Dobrá teorie dneška: Prosadí se?/14

Dobrá teorie dneška: Prosadí se?/14

"Alea iacta est" ("Kostky jsou vrženy")

Před přečtením této části doporučuji seznámit se s podrobným úvodem k celé sérii, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/12471-dobra-teorie-dneska-prosadi-se-1.html

Doplňující poznámka k této části:

Série se sestává ze dvou pracovních verzí pojednání, které jsou cílené do prestižních impaktovaných časopisů. Obsahují zásadní posun v poznání, ale z řady důvodů nebude jejich prosazení jednoduché. (Mj. právě proto, že jsou posunem poznání k využitelnosti teorie v praxi tváří v tvář současným problémům.) Text pojednání odlišuji od úvodních pasáží a vložených poznámek barvou.

Jak jsem avizoval včera, ještě jednou se vrátím k obrázku 2, resp. trojobrázku, který jsem uveřejnil s původním komentářem v pracovní verzi pojednání, jednoho ze dvou pojednání, ze kterého vychází tato série. Komentářem, který následuje po uvedení obrázku, se pokusím přiblížit, o co jde.

Všechny tři části tohoto trojobrázku vycházejí z levé dolní části obrázku 1, ke kterému je nejlépe vrátit se prostřednictvím rozkliknutí tohoto odkazu:

https://radimvalencik.pise.cz/12474-dobra-teorie-dneska-prosadi-se-5.html

(Odkazuji na 5. pokračování seriálu, kde je obrázek 1 uveřejněn též se "zlidšťujícím" komentářem.)

Dolní levá část obrázku 1 (výchozí situace) je totožná s šedě upozaděnými nepřerušovanými liniemi ve všech třech částech obrázku 2 (toho, který máme v tomto pokračování před očima). Klesající křivky mezních výnosů jsou z důvodu zjednodušení nahrazeny liniemi.

Zleva doprava jsou křivky (linie) mezního výnosu z investičních příležitostí, kterými disponuje první subjekt.

Zprava doleva jsou křivky (linie) mezního výnosu z investičních příležitostí, kterými disponuje druhý subjekt.

Jsou klesající, což mj. odpovídá předpokladu, že každý subjekt bude své investiční příležitostí nabízet podle míry jejich výnosnosti.

Vzdálenost mezi omezujícími vertikálními liniemi odpovídá množství investičních prostředků, kterými subjekty disponují, je součtem množství těchto prostředků.

Ve všech třech částech obrázku 2 je popsána přeměna současných investičních prostředků (ta je na horizontální linii) v budoucí příjem (tj. nově vytvořené investiční prostředky pro další použití).

A teď pozor! Přijde to nejdůležitější, o co jde. Velikost jednotlivých složek budoucího příjmu odpovídá velikosti ploch omezených shora příslušnými křivkami (klesajícími funkcemi mezního výnosu ze spojení investičních prostředků a investičních příležitostí), v našem zjednodušeném pojetí liniemi, a po stranách omezených příslušnými vertikálními liniemi, jejichž poloha odpovídá příslušným množstvím příslušných investičních prostředků.

Toto  je třeba pochopit, ale nemělo by to být tak těžké. Pro lehčí čtení uvedu příklad:

- Plocha v levém horním obrázku ohraničená shora šedou linií jdoucí od vertikální linie ohraničující obrázek zleva až k vertikální linii uprostřed, která odpovídá množství současného příjmu, a tedy i množství investičních prostředků, kterými disponuje první subjekt, vyjadřuje (její obsah) množství budoucího příjmu, který by měl první subjekt, pokud by nepůsobilo poziční investování a tento (první) subjekt by realizoval vlastní investiční příležitosti s využitím vlastních investičních prostředků.

- Obdobně plocha, která vzniká posunutím upozaděné linie a která vyjadřuje snížení výnosu z investičních příležitostí prvního subjektu v důsledku jejich potlačení pozičním investováním druhého subjektu (na obrázku vyznačena tučně a její posun šipkou), odpovídá sníženému budoucímu příjmu prvního subjektu v důsledku pozičního investování.

Atd. Není tak těžké domyslet smysl ostatních ploch a naučit se tento a podobné obrázky "číst", resp. chápat, o čem vypovídají.

Dolní část "triptychu" obsahuje šedé plochy, které odpovídají ztrátě efektivnosti v důsledku pozičního investování. Když uvážíme, že kromě ztrát vzniklých primárním potlačením investičních příležitostí jednoho z hráčů vznikají ještě sekundární ztráty v důsledku deformace generování nových investičních příležitostí (to, co vyjadřují plochy A, B, C, D je dobře popsánu v předcházející části seriálu, tj. v původním textu příslušného pojednání), jsou ztráty v efektivnosti velmi výrazné. Zdálo by se, že efektivnější ekonomické systémy se právě převahou své efektivnosti musí prosadit a vytlačit fenomén pozičního investování z ekonomických systémů vyšší úrovně. Ale tak tomu v realitě není. Proč? – Cesta k odpovědi na tuto otázku je nejvýznamnějším přínosem modelu, který je prezentován formou obrázku 2. Bude o ní řeč v dalších pokračováních.

K tomu dvě poznámky:

- Názornost a jednoduchost modelu je strašně důležitá. Pochopení podstaty toho, o co jde, je předpokladem přesné a teprve v důsledku této přesnosti i účinné orientace dostatečného množství lidí v různých profesních i společenských pozicích k tomu, aby se prosadily změny k lepšímu. Bez toho to zkrátka nepůjde. Přitom tento model není zas tak složitý, o nic víc než např. pochopení Marxovy teorie nadhodnoty, které ve své době "zabralo", i když jeho (Marxův) model už tehdy měl systémové nedostatky, které se projevily i v reálném dějinném vývoji (tomu je věnováno druhé pojednání, ze kterého vycházíme a ke kterému se ještě dostaneme).

- Model vyjádřený obrázkem 2 lze dále rozšiřovat např. uvážením toho, že se první subjekt může bránit pozičnímu investování ze strany druhého subjektu. V tomto případě přerůstá diskriminace v konflikt, který nutí obě strany zapojovat stále více zdrojů do eskalace tohoto konfliktu. Obdobně jako rozšíření modelu ve směru popisu eskalace konfliktu lze vytvářet i modely různých cest utlumení či vyřešení konfliktu.

Čtenář patrně pochopí, proč badatelská činnost v této oblasti je vysoce aktuální a přínosná. Přesto, či právě proto je její výsledky za současného stavu akademické půdy u nás i ve světě obtížně prosazovat a její podpora ze strany veřejnosti velmi důležitá. Především podpora ve smyslu snažit se nejen co nejvíce pochopit, o co jde, ale především se průběžně (byť i jen částečně) a postupně stále více osvojovaným poznáním ideově vyzbrojit. Tak, aby každý co nejpřesněji chápal, o co jde a co dělat. Právě o takovou podporu jde.

(Pokračování další částí prvního pojednání)