Dobrá teorie dneška: Prosadí se?/5

Dobrá teorie dneška: Prosadí se?/5

"Alea iacta est" ("Kostky jsou vrženy")

Před přečtením této části doporučuji seznámit se s podrobným úvodem k celé sérii, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/12471-dobra-teorie-dneska-prosadi-se-1.html

Doplňující poznámka k této části:

Série se sestává ze dvou pracovních verzí pojednání, které jsou cílené do prestižních impaktovaných časopisů. Obsahují zásadní posun v poznání, ale z řady důvodů nebude jejich prosazení jednoduché. (Mj. právě proto, že jsou posunem poznání k využitelnosti teorie v praxi tváří v tvář současným problémům.) Text pojednání odlišuji od úvodních pasáží a vložených poznámek barvou.

V této části je jeden ze dvou klíčových grafů. Vím, že jeho porozumění činí určité potíže. Proto v této části uveřejňuji komentář k němu ve "zlidštěné" podobě odlišné od té, v jaké je prezentováno v pojednání. Kladu důraz zejména na jeho význam.

Takže ještě jednou uveřejňuji obrázek, abychom ho měli před očima. Neděste se. Nemusíte pochopit úplně, stačí alespoň "trochu" (vědět přibližně, o co jde).

Obrázek 1: Porovnání dvousložkového modelu trhu statků s dvousložkovým modelem nabídky a poptávky investičních prostředků a investičních příležitostí

Neoklasický přístup (základ současného hlavního proudu teoretické ekonomie a příslušné oblasti teorie her):

Náš model založený na ekonomii produktivní spotřeby:

Poznámky k lepšímu porozumění zformuluji v navazujících bodech:

1. Porovnáváme:

- Horní část je "dosluhující" neoklasický základ, na kterém je postavena současná teorie mechanismů (uplatňující nástroje teorie her), která by si kladla za cíl zlepšit fungování společnosti (L. Hurwicz) a spol. Je založena na předpokladu, že každému jde o maximalizaci jeho užitku (jako subjektivního prožitku) v souladu s jeho preferencemi (které se projevují ochotou směnit něco za něco a které lze tudíž vyjádřit indiferenčními křivkami, tj. křivkami, kdy z různých kombinací dvou statků má spotřebitel stejný užitek). Z neoklasického základu už příliš mnoho "nevyždímáme", i když i v dnešní době je dost těch, kteří se snaží sofistikovat některé úlohy, ovšem mimo realitu (zde je na místě replika Antonína Důry z Rozmarného léta adresovaná majorově poznámce: "...zdáli se vám jeho /kouzelníkovy/ kozelce nedokonalými?" – "Hledáte-li dokonalost v kozelcích, nemám, co bych řekl."

- Dolní část (naše) je založena na ekonomii produktivní spotřeby. Prožitky jsou pouze rozhodovací mechanismus, který je vývojově vyvinutý tak, aby orientoval na dlouhodobou maximalizaci příjmu. Uvidíme, proč je tak důležité přejít k vyjádření cílové orientace tímto způsobem (na první pohled zdánlivě "méně lidským" – místo lidských prožitků očekávaný příjem).

2. V levé části dolního obrázku je na horizontální ose současný příjem a na vertikální ose přírůstek příjmu jednoho (zleva doprava) a druhého (zprava doleva) ekonomického subjektu (jednotlivce, rodiny, firmy, sdružení, země...). Křivky klesající zleva doprava a zprava doleva vyjadřují klesající přírůstky příjmů, pokud investiční příležitosti využíváme (spojujeme s investičními prostředky) podle míry jejich výnosnosti (což odpovídá předpokladu individuální racionality). Teď důležité: Plochy pod křivkami odpovídají celkovému budoucímu příjmu. Graficky vyjádřený model tak ukazuje přeměnu současného příjmu v budoucí prostřednictvím využívání investičních příležitostí (jejich spojení s investičními prostředky). V pravé části dolního obrázku je totéž v celkových veličinách.

3. Pokud funguje úvěrový vztah (jeden ze subjektů může poskytnou své investiční prostředky k realizaci investičních příležitostí druhého subjektu, nabízí se možnost, aby vznikl dodatečný příjem odpovídající šedé (přibližně trojúhelníkové) ploše v levé části obrázku (a šedému "srdíčku" v pravé části obrázku). Jak se mohou subjekty o toto zlepšení podělit? To ukazuje úsečka AB ohraničená šipkami. Ve všech bodech uvnitř ní si oba hráči polepší. Je však každé rozdělení budoucího příjmu pro oba přijatelné? V případě, že si hráči zlepšují subjektivní užitek problém nevzniká. Subjektivně prožívané užitky různých jednotlivců lze porovnat jen v určitých případech a jen přibližně. To, že příliš nerovnoměrné rozdělení příjmů může jeden ze subjektů zneužít vůči druhému každý z nás ví a pociťuje. Pokud tedy existuje možnost pozičního investování (zneužití příjmové nerovnosti), musí být podmínkou řešení neutralita pozičního investování. To na bázi neoklasického schématu nejsme schopni odhalit (zviditelnit, respektovat a řešit úlohy s tím spojené). Jenže právě tím se dostáváme k odpovědi na otázku, proč stávající teorie (poplatná době a "cinknutá" podobně jako mediální mainstream, to znamená značně zideologizovaná) nechce vpustit na svoji půdu to, co by mohlo obnovit její vypovídající schopnost ve vztahu k realitě. Možná, že teď už někteří začínají chápat, k čemu je dobrá teorie a proč není tak jednoduché ji prosadit.

4. I tak jednoduchý model, jaký jsme dali, neodvratně nastoluje otázku: Co brání tomu, aby investiční příležitosti (například i ty, které jsou spojeny s nabýváním, uchováním a uplatněním schopností člověka) byly využívány podle míry jejich výnosnosti? – Odpověď není triviální a v lůně modelů vycházejících z neoklasické ekonomie tato zásadní otázka ani nevzniká. (Je to zkrátka "dosluhující", ale ideologicky sloužící základ mainstreamové ekonomie.) To, o co jde, nemusíme formulovat ani jako otázku. Stačí si uvědomit, že jakákoli korektní ekonomie je povinna orientovat se dle paretovského optima (když lze zvýšit užitek jednoho, aniž by se snížil užitek druhého, není systém ve stavu paretovského optima). A na trhu nabídky a poptávky investičních prostředků a investičních příležitostí může nastat paretovské optimum pouze a jedině v případě, že investiční příležitosti jsou využívány podle míry jejich výnosnosti. Ani zde nesmí teoretická ekonomie zapomínat na své "dobré vychování" (odkaz těch, kteří jí vdechli život).

5. Uvidíme, že od tohoto graficky vyjádřeného modelu odvodíme aplikace zásadního významu, a to zejména v následujících směrech:

- Upřesnění definice pozičního investování.

- Formulování předpokladů efektivnosti systému.

- Popis generování investičních příležitostí a docenění jejich role v ekonomickém systému.

- Odpověď na otázku: Proč se úspěch neodpouští.

6. Námi graficky vyjádřený model lze vyjádřit i analytickými prostředky, což je pro řešení některých teoretických úloh významné. Pro porozumění podstatě problému by to však bylo nesrovnatelně složitější, mj. i proto, že naše myšlení a chápání podstatným způsobem využívá představivost, ke které má grafické vyjádření mnohem blíže.

7. Snad tyto body některým lépe pomohou chápat následující pasáže dvou pojednání, které na pokračování a s komentářem zveřejňuji.

(Pokračování)