Radim Valenčík
Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita
Článek Dobré teorie není nikdy dost III
Komentáře k článku: Dobré teorie není nikdy dost III
václav pohoriljak: Tak se to rozbíhá do úrovně malých skript. Měl bych jednu otázku a jednu poznámku
1- Cituji "Investice do společenské pozice se vyplatí, pokud její efekt v důsledku zvýšení podílu na výnosu z dané investiční příležitosti oproti stavu, pokud by touto investicí nedošlo k omezení využitých investičních příležitostí, je vyšší než náklady na příslušnou investici do společenské pozice"
Nejsem si jistý, jestli správně chápu předchozí a tak jsem zkusil sestrojit příklad. Např. Kandiduju do obecního zastupitelstva, s tím , že firma, na kterou jsem napojen, investuje do obce 10 mil CZK pouze pokud já budu starosta. Na svoje zvolení starostou vynaložím 2 mil CZK . Chápu to správně ?
2/ Investovaní do společenské pozice mi připomíná výdaje firem na marketing. Některé firmy vynakladají prostředky na marketing pouze proto, že to dělají ostatní, navíc celkové prostředky na marketing vynaložené všemi firmami jsou vlastně vyhozené peníze, spotřebitelé to zaplatí v ceně výrobku. Stejně tak investovaní do společenské pozice v celku nic nepřinese.
strigi: Nepochybuji, že je to dáno mým nedostatečným vzděláním, ale nad větou "...část výnosu, kterou získá každý vlastník využité investiční příležitosti stejného typu, je určena výnosem z poslední využité investiční příležitosti, další část výnosu se "vsákne" do ekonomického prostředí" tápu. Zřejmě jde o nějakou mezní kategorii, nevím však o jakou. Ani kategorie vsakování do ekonomického prostředí není úplně zřejmá. Těším se na další příspěvek, možná mi napoví, kterou část ekonomie si mám zopakovat.
radim valenčík: Vzdělání máte dostatečné a děkuji za podnět. Věta, na kterou jste upozornil, je psána dost kostrbatě a použivl v ní určitou zkratku („vsákne“), která zaslouží bližší objasnění. Tak tedy:
1. Využije-li někdo nějakou investiční příležitost, vzniká určitý efekt, který se dělí mezi:
- Výnos toho, kdo investiční příležitost využil (viz názorné příklady v článku).
- Užitek či výnos toho, kdo využívá to, co investiční příležitost přinesla (požívá zmrzlinu, zpracovává mák nebo jej v různé podobě přímo spotřebovává, zaměstnává toho, kdo si osvojil určitou kvalifikaci apod.).
2. I v případě, že ten, kdo využívá to, co investiční příležitost přinesla, je spotřebitel, mívá její využití efekty v podobě zvýšení příjmu či výnosu (nazýváme je prodkutivní efekty spotřeby).
3. Výnosy uvedeného typu se mohou přenášet na další, podobně jako se přenáší daňové břemeno. Dejme tomu, že někdo začal zaměstnávat někoho s novou kvalifikací a přinese to jeho firmě zisk. Okamžitě to začnou dělat i ostatní a efekty typu zvýšení užitku či příjmu se přenesou na další. Právě v tomto smyslu jsem použil zkratkovitý termín, že se příslušná část výnosu „vsákne“ do ekonomického prostředí. (Podrobněji vysvětlujeme v učebnici Mikroekonomie pro střední kurz - Heissler, Valenčík, Wawrosz, VŠFS 2010, s. 178-184.)
4. Dělení původního celkového efektu závisí na tom, kolik investičních příležitostí může být využito. Pokud je jejich zásoba neomezená, bude využita jako poslední tak investiční příležitost, mezní výnos ze které se bude rovnat mezním nákladům na její využití. Vlastníci investiční příležitosti budou mít nulový přebytek nad náklady a celkový efekt z využití všech investičních příležitostí se „vsákne“ ve výše uvedeném smyslu do ekonomického prostředí.
Pozn.: Snažil jsem se stručně a v některých případech poprvé formulovat poměrně komplikované problémy, takže ne vždy se vyjadřuji optimálně či dostatečně přesně a jasně. Podobná upozornění jsou proto pro mě velmi cenná.