Vize, jakou potřebujeme/1044

25. říjen 2024 | 00.01 |

blog ›

Prorok prorokem, aneb vize Vládi Proroka/8

K upřednostněnému zařazení série věnované pojetí nové epochy a úkolům levice z pera politologa doc. Vladimíra Proroka mě přiměl článek dr. Petra Hampla, který může být podnětem pro kvalitní diskusi na dané téma, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/11871-hamplovy-tri-vize-a-nase-ctvrta-jeste-jednou-1.html

https://radimvalencik.pise.cz/11870-hamplovy-tri-vize-a-nase-ctvrta-jeste-jednou-2.html

Prorokův článek je přiměřeně rozsáhlý, dostatečně podložený zdroji a – co je nejcennější – umožňuje některé alternativy pochopení současnosti formulovat ve stylu "buď, anebo", "buď je to tak a tak, nebo je to naopak". To je pro pozitivní výsledek odborné diskuse, tj. pro to, abychom se dobrali toho, jak to je, velmi důležité.

Problém pojetí epochy – část 8.

Vladimír Prorok

Třetí zmíněná strategie – strategie komunistické levice se vznikem SSSR prošla řadou proměn a byla výsledkem řady sporů. První se týkala možnosti socialistické revoluce v Rusku, které nepatřilo na začátku 20. století k nejrozvinutějším kapitalistickým zemím, a tím jakoby Leninova koncepce možného vítězství socialismu v Rusku byla v rozporu s marxistickou teorií, protože Marx v roce 1848 hovořil o možnosti revoluce v nejrozvinutějších kapitalistických státech tj. USA, Velké Británii, Francii a Německu. Lenin na základě ekonomické analýzy stupně ekonomického rozvoje v Rusku na začátku 20. století ve své práci "Vývoj kapitalismu v Rusku" (LENIN V. I. Vývoj kapitalismu v Rusku [online]. [cit. 2024-09-11]. Dostupné z: https://www.marxists.org/cestina/lenin/1898/011898/indx011898.html ) z roku 1899 však přišel k závěru, že v Rusku existuje i přes řadu feudálních struktur vysoká míra koncentrace a centralizace kapitálu srovnatelná s nejrozvinutějšími zeměmi Západu a že je zde možná socialistická revoluce. Rusko za dané situace představovalo slabý článek kapitalistického řetězce, na který měly navázat revoluce ve vyspělejších kapitalistických zemích.

Revoluční situace ve světě, vznik republik Rad v Bavorsku, Maďarsku a na Slovensku v roce 1919 tento závěr částečně potvrdil, nicméně porážka Rudé armády pod Varšavou v roce 1921 a poválečná stabilizace kapitalismu byly s tímto závěrem v rozporu. Za této situace přichází V. Lenin a J. Stalin, na rozdíl od L. Trockého s tezí o možnosti udržení socialismu v jedné zemi, tedy v Rusku, protože to se nachází ve specifické situaci. Podle nich Rusko z jedné strany disponuje dostatečnými zdroji a velikostí pro budování základů socialismu, díky čemuž může čekat a podporovat revoluční hnutí všude ve světě, ze strany druhé v podmínkách imperialismu existující rozpory mezi kapitalistickými státy brání jejich sjednocení proti socialistickému státu. Vývoj před 2. světovou válkou tento koncept potvrdil. Po 2. světové válce pak vzniká tzv. socialistický tábor a dochází k jeho soupeření v rámci bipolarity se Západem. Proces měl být završen plným a konečným vítězstvím socialismu (komunismu) jednak expanzí – podporou revolucí radikální levice ve světě, jednak prosazováním politiky mírového soužití, v rámci kterého se mělo prokázat, že socialistické ekonomické vztahy jsou produktivnější než kapitalismus. (21-й (внеочередной) съезд КПСС (27 января - 5 февраля 1959 года): Стенографический отчет. Том 1. [online]. [cit. 2024-09-11]. Dostupné z: https://web.archive.org/web/20140525233634/publ.lib.ru/ARCHIVES/K/KPSS/_KPSS.html#021 )

Oficiální charakteristikou epochy, zahájené "Velkou říjnovou socialistickou revolucí (VŘSR), bylo v rámci marxisticko-leninské ideologie spojenectví socialistických zemí, dělnické třídy Západu a národně-osvobozeneckého hnutí kolonií, tzv. hybných sil epochy, které měly garantovat likvidaci kapitalismu." (Základy vědeckého komunismu. Nakladatelství politické literatury: Praha 1965. S. 102-130.)

K tomu ode mne:

Jenže vývoj místo toho, pokračoval ve stylu antické řecké tragédie dle logiky nepochopení historického vývoje. K tomu více formou bodů:

1. Nechci spekulovat, do jaké míry by bylo možné "prokázat, že socialistické ekonomické vztahy jsou produktivnější než kapitalismus", pokud by bylo alespoň částečně pochopeno, kudy vede cesta. Kudy? No přece v návaznosti na Marxův odkaz strategickou orientací na přeměnu volného času uvolňovaného náhradou živé práce prací zhmotnělou (stroji, automatizací) v rozvoj inovačního potenciálu společnosti, ve které je dominantním sektorem sektor produktivních služeb. – Tato orientace nejen nebyla pochopena jako strategická, ale nebyly pro ni zrovna nejpříznivější podmínky (Velká vlastenecká válka a pak hned studená válka...). – Pro vnímavější část čtenářů si dovolím tento příměr: Husitství vedené Prokopem Holým mohlo zvítězit, pokud by ovšem jeho ekonomickou základnou bylo to, k čemu už jakž takž dozrála doba. Místo výpalného mohly polní oddíly budovat obchodní trasy a zajišťovat jejich ochranu (strážní hrady), tím podpořit obchod, rozvoj řemesel a finančních vztahů, vybírat na dobrovolném základě dostatek peněz (žádné město není násilím nuceno vstoupit do budované sítě, na jejímž financování se podílí). Husité mohli získat perfektní mocenské zázemí a obrovský zdroj prostředků, kdyby... (kdyby měli křišťálovou kouli?). – Podobně v kritických 60. létech, kdy snad byly vytvářeny podmínky pro perspektivní cestu, se vykročilo jiným směrem.

2. Proč v 60. létech nebyla k dispozici kouzelná "křišťálová koule", tj. dobrá teorie? K tomu se ještě dostanu, nyní jen naznačím. Příčiny byly dvě:

- Část ideologů nové společnosti se snažila přeměnit teorii sloužící k obraně zájmů lidí proti utlačování shora v nástroj ideové kontroly moci shora a obraně nově získaných privilegií vznikající novou vládnoucí třídou (papalášů).

- Část těch, kteří se snažili domýšlet aktuální význam odkazu K. Marxe, B. Engelse, V. Lenina se snažila povrchnímu výkladu a zneužití tohoto odkazu čelit. Byla však v defenzivně a ideové střety se posunuly do "náhradní oblasti", chyběla nosná vize a podmínky pro její vytvoření se zhoršovaly (zde je nesmírně cenná zkušenost z pokusu R. Richty o vytvoření týmu, který by potřebnou vizi poskytl).

Podrobněji k druhému bodu později. Ale již nyní by se čtenář mohl zamyslet nad otázkou: Jak je možné, že tisíce "marxistických učenců" s podporou nového (jejich?) státu nebyly schopny vyprodukovat odpověď na otázku: "O co jde a co dělat?" (Je to tím, že se po desetiletí nikdo dostatečně inteligentní v celém socialistickém táboře nenarodil? – To asi ne. Příčina bude jinde...)

(Pokračování)

Zdroj: https://radimvalencik.pise.cz/11847-vize-jakou-potrebujeme-1027.html

A k tomu trochu inspirující přírody:

Z konce léta. Nechával jsem si na jako vzpomínku na období plískanic. Kalábrie. Pěší turistika pro rakváče (60+) s Delfínem. Honili nás jak nadmutou kozu, (oblíbený výraz velmistra Blatného, který nás - tehdy ještě děti - učil hrát šach v brněnském Domě pionýrů). Ale co by člověk neudělal pro zdraví - a příroda tady je nádherná. Ubytování ve velmi příjemném městečku Scalea.odnikal jsem výpravy i do vzdálenějšího okolí, protože za těch více než 40 let, co sem jezdím, mám prochozeno i velmi vzdálené okolí.

Dnes je volný den. Ten vždy využiji k největší túře v okolí ubytování. Tentokrát jsem si naplánoval okruh do městečka Santa Dominica Talao (je vidět tam nahoře pod horami), celkem asi 30 km, ale stoupání je mírné, takže by neměl být problém. V noci vydatně pršelo, teď taky asi občas zaprší, ale je to lepší než stávající vedra.

Výhled z městečka Santa Dominica Talao. Krásně je vidět i hřeben, po kterém jsem sem došel od moře.