Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

ondrey: Tohle je presne ukazka toho co autor na poli filozofie ovlada, proc „AI rozhovor o kategoriich“ neni zadna filosoficka prace, ale referatova pseudohmota s vnitrni nekonzistenci. AI tu generuje hezky vypadajici „sit“, jenze misto definic dodava kruhove parafraze a pak to vyplni libovolnymi vazbami, ktere nejsou ani logicky, ani ontologicky nutne. Nejvetsi slabina je zamenovani tri rovin autora do jedne hospodske kase: logicka opozice (totozne/rozdilne), ontologicka struktura (bytí/nebytí) a epistemologicka distinkce (jev/podstata, bezprostredni/zprostredkovane). Vysledek jsou vyroky typu „byti je totozne samo se sebou, nebyti je rozdilne od vseho“ nebo „celek je pricina, casti jsou ucinky“ – to jsou presne ty prazdne hospodske metafory autora, na ktere chyta u stolu sedici obecenstvo, ne kategorie v presnem smyslu. Stejne tak „moznost je bytí, ktere jeste neni“ je pivni poetika, ale jako definice je to zmatek (moznost neni nejaky polobyt, ale modalita tvrzeni o bytí). Daleko pod poetikou doktora Hrabala a jeho pabitelu.
Autor stranek svoji neznalost a pohodlnost, zakryva nedokonalosti AI, ze ke kazde dvojici prilepi 4 jine dvojice – bez dukazu, bez pravidla odvozovani, bez toho, co z toho plyne. To neni system, to je asocacni sit. A presne tady je riziko narativu: cim vic sipkek a vet, tim vic to vypada hluboce, i kdyz to nic, jak je u autora me po leta zname, nefixuje.
Pokud ma autor opravdu ambici udelat z kategorii nastroj mysleni proti uzavrenym narativum, musi ukazat minimalni metodickou disciplinu (ne brnenskou fuserinu): co jsou primitivni kategorie, jaka jsou pravidla jejich pouziti, jaka omezeni a co z nich vyplyva (a co naopak vyvraci). Jinak je to jen dalsi „nonsense vize“, tentokrat v ontologickem kostymu, kterou lze libovolne dotvarovat podle toho, co se hodi do pribehu. Takze hospodske triky pro filosofii nepolibene publikum, no proc ne ...jsou jich miliony a take zde jsou.

ondrey: K tomu dva jasne priklady, pro ty co se filosofii vazne zabyvaji...
1) „Byti je minimalni pritomnost“ / „Nebyti je negace pritomnosti“
Tohle podle me neni definice filozoficke kategorie, ale libovolna parafraze. „Pritomnost“ uz je interpretacni pojem (a navic historicky nabity nejenom F.Peroutkou, ci vymysly Milose Zemana). Kdyz definuji bytí pres pritomnost, uz jsem u urcite metafyziky (bytí = pritomne jsoucno), a to je presne to, proti cemu se musim ozvat a myslim ze to ucinni jini, co berou veci vazne.
2) „Byti je totozne samo se sebou, nebyti je rozdilne od vseho“
Tohle je vylozene logicky zmatek a jak v serialu F.L.Vek ...bylo receno: "pouzivam logiku, mater filosofie": Totoznost a rozdil jsou vztahy mezi pojmy/objekty, ne vlastnosti „bytí“ a „nebytí“. „Nebyti je rozdilne od vseho“ nedava smysl: „nebytí“ neni vec vedle veci, aby bylo srovnatelne jako „odlisne“.
3) „Moznost je bytí, ktere jeste neni“
To je podle me vlastenecka pivni poetika, ale jako kategorie je to kategorie omyl:
Moznost neni „polobyt“, ale modalita tvrzeni o tom, co by mohlo byt.
Tohle totiz autorovi rovnou rozbije dalsi vazby, ktere na tom stoji...ale jak jsem jiz psal v druhem dile v komentari, nema cenu nad temito nonsensy ztracet cas...

ondrey: K tomu dva jasne priklady, pro ty co se filosofii vazne zabyvaji...
1) „Byti je minimalni pritomnost“ / „Nebyti je negace pritomnosti“
Tohle podle me neni definice filozoficke kategorie, ale libovolna parafraze. „Pritomnost“ uz je interpretacni pojem (a navic historicky nabity nejenom F.Peroutkou, ci vymysly Milose Zemana). Kdyz definuji bytí pres pritomnost, uz jsem u urcite metafyziky (bytí = pritomne jsoucno), a to je presne to, proti cemu se musim ozvat a myslim ze to ucinni jini, co berou veci vazne.
2) „Byti je totozne samo se sebou, nebyti je rozdilne od vseho“
Tohle je vylozene logicky zmatek a jak v serialu F.L.Vek ...bylo receno: "pouzivam logiku, mater filosofie": Totoznost a rozdil jsou vztahy mezi pojmy/objekty, ne vlastnosti „bytí“ a „nebytí“. „Nebyti je rozdilne od vseho“ nedava smysl: „nebytí“ neni vec vedle veci, aby bylo srovnatelne jako „odlisne“.
3) „Moznost je bytí, ktere jeste neni“
To je podle me vlastenecka pivni poetika, ale jako kategorie je to kategorie omyl:
Moznost neni „polobyt“, ale modalita tvrzeni o tom, co by mohlo byt.
Tohle totiz autorovi rovnou rozbije dalsi vazby, ktere na tom stoji...ale jak jsem jiz psal v druhem dile v komentari, nema cenu nad temito nonsensy ztracet cas...
Kdyz nekdo o sobe rika „filosof, ucitel, matematik a ekonom“, tak minimalni pro me standard je: ve filosofii: rozlisovat ontologii / logiku / epistemologii a nevydavat metafory za kategorie,
v matematice: neplest si formalni zapis se zaverenym dukazem,
v ekonomii: neplest si slogan s modelem (hraci, payoffy, rovnovaha, aktiva)
a jako ucitel: nezastirat mezery „sitovanim pojmu“, ale ukazat pravidla, proc neco plyne... jinak hrozi, ze bude jen Cimerman II.