Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

václav pohoriljak: Zdravím pana docenta,
Není mi jasná jedna teoretická věc, respektive vidím v tom z mého pohledu jeden rozpor. Mám na mikroekonomii rád , že vetšinou se každá teorie, teorém dá ilustrovat numerickým příkladem , tak jsem si jeden sestrojil
( chci na příkladu ilustrovat co nechápu )
Zadání
Vláda se skládá ze tří členů, zadávají vládní zakázku, přihlásí se dvě firmy
jedna nabídne 20 mil CZK, druhá nabídne 30 mil CZK a protože tuší , že není nejlepší nabídne úplatek 5 mil CZK. Dále existují politici A,B,C
A teď může nastat podle mě nekonečně afinit a vlastností politiků , vyberu některé
varianta A- A je čestný, B je čestný, C je korupčník...Protože je C korupčník , vynaložil v minulých kolech prostředky k vybudování afinit, resp A a B k němu mají pozitivní afinitu
varianta B- A je čestný, B je korupčník, C je korupčník...Protože B, C jsou korupčníci , vynaložili v minulých kolech prostředky k vybudování afinit, resp A k nim cítí pozitivní afinitu a k sobě navzájem jsou mírně negativní, protože cítí konkurenci
a teď co nechápu....podle mě prostě afinity v případě varianty A a varianty B nemají význam. Rozhodovat se bude demokraticky a rozhodne jestli je většina čestných nebo většina korupčníků. Afinita výsledek neovlivní.
Takže
Varianta A : A a B přehlasují C a vyberou levnější firmu
Varianta B : B a C přehlasují A a vyberou dražší firmu. Úplatek 5 mil CZK si rozdělí.

radim valenčík: Musíme se přesně dodržovat definic. Jinak se ve vztazích mezi modelem, který je vždy jen velmi přibližným výrazem reality, a realitou (tak jak se nám jeví a postupně vyjevuje i s využitím konfrontace modelu a reality) zamotáme. Afinita je to, co můžeme ocenit v jednotkách shodný s jednotkami, v nichž vyjadřujeme výplaty. Takže nechť:
- C je korupčník, A, B, čestní.
- C poskytuje prostředky A, B (jako třeba V. Bárta „svým“ lidem).
- Nejde o to, kolik poskytl, ale o efekt, který přinášejí.
- Efekt je dán změnami toho, co si budou mezi sebe dělit.
- Pokud jsou A i B čestní a jediný případ, který uvažujeme, je daná zakázka, pak bude přijata zakázka za 20 milionů bez ohledu na to, kolik C investoval; jeho investice b ude mít tedy nulový výnos, nevedla k žádné afinitě v dané kauze.
(Podobně nulový efekt by měla, pokud by jej někdo jiný přeplatil - V. Bárta investoval svým lidem, ale jinými investicemi vzniklo LIDEM.)

Druhý případ se dvěma korupčníky je zřejmý: Jejich investice se vyplatí. V plně symetrické situaci slouží vlastně jen k jejich vzájemnému poznání - výnos má podobu informací o své ochotě uzavřit příslušnou koalici.

---
radimvalencik.pise.cz

václav pohoriljak: Ale pořád mám některé výhrady
1- Původní funkce výplat je lineární, ale podle mě buď je člověk čestný a pak nikdy nepřijme výplatu a neboje je korupčník a má nějakou osobní funkci korupce , rizika odhalení a výplaty
2- Pořád předpokládám demokratické hlasování. Představuji si opakovanou hru, kdy každé hlasování je malá hra a volební období velká hra...Např z minulého období, z minulé hry zůstane 30% lidí náchylných ke korupci ( pravděpodobně např 10% tvrdé jádro a 20% pod jejich vlivem...) pak přijde nových 70% a začíná hra. Protože v demokracii rozhoduje většina tak těch 30% bojuje o získání některého z nových hráčů na svojí stranu. Protože je ale je pracné a drahé získavat každého hráče zvlášt budou se soustředit na hráče s vlivem ...např získají 5% dalších hráčů , ale s vlivem na 20%.

radim valenčík: Ale to je trochu jiný problém, k tomu se dostaneme později, až budeme mít k dispozici potřebný aparát.

---
radimvalencik.pise.cz