Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

honza: Rozumím, že uchování pracovní schopnosti byť částečné do vysokého věku je žádoucí. Postupné rozvolňování je také OK - normální vzhledem k postupnému úbytku sil (typicky). Ale to nijak nepodlamuje adekvátnost (do určité míry) výsluhového principu penzí. Znovu připomínám, že pokud bude jedinec systémem "tlačen"/motivován k velmi pozdnímu odchodu do penze, překlopí se starobní penze de facto v invalidní a to je v rozporu se všemi trendy vyspělých zemí po II. sv.v.

ondrey: 10 minutová analýza (každý dobrý vedoucí pracovník) jich dělá několik za den, potřebná je k rozhodování. Po mých příspěvcích ala teorie pernamentního důchodu, nelikvidity jakékoliv známé důchodové reformy. Plus trendy započaté po konci šedesátých započatých během dvaceti pěti let po roce 1945 dosáhl svět největšího růstu své produkční kapacity i největšího růstu populace ve své historii, které současně znamenaly rozšíření škály lidských činností . . I třetím trendem bylo následné mimořádné kvantitativní a próstorové rozšíření vysokoškolského systému po celém světě, které vedlo k tomu, že se znásobil počet profesně připravených sociálních vědců, ktečí sí problematikou důchodů zabývají a mají na tom postavené „živobytí“. Chápu že i (marginální)politické strany pomýšlejí na dlouhodobý růst bohaství a nebo ty masové (socani, komunisti), dnes často vedené populisty kteří usilují jen o krátkodobé zlepšení růstu, inflace, pokesu nezaměstnanosti atd. Do dnes nechápu proč bych se měl nějakou důchodovou reformou zabývat. A hlavně pro koho v Čr jsou to ti, kteří nevytváří ekonomickou přidanou hodnotu, co volají po důchodech. Jelikož ti, co jsou produktivní si na to vydělají, a reprezentují pouze 33,5% (data ČSÚ,IDEA-CERGE-EI 2014) populace ČR. Takže znásilňovat k tomu myšlenky německého myslitele Karla Marxe je opravdu okoukaná strategiie, jak obrat ty poslední efektivní,kteří v systému zbývají a hradí splátky na schodky těch, kteří prostředky z eráru prožerou. Tak6e takto to sáčkovat, těm,ktečí jsou v dnešní volatilní době schopni vytvářet hodnoty rozhodně sáčkovat (i obalené filosofií) nebudu.
Počet obyvtel celkem: 10 437 000
nezjištěn stav: 571 000
důchodci: 2 308 000
žáci, studenti, učni 1 446 000
nezaměstnaní cca. 500 000
ostatní ek. neaktivní s vlastním zdrojem obživy: 175000
státní uředníci 66000
státní úředníci – ozbojené složky 5000
ostatní placení ze státního rozpočtu 356000
přísp./rozpočt. org (školství, policie, AČR, hasiči) 508000
zaměstnanci ve zdravotnictví 248000
OSOBY v privátním sektoru 3302000

ondrey: Pohádky o tom, jak si lidi během života rozšíří obzory a budou serealizovat se zvýšeným lidským kapitálem v ekonomice produktivní spotřeby, když celý život ze společnosti těžili
nevěří dnes ani soudruzi u táboráků. To že většina populace (podle české struktury populace) se svou kůži na trh nechce nasvědčuje k tomu, že produktivně pracovat nebude a nevidím žádný faktor, který signalizuje zlepšení. Nebudu mluvit o klesající wage share vůči capital share, nepříznivé demografie, hloupnutí populace, working property a jiným socio-ekonomických jevům, které dodnes představené modely neberou vůbec v potaz.Tak6e urputné mlácení prázdné slámy.

honza: To je celkem jednoduché, proč je potřeba se tím zabývat. Průběžný systém penzí byl zaveden dobách, kdy převažovala již zmíněná invalidní koncepce penzí, za kancléře Bismarcka se dokonec většina zaměstnanců - plátců pojistného penze ani nedožila. Za hodposářské krize ve 30. letech byl systém zaveden v USA častečně také jako řešení problému nezaměstnanosti určitých sociálních skupin - penze umožnily část lidí vyššího věku odklonit z trhu práce. Otázka, kolik procent obyvatelstva je produktivní, je sice v pořádku, ale to že pracuej pouze cca polovina obyvatel je realita, pokud si vydělají dost na to aby uživili své děti a "své důchody/důchodce" tak to vlastně ani ničemu moc nevadí, s tím, že obecně je však žádoucí zvyšovat míru participace i do vyššího věku na zde popisovaném principu prodloužení produktivního uplatnění. Důchodová reorma nemusí být likvidní ve smyslu rezerv, protože systém sociálního pojištění velké rezervy nepotřebuje, může se obejít úplně bez nich a nebo stačí malý rezervní fond na makroekonomické fluktuace a demografické přechody. Tudíž vše je nutné analyzovat v souvislostech, v nichž se to děje, bilance penzijních systémů nejsou zase tak špatné a především lze poměrně rychle je opravit, pokud se bude chtít.

ondrey: Jak je vid2t Honzo v ČR se o vyví jení cílevědomé lidské činnosti s přidanou hodnotou nedá vůbec hovořit o polovině. Je to redistribuční trik, pro erár a agitka kdysi masových politickách stran. Za Bismarcka byl systém docela KO.kriterium. Im Mai 1889 verabschiedet der Reichstag des Deutschen Reiches unter Führung Otto von Bismarcks das Gesetz zur Alters- und Invaliditätsversicherung. Alle Arbeiter zwischen 16 und 70 Jahren müssen nun in die gesetzliche Rentenversicherung einzahlen. Der Beitragssatz beträgt 1,7 Prozent und wird jeweils zur Hälfte von Arbeitgeber und Arbeitnehmer getragen. Das Gesetz sieht eine Rente ab 70 Jahren vor, wenn zuvor 30 Jahre lang Beiträge eingezahlt wurden. Die durchschnittliche Lebenserwartung liegt zu Bismarcks Zeiten bei 40 Jahren.

honza: Ano, za Bismarcks se většina dělníků starobní penze nedožila - proto jsem psal, že šlo o ve výsledku o invalidní koncepci penzí platnou od určitého věku. Současní liberálové by nicméně ocenili nízké pojistné, které se do takového systému platilo - to už my dnes dosáhnout nemůžeme (i proto, že od systému chceme podstatně více). Míra redistribuce v penzích lze celkem libovolně nastavit, o tomto nastavfení vypovídá tzv. index progresivity penzí.