Miroslav Singer a exvýkonný guvernér Pavel Kysilka vyložili karty na stůl, co doporuřují s penzemi a jejich reformami. Myslím si,že mnou popsané úvahy o systému mají podobnou rezonaci i ve "věšteckých koulích" bývalých centrálních bankéřů.