Vize, jakou potřebujeme/1223
Jak dál v pěstování vize? – Víme/18
Diskuse k otázce, o co vlastně jde při pěstování vize, mě přiměla urychlit přípravu následující série, která – kromě jiného – dává (částečnou) odpověď na výše uvedenou otázku: Je naprosto nutné odstartovat vydávání prestižního mezinárodního teoretického časopisu vyhovujícího všem odůvodněným formálním a odborným požadavkům na takový časopis kladený.
O tom, na co by se měl zaměřit, jak tento projekt realizovat atd. Je tato série. Předběžnou odpověď na tyto otázky lze najít již v prvním pokračování, které jsem uveřejnil na úvodu série i jako avízo zde:
https://radimvalencik.pise.cz/12128-jak-dal-v-pestovani-vize-vime-uvod-k-serii.html
Ekonomie produktivní spotřeby a poziční investování (nový horizont poznání) – Aplikace/3
Je načase vložit část věnovanou situaci na akademické půdě (čím je pohnojena, co na ní vyrůstá, co do ní lze zasadit, co na ní hyne):
Část první: Ani se nechce věřit, že je to možné
K tomu, abych ukázal, kam až to došlo na akademické půdě si půjčím některé myšlenky Petra Saka z jeho článku Vysokoškolský profesor v české společnosti, celé zde:
prvnizpravy.cz/zpravy/politika/petr-sak-vysokoskolsky-profesor-v-ceske-spolecnosti/">https://www.prvnizpravy.cz/zpravy/politika/petr-sak-vysokoskolsky-profesor-v-ceske-spolecnosti/ (od svého textu odlišuji barvou):
Rektor Vysoké školy ekonomické přímo demonstroval, jak se nemá akademický funkcionář chovat v demokratickém státě a při zachovávání akademických svobod. Jeho zdůvodňování vyhození Miroslava Ševčíka z funkce děkana bylo tak odpudivé, že by se za ně styděl každý slušný občan. Ovšem tito lidé znají jen osobní prospěch a stud je pro ně neznámý pocit, kterého nejsou schopni.
A abychom byli genderově vyváženi, tak připomeňme rektorku dříve prestižní Karlovy univerzity Milenu Králičkovou, která zřejmě pro osobní výhody nejdříve přijala na místo prorektorky Věru Jourovou, bez pedagogické a vědecké kvalifikace a zkušeností, a následně ještě převzala milionové odměny se zdůvodněním, že je to za mrtvé studenty. Dokladem mravního a odborného úpadku Karlovy univerzity bude její opětovné zvolení rektorkou. To, co bylo v minulosti morálně nepřijatelné, je pro akademické vedení Karlovy univerzity morální normou. Podobně definovali svou morální úroveň členové hnutí STAN zvolením za místopředsedu lháře a podvodníka Jana Farského.
Nabízí se otázka, pokud mají takovou úroveň ti nejvyšší v akademických funkcích, kteří by měli být nejkvalitnější, jaká je potom úroveň standardních akademiků? Možné je však ještě jedno vysvětlení. Do akademických funkcí jsou selektivně vybírání jedinci se specifickými osobnostními charakteristikami, které však nepředstavují nejvyšší vzdělanostní, odbornou a mravní kvalitu.
Část druhá: Dějí se ještě horší věci
Co může být ještě horšího? Horší, než si přivlastňovat neoprávněně milióny, je nenajít peníze na to prokazatelně nejlepší, viz článek v mainstreamovém iDNES (rovněž odlišuji barvou od svého textu):
"Uznávaný odborník na umělou inteligenci (AI) Tomáš Mikolov, který se zasadil například o vylepšení Google překladače, odchází ke konci měsíce z Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT). V tamním Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky založil výzkumnou skupinu. Je ale nespokojený s tím, že se mu nepodařilo sehnat peníze na výzkum AI. Tomáš Mikolov patří mezi nejuznávanější vědce v oboru umělé inteligence. Bude se nyní věnovat startupové společnosti BottleCap AI, jejímž cílem je až stonásobně zvýšit efektivitu umělé inteligence. Mikolov získal doktorát na brněnském Vysokém učení technickém, poté pracoval jako AI expert pro Google, Facebook či Microsoft. V roce 2019 se vrátil do Česka a začal působit na ČVUT. "Nepodařilo se mi sehnat finance na AI výzkum. Což, aby bylo jasno, nemluvím o penězích pro sebe, ale pro svůj tým – pro studenty, postdoktorandy a další výzkumníky," řekl serveru. Pro svůj nejznámější výzkumný úspěch, tedy zdokonalení aplikací pro rozpoznávání a zpracování jazyka, vytvořil nové modely neuronových sítí. Překonaly předchozí přístupy k modelování jazyka. Mikolov se díky tomu v roce 2018 stal i jedním z laureátů Ceny Neuron.
"Pokud jsem nejcitovanější vědec v Česku, dělám na AI technologiích, které teď letí ve světě jako největší objev posledního desetiletí, ke kterému jsem výrazně sám přispěl, a zároveň po pěti letech snahy nemám jediný normální grant, tak je někde něco prostě hodně, hodně špatně," dodal.
Část třetí: Jak dlouho ještě budeme trpět tuto devastaci?
To, co se děje, je podle mě záměrná likvidace našeho národního duchovního bohatství. Naše země utrpěla velkou ztrátu a přímou zodpovědnost za to nese tato vláda. Ponechávám bez aktuálního vlastního komentáře, protože bych se mohl dopustit žalovatelných výroků. Omezím se jen nato, že připomenu článek na svém blogu o významu práce Tomáše Mikolova:
O umělé inteligenci a naší "nebodové" existenci
4. listopad 2021
Zde: https://radimvalencik.pise.cz/9942-o-umele-inteligenci-a-nasi-nebodove-existenci.html
V rámci seriálu k pěstování vize pak zde:
Vize, jakou potřebujeme/397
Zde: https://radimvalencik.pise.cz/10690-vize-jakou-potrebujeme-397.html
(Pokračování)
A k tomu trochu inspirující přírody:
Procházka po Karlových Varech cestou na přednášku.
Pohled z jedné z ulic v Karlových Varech. Úplně nahoře Vyhlídka Petra Velikého a několik dalších kolem ní.
Vřídelní kolonáda vpravo dole a nahoře je rozhledna Diana.
Vřídelní kolonáda a nahoře rozhledna Diana z jiného pohledu.
A ještě Vřídelní kolonáda zblízka. Za povšimnutí na všech předcházejících obrázcích stojí secesní domy.