Vize, jakou potřebujeme/1255

24. květen 2025 | 00.01 |

blog ›

Vize a volby 2025/4

Tato série navazuje na sérii Teorii už máme, jak ji využít? Zaměří se na řešení otázek:

- Čím jsou specifické tyto volby, co od nich lze očekávat a jaký bude jejich předpokládaný výsledek (nejen, pokud se jedná o zisk parlamentních křesel pro jednotlivé strany)?

- Mohou nějak stávající výsledky pěstování vize ovlivnit výsledek voleb, v čem konkrétně, co pro to lze ještě udělat?

Část IV.

Právě ve chvíli (15.5.), kdy jsem dopsal třetí část této série, ve které (této třetí části) jsem upozornil na to, že Tibor Ganzer chápe spor o reformu penzijního systému velmi zjednodušeně, byl publikován článek Davida Budaie s tak trochu provokativním názvem: Marian Jurečka se zapíše jako ministr, který našim důchodům pomohl jako málokdo. Považuji tento článek za mimořádně důležitý pro pochopení toho, o co ve sporu o změny v penzijním systému, ale zejména o širším významu penzijní problematiky jde. Zde je celý Budaiův článek: https://medium.seznam.cz/clanek/david-budai-marian-jurecka-se-zapise-jako-ministr-ktery-nasim-duchodum-pomohl-jako-malokdo-148209

Postupně uveřejním všechny pasáže. Ještě před tím několik poznámek. Velmi se přimlouvám za to, aby si je čtenář promyslel:

1. Od počátku jde ve sporu o změny v penzijním systému o následující: Je nutný RESTRIKTIVNĺ PŘĺSTUP (snižování penzí a prodlužování doby odchodu do penze), nebo lze stabilitu penzijního systému zajistit prostřednictvím MOTIVAČNĺHO PŘĺSTUPU, který umožní prodloužit dobu dobrovolného produktivního uplatnění člověka. O porovnání obou cest šlo. Lumpárna, kterou D. Budai zabudoval do svého článku, spočívá v tom, že zcela přehlíží podstatu problému a tváří se, jako kdyby perspektivní, dynamická, motivační cesta neexistovala.

2. Slovo "lumpárna" je zde zcela na místě. Vždyť M. Jurečka (a nejen on, ale i V. Michalík, který měl být ministrem práce a sociálních věcí a na jehož smrti se podepsala i neochota změnit názor, tj. zachovat se jako korouhvička ve stylu Jurečky) původně podporoval cestu motivační, individuální, dobrovolnou, viz rozhovor pro časopis Peníze.cz:

Otázka:Udržitelnosti by výrazně prospělo i další postupné zvyšování důchodového věku. Je to pro vás cesta?

Jurečkova odpověď:Nešel bych tudy. Chápu, že se zvyšuje doba dožití, ale na druhou stranu si musíme říct, jaká je kvalita života ve vyšším věku. Chci jít cestou motivace, říkat lidem, že pokud na to fyzicky i mentálně mají, ať pracují dál i v důchodovém věku. Ale říkat to paušálně všem ve všech profesích podle mne nejde. Když je člověk po celém dospělém životě v práci opotřebovaný, roste pak i riziko pro lidi, kteří jsou na jeho práci závislí. Paušálně zvyšovat věk odchodu do důchodu tedy nechci.

Zde je odkaz na rozhovor: https://www.penize.cz/duchody/431314-minimalni-duchod-a-bonusy-za-deti-duchodova-reforma-podle-jurecky?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

Podrobně jsem zdokumentoval a komentoval zde:

https://radimvalencik.pise.cz/12070-vize-jakou-potrebujeme-1164.html

3. Od té doby se začaly dít zajímavé věci. Nejenže M. Jurečka předvedl obrat o 180° a V. Michalík vypadl ze hry, ale z mainstreamových medií vymizely jakékoli zmínky o možnosti řešit problém nejen penzijního systému, ale i celého ekonomického systému posílením role produktivních služeb zaměřených na nabývání, uchování a uplatnění schopností člověka, zkrátka odstartovat změny vyúsťující v ekonomický systém, který vrací ekonomiku k člověku a člověka (jako člověka a nikoli přívěsek technologie) do ekonomiky.

Vraťme se k článku D. Budaie. Bude ještě dost příležitostí ukázat zásadní odlišnost mezi restriktivním a motivačním přístupem. Takže co píše D. Budai (uveřejňuji postupně celé, odlišuji barvou, průběžně doplňuji komentáři):

Ať už budeme důchodové změny označovat jako reformu, nebo parametrické úpravy, je jasné, že v současnosti jde o maximum možného. Marian Jurečka, který změny zaštítil, za to možná zaplatí politickou daň, ale jednou na něj budeme v dobrém vzpomínat.

Pokud mé články o důchodech sledujete delší dobu, tak možná vidíte, že se k politikům a krokům v oblasti důchodů snažím přistupovat co nejvíce nezaujatě. Když něco udělají dobře, tak to pochválím, když je něco špatné, kriticky to okomentuji. Není pro mě důležité, jestli je to vládní nebo opoziční politik, hodnotím činy z pohledu toho, jak dopadají na běžné lidi.

Určitou nevýhodou tohoto přístupu je, že jsem kritizován ze všech stran. Když napíšu, že Aleš Juchelka neříká pravdu, nebo že hnutí ANO přistupuje k jednání o důchodové reformě nezodpovědně, jsem pro část čtenářů provládní pisálek. A když naopak zkritizuju vládu, že dělá překotné změny důchodů a vytváří důchodový chaos, nebo napíšu že Zbyněk Stanjura je důchodový alibista, dozvím se, že jsem zarytý fanoušek Andreje Babiše. Zkrátka se nezavděčím nikomu. Zároveň si ale díky tomu můžu s klidným svědomím ohodnotit působení ministra Mariana Jurečky a jeho kroky v oblasti důchodů. Právě v těchto dnech to bude přesně 3 a půl roku, kdy převzal Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Známka za důchody je dvě mínus. Jsem přesvědčen, že za pár let budeme na Mariana Jurečku vzpomínat v lepším světle, než to dnes ve vyhrocené společenské atmosféře a před volbami vypadá.

K tomu:

Možná je to jen podvědomí D. Budaie, ale úvodní pasáže vypadají, jako kdyby se předem omlouval, že čtenáři sugeruje velkou lež. Ta je obsažena již v první větě. Není pravda, že změny, které jsou realizovány jsou "maximum možného". To, co dělá M. Jurečka je destrukcí penzijního systému formou podrývání důvěry v něj. K tomu jen stručně z dřívější analýzy: "Před začátkem nekompetentních změn v penzijním systému (2021-2022) vzrostl oproti předcházejícímu roku počet osob odcházejících do předčasného důchodu o 12 108, což odpovídalo, jak je vidět z grafu, dlouhodobému trendu, po začátku změn o rok později (2022-2023) vyskočil na 52 590 osob! Téměř pětinásobek. Diletantismus, ekonomický zločin, nebo obojí? Toto je příčina "neudržitelnosti penzijního systému". A ne Husákovy děti. Mj. propad v porodnosti s příslušným odstupem času od toho, jak se projevily důsledky chování této vlády, také o něčem svědčí." Celé (vycházející z článku I. Švihlíkové) zde: https://radimvalencik.pise.cz/12020-vize-jakou-potrebujeme-1138.html

Na závěr této první části jen dodám, že ten politický subjekt, který půjde do voleb, aniž by čelil lžím toho typu, které jsou obsaženy v tomto Budaiově článku, není důvěryhodný, protože se k těmto lžím přidává. A nejde (jen) o penzijní systém, jde o rozhodování mezi dvěma zásadně odlišnými strategiemi: Buď směřování k restriktivní genocidě, nebo otevření cesty k ekonomice "vyššího levelu". Buď – anebo.

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Ve Všenorech, nedaleko od nádraží, necelý kilometr, autem pár minut od Prahy je relativně nové arboretum. Arboretum Všenory, viz: https://www.firmy.cz/detail/13398145-arboretum-vsenory-vsenory.html Určitě se podívejte. Velmi pozitivní hodnocení nejsou náhodná. Tip na výlet v některý víkendový den.

Začnu výhledy. Arboretum nabízí kromě toho, co mu dává název, i nádherné výhledy. Přesněji - nečekaně bohatý počet exponátů je zasazen do místa překrásných výhledů na údolí Berounky a Brdy.