Vize, jakou potřebujeme/1053

Vize, jakou potřebujeme/1053

Prorok prorokem, aneb vize Vládi Proroka/15

K upřednostněnému zařazení série věnované pojetí nové epochy a úkolům levice z pera politologa doc. Vladimíra Proroka mě přiměl článek  dr. Petra Hampla, který může být podnětem pro kvalitní diskusi na dané téma, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/11871-hamplovy-tri-vize-a-nase-ctvrta-jeste-jednou-1.html

https://radimvalencik.pise.cz/11870-hamplovy-tri-vize-a-nase-ctvrta-jeste-jednou-2.html

Prorokův článek je přiměřeně rozsáhlý, dostatečně podložený zdroji a – co je nejcennější – umožňuje některé alternativy pochopení současnosti formulovat ve stylu "buď, anebo", "buď je to tak a tak, nebo je to naopak". To je pro pozitivní výsledek odborné diskuse, tj. pro to, abychom se dobrali toho, jak to je, velmi důležité.

Problém pojetí epochy – část 15.

Vladimír Prorok

Akceptování multipolarity může nicméně být v případě USA pouze taktickým krokem. Při dané politice mohou USA obětovat část svých spojenců v zájmu udržení a posílení pozice USA (appeasement), což se týká i států západní Evropy, které ekonomicky konkurují USA. Limitujícím faktorem pro návrat k dominanci a udržení vlivu USA je ekonomická nestabilita spojena s růstem dluhu a poklesem podílu USA na světovém HDP (U.S. National Debt Clock : Real Time (usdebtclock.org)[online]. [cit. 2024-09-11]). Politika řízeného chaosu, realizovaná elitou USA a následná chaotizace mezinárodních vztahů vytvářejí proto i proti vůli USA předpoklady ke vzniku multipolárního světa, který bude pravděpodobně méně stabilní, ale zároveň vytvoří i nové možnosti. Je otázkou, jakou roli by v daném případě mohly hrát oslabené USA.

Přestože výše zmíněný BRICS tvoří protipól dominanci Západu, je málo pravděpodobné, že mezi jejími členy nebudou rozpory, co se týče ekonomických zájmů. Ekonomický nejsilnějším aktérem je Čína, která se stává regionálním hegemonem a směřuje k roli světového ekonomického a politického hegemona. Nicméně je otázkou, zda Čína může být i kulturním hegemonem, což je problém jazyka, konfuciánských tradic a komunistického ideologie, které nejsou všeobecně přijímané. Komunistická Čína má specifické zájmy a naráží na obavy a konkurenci Indie, Vietnamu a dalších, ale rovněž i Ruska, které ji vnímá jako dobrého souseda, ale ne ideologického partnera. Na samostatnou roli pretenduje i Rusko, opírajíce se o svůj vojenský potenciál a politické vazby z dob SSSR. Zásadním problémem Ruska je liberální model ekonomiky, podřizující Rusko TNK a zbavující ho samostatné role, na kterou pretenduje V. Putin, a všepožírající korupce a vysoká míra nerovnosti, destruující sociální vztahy. Paradoxně speciální vojenská operace Ruska na Ukrajině donutila část elit tyto problémy přestat přehlížet. Otázkou nicméně zůstává, jestli při existenci stávajícího modelu řízení je to možné. Na samostatnou roli pretenduje i Indie, ta ale nicméně hraje spíše vyvažující roli v systému a nemá světové ambice. Podobně vyvažující roli může hrát Brasilie a JAR, stejně jako noví členové BRICSu. Celkově se státy  BRICSu vyznačují nízkým HDP na hlavu (India: A New Frontier For Investors https://simplywall.st/article/india-a-new-frontier-for-investors ) a velkými rozdíly v rozdělování příjmů podle indexu Gini (Příjmová nerovnost aneb Budou se nůžky dále rozevírat? [online]. [cit. 2024-09-11]. Dostupné z:https://nazory.hn.cz/c1-66877680-prijmova-nerovnost-aneb-budou-se-nuzky-dale-rozevirat ) Vzniká u nich dilema, zda investovat do technologického rozvoje nebo rozvíjet sociální stát, přičemž nedofinancování sociálního státu vytváří riziko sociálních výbuchů a nevyužívání lidského kapitálu. 

Pokud pohlédneme na událostí současnosti prizmatem historické zkušenosti, pak lze konstatovat, že

1.              Situace má podobné příznaky jaké existovaly v přechodné epoše 1871-1914, kdy levice nepředstavovala určující (samostatnou) sílu a perspektivy byla spojovány s "formováním sil demokracie".

2.              Tzv. hybné síly předcházející epochy jsou v defenzivě. Státy s komunistickým režimem nehledě na rostoucí potenciál Číny nepředstavují rozhodující sílu a jsou integrovány do ekonomických vztahů jako závislé subjekty. Dělnická třída Západu desetiletími korumpovaná přerozdělováním zisků v duchu koncepce ultraimperialismu se podřizuje liberálním narativům velkého resetu nebo slepě věří v konzervativní autority a vzory minulosti. Státy "Jihu" začínají aktivně vystupovat proti hegemonii Západu, nicméně nedisponují kapacitami pro prosazení alternativního modelu ekonomického a sociálního vývoje

3.              S globálním kapitalismem se obnovují negativní rysy imperialismu – militarismus, antidemokratismus, dehumanizace, což vytváří předpoklady k budoucí radikalizaci řady subjektů... 

K tomu ode mne:

Výborná geopolitická analýza, ale patrně budeme muset přehodnotit, jak chápat "hybné síly předcházející epochy"(to je to, oč tu běží). Tady patrně Marxova koncepce dělnické třídy jako hegemona vyžaduje největší, a to zásadní revizi. Hybné síly bude nutné chápat jako politicko-ekonomickou sílu prosazující jako nový, dominantní a perspektivní sektor produktivních služeb měnící volný čas v inovační potenciál společnosti. Mj. nahlíženo tímto prizmatem je zřejmé, že celý Green Deal je zcestný a zneužitelný (a jako takový je i zneužíván). Není třeba zdůrazňovat, že se jedná o klíčovou otázku spojenectví, tj. otázku, jakou strukturu bude mít subjekt, který změnu prosadí (kdo v něm bude hegemonem a kdo spojencem).

(Mj. Marxovi chyběl jen malý krůček k pochopení toho, že mezi uvolňováním času v důsledku technologického pokroku a rozvojem produktivních sil člověka "musí něco být", že to "nepůjde samo od sebe", že tato oblast ekonomiky se bude muset prosadit jako její dominantní sektor.)

(Pokračování)

Zdroj: https://radimvalencik.pise.cz/11847-vize-jakou-potrebujeme-1027.html

A k tomu trochu inspirující přírody:

Z konce léta. Nechával jsem si na jako vzpomínku na období plískanic. Kalábrie. Pěší turistika pro rakváče (60+) s Delfínem. Honili nás jak nadmutou kozu, (oblíbený výraz velmistra Blatného, který nás - tehdy ještě děti - učil hrát šach v brněnském Domě pionýrů). Ale co by člověk neudělal pro zdraví - a příroda tady je nádherná. Ubytování ve velmi příjemném městečku Scalea.odnikal jsem výpravy i do vzdálenějšího okolí, protože za těch více než 40 let, co sem jezdím, mám prochozeno i velmi vzdálené okolí.

Poslední procházka kolem městečka Marina di Camerota. Kolem něj jsou nejhezčí pláže, jako třeba tato.

I loučení s přírodou je zde milé.

Tady se na člunu vrací hlavní část naší výpravy, která se vydala k nedalekému mysu.

Po cestě do hotelu ještě trochu zakouzlilo nebe se zapadajícím Sluncem. Zítra brzy, až moc brzy, vstáváme a vydáváme se na cestu domů.