Vize, jakou potřebujeme/1060

Vize, jakou potřebujeme/1060

Prorok prorokem, aneb vize Vládi Proroka/16

K upřednostněnému zařazení série věnované pojetí nové epochy a úkolům levice z pera politologa doc. Vladimíra Proroka mě přiměl článek  dr. Petra Hampla, který může být podnětem pro kvalitní diskusi na dané téma, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/11871-hamplovy-tri-vize-a-nase-ctvrta-jeste-jednou-1.html

https://radimvalencik.pise.cz/11870-hamplovy-tri-vize-a-nase-ctvrta-jeste-jednou-2.html

Prorokův článek je přiměřeně rozsáhlý, dostatečně podložený zdroji a – co je nejcennější – umožňuje některé alternativy pochopení současnosti formulovat ve stylu "buď, anebo", "buď je to tak a tak, nebo je to naopak". To je pro pozitivní výsledek odborné diskuse, tj. pro to, abychom se dobrali toho, jak to je, velmi důležité.

Problém pojetí epochy – část 16.

Vladimír Prorok

Pro levici představuje tato situace výzvu jak v teoretické, tak i v praktické rovině.  Klíčovým se jeví to, zda má levice preferovat národní stát či mezinárodní propojení a instituce v duchu hesla "proletariát nemá vlast". Negovat národní stát za dané situace by ale znamenalo být na straně stoupenců projektu velkého resetu a TNK. Z druhé strany národní stát je v současnosti představován buď jeho likvidátory podřizujícími se TNK a velkému resetu nebo národní buržoasie, která pro své přežití v konkurenci s TNK odbourává sociální stát a v důsledku odporu nižších vrstev i právní stát a demokracii jako takovou.

V mezinárodních vztazích je pro epochu charakteristický konflikt mezi USA a Čínou, respektive konflikty mezi imperiálními státy konkurujícími si v boji o zdroje a trhy, které vedou nejen k ekonomické válce (sankce, podpora převratů apod..), ale je zde riziko i válečného konfliktu, včetně použití ZHN. Pro levici je výhodnější prosazení multipolarity v MV než uni/bipolárního modelu, protože multipolarita vytváří prostor pro hledání alternativy a snižuje riziko jejího potlačení. Riziko konfliktu mezi jednotlivými mocenskými centry, které je v současnosti vzhledem k ekonomickému propojení v rámci globalizace a existenci jaderných zbraní nižší než v minulosti, je možné dále snížit podporou mírového řešení problémů, přičemž řešení konfliktů musí vycházet z analýzy reálné situace a respektu k mezinárodnímu právu, včetně práva na sebeurčení při nerespektování práv národnostních menšin na kulturní (jazykovou) autonomii a politickou samosprávu (Palestina, Ukrajina, Katalánsko...).

Specifickým problémem MV je postavení zemí tzv. třetího světa, odkud jdou vzhledem k jejich ekonomické a sociální situaci migrační vlny, které snižují cenu práce na trhu vyspělých zemí a vytvářejí riziko kulturních střetů vzhledem k odlišnému způsobu života. To nahrává nacionalistické pravici, bojující za tradiční hodnoty, a to i za cenu omezování lidských práv a demokracie. Radikální levice by neměla podporovat migraci zejména v její nekontrolované formě a musí usilovat o spravedlivé rozdělování zisků (fair trade) ve vztahu k zemím tzv. Jihu a jejich ekonomický rozvoj, realizovaný především ze zdrojů bývalých koloniálních mocností, což by mělo snížit tlak na migraci z méně vyspělých zemí. To, že v rámci kapitalismu je to málo pravděpodobné, ukazuje právě na jeho omezenost – kapitalismus není schopen řešit problémy, které vytváří, což může nahrát právě radikální levici.

Prosazení "fair trade" by mělo dopad i na vyspělé země, na postavení nižších a středních vrstev, které částečně participují na přerozdělování zisku z méně rozvinutých zemí. Pokles životní úrovně může oslabit ideologické působení systémů, může vést ke ztrátě důvěry v kapitalismus a naopak stimulovat proces hledání alternativ. Tento závěr se týká i vztahu mezi starými a novými členskými státy EU, kde se zisky přelévají k starým členským zemím a jsou jen částečně kompenzovány přes fondy EU, stimulující rozvoj v nových členských státech.  Mobilizační efekt mohou mít v daném případě informace o rozdílech v příjmech a cenách mezi starými a novými členskými státy EU, a rovněž informace o poklesu reálných příjmů pracujících ekonomicky vyspělých zemí, které ukazují na relativní i absolutní zbídačování pracujících. Reálné údaje nejsou o vyvolávání závisti, jak je to prezentováno konzervativci, ale o způsobu fungování současného systému kapitalismu.   

Vnějším rámcem fungování sociálních systémů je přírodní prostředí, které je destruováno a transformováno rozvojem civilizace. Cílem pro levici nemůže být návrat k přírodě, prosazovaný částí stoupenců environmentalismus, neboť ten by vedl k zastavení technologického a ekonomického vývoje a likvidaci části lidské populace (podle krajní pravice té méněcenné). Cílem musí být rovnováha mezi přírodním a lidským prostředím, respektive vytvoření tzv. noosféry, tj. sjednoceného celku, v němž vyvíjející se společnost a příroda splývají, vzájemně se nejtěsnějším možným způsobem ovlivňují, přičemž v interakci společnosti a přírody je lidská činnost hlavním faktorem rozvoje. (Noosféra [online]. [cit. 2024-09-11]. Dostupné z:   https://cs.wikipedia.org/wiki/Noosf%C3%A9ra ; Яншина Ф. Т. Ноосфера: утопия или реальная перспектива // Общественные науки и современность". 1993. № 1. С. 163—173.)

Je to alternativa kapitalismu, který buď v rámci velkého resetu nabízí zastavení vývoje, nebo naopak i přes humbuk okolo ekologie, spojený např. ve své době s podporou aktivit Grety Thunbergové, dnes hovoří o přípravě na velkou válku a dává přednost silovému řešení problémů před diplomatickým řešením konfliktů. 

K tomu ode mne:

Z této části, která bezprostředně předchází závěru pojednání V. Proroka, na mě tak trochu dýchá určitý defétismus. Levice by měla mít mnohem větší ambice. Zejména v následujících směrech:

1. Předložit srozumitelnou a současnou situaci vysvětlující představu o tom, jakou změnou (v návaznosti na dosavadní vývoj lidské pospolitosti) celá naše globální civilizace prochází, tj. odkud kam jdeme.

2. Návazně na to konkrétně uvést kdo je kdo, kdo je hybatelem pokroku a kdo je retardační síla. Musí přesně uvést, kdo je alternativou jak "likvidátorů podřizujících se TNK a velkému resetu"tak i "národní buržoasie". Jinak totiž nemůže řešit otázku hegemona změn a spojenců.

3. Nejde jen o kritiku grýndýlu. Levice musí přijít s přesným vymezením alternativy k současnému typu ekonomického růstu. Takového růstu, který bude mnohem dynamičtější (a tudíž porážet současné poměry i prorážet současné poměry) ekonomickou převahou nového systému.

4. Především však obnovit spojení s nejnovějšími pokroky v oblasti teorie, včetně kritického převzetí všeho, co bylo za posledních více než sto let v oblasti věd o společnosti vykonáno. Tím získat pozice i na akademické půdě, která je v současné době bezohledně devastována.

(Pokračování)

Zdroj: https://radimvalencik.pise.cz/11847-vize-jakou-potreA k tomu trochu inspirující přírody:

Na cestě ke kamarádovi, který bydlí nedaleko Uhlířských Janovic, jsem se zastavil na oběd v motorestu U Rybiček. Mají zde velký výběr jídel, hlavně rybí pochoutky. Ještě před tím jsem si udělal malý výlet: Posázavskou cyklostezskou k Čejkovicím, nad částí Červánky k Vraždě (neděste se, tak se to tu jmenuje) směrem k Hladomorně (to jsou názvy!) až k výhlídce na hrad Český Šternberk, zpět kolem sochy sv. Vendelína po cestě Rytíře Jana Kryštofa Šice, která vede krásnou alejí. Téměr po rovině, jen malá převýšení. Vřele doporučuji. Podle mapy se snadno zoorientujete a celou dobu se můžete těšit na dobré jídlo, případně si koupit něco s sebou (různé rybí saláty).

Ještě jeden krásný výhled na Český Šternberk. Asi v polovině cesty.

Výhled z téměř stejného místa.

Docela zajímavá cesta, po které se jde.

Pod námi Sázava, nad ní Vražda. Tak se to místo jmenuje.