Vize, jakou potřebujeme/1059

9. listopad 2024 | 00.01 |

blog ›

Pokračování série:

Poziční investování a teorie mechanismů – Dodatek 2

Do seriálu k vizi jsem vložil sérii věnovanou pokrokům v oblasti teorie pozičního investování, tentokrát zaměřenou na problematiku návrhu mechanismů a institucí. Protože jsem dostal větší množství ohlasů (jsou mj. i v komentářích k jednotlivým dílům seriálu), z nichž některé velmi podnětné, budu na ně příležitostně reagovat.

Nejrealističtěji a nejméně dramatická cesta změny k lepšímu

Nyní se pokusím předložit co nejkonkrétnější představu toho, jak by bylo možné přejít od současného neradostného stavu a velmi nebezpečného směřování vývoje ke změnám, které by otevřely cestu k lepší budoucnosti, k překonání současného úskalí, k pozvednutí společnosti do vyššího "levelu". Pozorný čtenář, který sleduje pěstování vize, zjistí, že se jedná o jednu z forem prezentace vize "navenek". Vzhledem k tomu, že se jedná o problém velmi komplexní a první nástřel, uvedu v bodech:

1. Iniciovat změny může kdokoli, třeba i jedna univerzita s dobrou koncepcí a kvalitním vedením, která bude vycházet z ucelené představy změn a pochopení jejich podstaty.

2. Iniciátor změn musí získat podporu širší veřejnosti a alespoň části politických sil.

3. Dobře připravená prezentace dlouhodobého programu umožní, že orientace na program pozitivních změn může získat podporu jak u veřejnosti a některých domácích politických sil, tak části politických sil v zahraničí, v našem případě např. v rámci Středounijního prostoru, i když tato podpora může být diferencovaná, podobně jako vývoj v těchto zemích.

4. Prvním krokem je vytvoření vazby UNIVERZITA-ABSOLVENSTKÁ SĺŤ-TVŮRČĺ MEZIGENRAČNĺ TÝMY. Zpočátku to může být poměrně malý počet mezigeneračních týmů, ale:

- Univerzita se může zaměřit na rozšiřování jejich počtu prostřednictvím metodické podpory přerůstání startupů do jejich podoby.

- Spolupracovat s dalšími univerzitami.

- Významnou roli mohou sehrát média, případně alespoň ta alternativní.

(Výše řečené není v rozporu s rozvíjením participativní kultury včetně např. družstevnictví, ale to nestačí, jde o mnohem vyšší a účinnější formy účasti.)

5. V počátečním období půjde o ekonomicky nepodstatnou část, necelé procento, ale mohou do toho být zapojeny velmi významné odborné týmy (u nás například ty, které se podílejí na vývoji SMR, tj. malých modulárních reaktorů a přípravě jejich sériové výroby, či na zdokonalování umělé inteligence). V další fázi půjde o horizontální zesíťování tvůrčích mezigeneračních týmů.

6. Postupně může tento segment ekonomiky směřovat až do 5-10% zastoupení na tvorbě HDP. Současně se tím pozitivně ovlivní i ekonomický růst v tradičních oblastech ekonomiky.

7. Současně s tím, možná v závěsu, možná v předstihu (bude záviset na situaci v té či oné zemi a na ochotě vládnoucích sil jít tímto směrem) se budou v rámci sektoru produktivních služeb rozvíjet ta odvětví (cílená zdravotní péče, na míru šité celoživotní vzdělání, včetně "upgrade" schopností v reakci na vývoj profesních trhů, lázeňství), která budou podporovat dobrovolné prodloužení doby produktivního uplatnění. Role produktivních služeb v této oblasti bude přispívat i ke stabilitě tvůrčích mezigeneračních týmů a naváže na jejich rozvoj odhadem 2/3 jejich podílu na ekonomice (tj. 2/3 z podílu ekonomické váhy segmentu UNIVERZITA-ABSOLVENSTKÁ SĺŤ-TVŮRČĺ MEZIGENRAČNĺ TÝMY).

8. Většina ekonomiky bude stále založena na odvětvích stávajících (zemědělství, průmysl v širším smyslu slova, neproduktivní služby); tvůrčí mezigenerační týmy i jejich zázemí popsané v bodu 4. do nich bude postupně vrůstat, podpoří změny k postupné dominanci produktivních služeb i růst ekonomické role sociální práce zaměřené dvěma směry:

- Překonávání znevýhodnění (handicapů) vrozených i nabytých nepřízní osudu, souvisejících s fyzickou i dušení výbavou člověka, daných událostí, nemocí, ale i prostředím ve kterém se člověk nachází. Zde může významnou roli sehrát motivace založená na snaze kompenzovat znevýhodnění a vhodným způsobem se začlenit do týmových výkonů založených na principu komplementarity, v nichž vynikne individualita každého člověka.

- Mnohem obtížnější roli bude mít sociální práce zaměřená na překonání faktoru vyloučení, jehož původ v současné době spočívá zejména v dysfunkci globální společnosti, která prochází osudovým úskalím. To je dáno tím, že vládnoucí elity, v nichž dominuje současná globální moc, selhaly, samy sebe odstavily od přirozených tendencí společenského vývoje, snaží se udržet neudržitelná privilegia těch, kteří ztratili kontakt s realitou a hlavně schopnosti vidět perspektivu vývoje lidské pospolitosti, nasměrovaly setrvačný vývoj celé naší civilizace do slepé uličky. V důsledku toho narůstají mnohorozměrné animozity a konflikty mezi lidmi, menšími i většími skupinami lidí, které vedou k segmentaci a segregaci společnosti, vzájemnému oddělování různých skupin lidí, zejména pak k jejich oddělování od základní přirozené tendence vzestupu naší civilizace do vyššího "levelu" ekonomického růstu nové kvality taženou dominantní rolí sektoru produktivních služeb. Sociální práce zaměřená na překonávání handicapů sehraje mimořádně významnou roli, její efekty se budou projevovat ve výrazném snížení obrovských ztrát, které způsobuje vyloučení a konflikty, následně pak i ve využívání lidského potenciálu uvolňovaného překonáváním a odstraňováním vyloučení.

9. Vzdělávání v oblasti sociální práce budu mimořádně náročné, v první fázi zejména na potřebu vzdělávání vzdělavatelů, tj. těch, kteří budou schopnosti poskytovat komplexní služby vycházející z teoretického pochopení toho, co je člověk, co je smyslem jeho žití, čím je jeho osobnostní vývoj zranitelný apod. V případě sociální práce zaměřené na překonávání vyloučení půjde o práci, pro kterou se hodí přívlastek "misijního typu". Při vzdělání v této oblasti, zejména při vzdělávání vzdělavatelů, se ukáže, co je to humanitní vzdělání v jeho pravé podobě.

10. Lze namítnou, že výše prezentované je spíše nadsazená optimistická představa, že vývoj bude patrně mnohem více konfliktní či alespoň turbulentní, než nastíněný scénář předpokládá. Částečně je to námitka opodstatněná. Současně je však nutné uvážit, že nakolik dáme první podněty a vytvoříme určité předpoklady pro to, aby převládl vývoj výše naznačeným směrem, natolik vytváříme i podmínky k tomu, aby případné turbulence a dokonce i konflikty stimulovaly aktivity nejrůznějšího druhu k prosazení perspektivních vývojových tendencí. Budoucnost patří připraveným (nebo žádná budoucnost prostě nebude).

Dodatek: Dvanáctka nositelů poznání, o které jsme diskutovali dříve, bude potřebná. Pro ty, kteří se s tímto pojmem setkávají poprvé, připomínám:

https://radimvalencik.pise.cz/11745-hledani-dvanacti-cesta-k-drtive-ideove-prevaze-3.html

Možná bude pro její název nejvhodnější DVANÁCT PRŮVODCŮ (nikoli galaxií, ale osudovým úskalím – viz:

https://radimvalencik.pise.cz/11034-osudove-uskali.html

https://radimvalencik.pise.cz/11035-osudove-uskali-ii.html

Zdroj: https://radimvalencik.pise.cz/11847-vize-jakou-potrebujeme-1027.html

A k tomu trochu inspirující přírody:

Na cestě ke kamarádovi, který bydlí nedaleko Uhlířských Janovic, jsem se zastavil na oběd v motorestu U Rybiček. Mají zde velký výběr jídel, hlavně rybí pochoutky. Ještě před tím jsem si udělal malý výlet: Posázavskou cyklostezskou k Čejkovicím, nad částí Červánky k Vraždě (neděste se, tak se to tu jmenuje) směrem k Hladomorně (to jsou názvy!) až k výhlídce na hrad Český Šternberk, zpět kolem sochy sv. Vendelína po cestě Rytíře Jana Kryštofa Šice, která vede krásnou alejí. Téměr po rovině, jen malá převýšení. Vřele doporučuji. Podle mapy se snadno zoorientujete a celou dobu se můžete těšit na dobré jídlo, případně si koupit něco s sebou (různé rybí saláty).

Krásný výhled na Český Šternberk. Asi v polovině cesty.