Vize, jakou potřebujeme/1164

22. únor 2025 | 00.01 |
blog › 
Vize, jakou potřebujeme/1164

Vize, jakou potřebujeme/1164

Následující text posouvá teoretické základy ekonomie produktivní spotřeby a pozičního investování do vyššího levelu. Součástí rozvinutějšího přístupu je i vhodnější symbolika. Ta umožňuje vyjádřit efekty v oblasti generování nových investičních příležitostí při využívání (realizaci) stávajících. V úvodu snad jen dvě poznámky:

- Do obecně teoretických pasáží jako praktický a verifikační kontext promítám problematiku penzijního systému, která je z hlediska toho, co se odehrává u nás, zvláště vhodná.

- Teoreticky zpracované pasáže považujeme za rozvíjení obecné ekonomické teorie v hlavním směru historicky nazrálého přesahu a jako takové je vhodnou formou budeme prezentovat v návaznosti na stávající výsledky na akademické půdě nejen u nás,  ale i v zahraničí.

Ekonomie produktivní spotřeby, poziční investování, mechanismy – 8. část

Zpět k problematice stability a efektivnosti průběžného sytému penzijního pojištění

Vyjdeme z konkrétní podoby toho, jak v současné době fungují příslušné systémy sociálního pojištění (zejména penzijní a zdravotní pojištění) a sociálního investování (zejména oblast vzdělání a péče o zdraví).

V současné době je mezi zdravotními pojišťovnami plné přerozdělování prostředků podle základních charakteristik jejich pojistného kmene (věk, pohlaví, evidované typy nemocí).

V jednom případě však lze přerozdělení vyloučit: Mezi příjmy pojišťoven od výdělečně činných osob v určitém věku (dejme tomu přirozené hranice odchodu do důchodu 65 let) a příjmy, které dostávají od státu za nevýdělečně činné osoby v důchodovém věku). Je to dost podstatný rozdíl. Z těchto příjmů "navíc" by pojišťovny mohly podle definovaných pravidel (omezení) financovat nadstandardní zdravotní péči zaměřenou na prodloužení doby produktivní uplatnění člověka ve vyšším věku (nad 65 let):

- Pojišťovny si budou v této oblasti konkurovat, přitom výsledky jejich aktivit (včetně inovačních) jsou snadno doložitelné a čitelné.

- Ten, kdo zůstane výdělečně činný, bude mít nadstandardní péči, kterou bude hradit v rámci standardního zdravotního pojištění (mj. významný motivační faktor pro vyšší střední třídy, aby byli aktivními účastníky systému průběžného penzijního pojištění).

- Státu se citelně zvýší daňové příjmy.

- Vytvořené motivační podmínky budou stimulovat všechny subjekty rozhodující o kvalitě a efektivnosti zdravotní péče k tomu, aby se orientovaly na technologický pokrok ve směru prodloužení REÁLNÉ (plnohodnotné) délky života.

- Rovněž tak je budou takto vytvoření podmínky vést ke vzájemné horizontální spolupráci založené na komplementaritě výkonů.

Kdo bude "strážcem" tohoto systému? – Není třeba nikoho "shora". Naopak. Pro všechny účastníky bude výhodné snadno kontrolovatelná pravidla a průhledné mechanismy dodržovat, protože změnit strategii by pro ně bylo nevýhodné. Navržený systém splňuje i základní podmínky:

- Konvergence motivací všech zúčastněných.

- To, že zvýšení efektivnosti systému přinese zlepšení každému účastníkovi (hráči).

- Systém je samonosný a samoprosazující se.

A nejen to. Na tento systém lze napojit celoživotní vzdělávací aktivity, jejichž nositelé mohou být nejrůznější subjekty (od univerzit zainteresovaných na co nejúspěšnějším uplatnění svých absolventů až po lázeňské domy nabízející kulturní program pro své klienty).

Nelze si nepovšimnout, že v této oblasti může postupně docházet k růstu role odvětví produktivních služeb na jejich vlastním ekonomickém základě, tj. na základě efektů, které poskytují. Nehledě na to, že příslušná oblast ekonomické růstu nabízí nejen podstatné zvýšení jeho dynamiky, ale také zvýšení jeho kvality ve smyslu k radiálnímu zvýšení poměru mezi ekonomickým vyjádřením efektů a snížením poměrné ekologické zátěže na jednotku těchto efektů (tedy toho, čím tento růst vyjadřujeme).

Dostáváme se tak ke dvěma zásadním vzájemně souvisejícím otázkám:

- Jak systém nastartovat?

- Na čem to vázne?

V intencí stávající teorie mechanismů založené na neoklasickém pohledu můžeme otázku konkretizovat i tímto směrem: Chybí potřebná "vyšší autorita" (kde – na úrovní státu, EU či současné globální moci), nebo naopak současné "vyšší autority" působí jako "kazišuk", tj. působí na potlačení vývoje daným směrem?

Pokud by si někdo nebyl jist odpovědí na tuto (spíše řečnickou) otázku, doporučuji, aby si připomněl, jak probíhal Jurečkův obrat a do čeho byl dotlačen. A nebyl sám, jehož případ to dokumentuje. Horkého kandidáta na jeho resort či alespoň na jednoho z ministrů Michalíka, který si dovedl představit efekty dobrovolného prodloužení doby produktivního uplatnění, to (konkrétně štvanice, která na něho byla uspořádána) stálo život (https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/michalik-stan-politik-umrti.A220612_222607_domaci_maka ).

Zde považuji za významné seznámit se s těmito díly pěstování vize, kde je vše podrobně doloženo:

20. duben 2022 https://radimvalencik.pise.cz/10203-vize-jakou-potrebujeme-125.html (původní Jurečkův názor)

30. říjen 2022https://radimvalencik.pise.cz/10572-vize-jakou-potrebujeme-318.html (začátek Jurečkovy zrady)

31. říjen 2022https://radimvalencik.pise.cz/10573-vize-jakou-potrebujeme-319.html (k tomu v Parlamentních listech)

Atd.

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Jak jsem uvedl, byl výlet na Kamennou nejhezčí z poslední doby. Ale ne nejzajímavější. Ten nejzajímavější mě čekal až když jsem se vypravil za nepříliš příznivého počasí do Panenských Břežan, k protektorátním sídlům R. Heydricha a K. H. Franka. Pak jsem ještě zajel dolu k Vltavě k místu zvaném Na Dole (pod Máslovicemi).

Pohled na Dolní zámek obývaný za protektorátu R. Heydrichem. Místo je oploceno, musel jsem sem proniknout dírou v plotě.


Ještě jeden pohled na Dolní zámek.

Jeden z nejstrašnějších exponátů v Horním zámku. Mj. běží tam i videosmyčka s popravou K. H. Franka. Výlet zajímavý a poučný, ale rozhodně ne příjemný.

Tak jsem po návštěvě Panenských Břežan sjel ještě k Vltavě. K místu zvaném Na Dole pod Máslovicemi. Je odsud trochu vidět i Hašlerova vila (přibližně uprostřed ve dvou třetinách zleva do prava).

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (2x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář