Vize, jakou potřebujeme/1043

24. říjen 2024 | 00.01 |

blog ›

Vize, jakou potřebujeme/104

Prorok prorokem, aneb vize Vládi Proroka/7

K upřednostněnému zařazení série věnované pojetí nové epochy a úkolům levice z pera politologa doc. Vladimíra Proroka mě přiměl článek dr. Petra Hampla, který může být podnětem pro kvalitní diskusi na dané téma, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/11871-hamplovy-tri-vize-a-nase-ctvrta-jeste-jednou-1.html

https://radimvalencik.pise.cz/11870-hamplovy-tri-vize-a-nase-ctvrta-jeste-jednou-2.html

Prorokův článek je přiměřeně rozsáhlý, dostatečně podložený zdroji a – co je nejcennější – umožňuje některé alternativy pochopení současnosti formulovat ve stylu "buď, anebo", "buď je to tak a tak, nebo je to naopak". To je pro pozitivní výsledek odborné diskuse, tj. pro to, abychom se dobrali toho, jak to je, velmi důležité.

Problém pojetí epochy – část 7.

Vladimír Prorok

V důsledku globalizace roste příjmová nerovnost prakticky všude. Ne náhodou podle

0pt;font-family:"Times New Roman",serif; color:#7030A0">průzkumů Eurobarometru z roku 2017 občané EU považují sociální rovnost a solidaritu za důležitější než je ekologie, inovace, volný trh, kulturní rozmanitost a tradice. Stejně tak nelze považovat za náhodu, že v USA má podle Gallupova průzkumu z roku 2019 pozitivní názor na socialismus 43 % populace a dokonce 58 % mladých lidí ve věku 18–34 let. (four-americans-embrace-form-socialism [online]. [cit. 2023-01-11]. Dostupné z: https://news.gallup.com/poll/257639/four-americans-embrace-form-socialism.aspx )

Problém zůstává i přes pozitivní trendy v řešení nerovnosti v příjmech mezi bývalými metropolemi a koloniemi. Je otázkou, do jaké míry agenda Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) byla úspěšná, jak to ukazuje graf č. 2. Fakticky se nepodařilo nastolit Nový mezinárodní ekonomický řád (NIEO) prosazovaný od 70. let 20. století a i dnes realizovaný Všeobecný systém preferencí (GSP) působí výběrově. Se zánikem komunistických režimů v Evropě obchodní vztahy Sever Jih jsou nastaveny ve prospěch Severu. Od roku 2014 má EU obchodní přebytek zboží s Afrikou, který dosáhl vrcholu 33 miliard EUR v roce 2016. V roce 2021 došlo k nárůstu zboží vyváženého z EU do Afriky (+21 miliard EUR ve srovnání s rokem 2020) a také ke zvýšení zboží dovezeného do EU z Afriky (+41 miliard EUR ve srovnání s rokem 2020), přičemž EU zaznamenala přebytek obchodu se zbožím s Afrikou ve výši 4 miliard EUR. Signifikantní je rovněž obchod USA a zemí Střední a Jižní Ameriky. Deficity USA v zahraničním obchodě, spojené i s vývozem kapitálu v rámci přesunů výroby do ekonomicky výhodnějších zón Střední a Jižní Ameriky v dekádě 1985-1991 a 1999-2008, byly zaměněny proficity po roce 2013. (Trade in Goods with South and Central America [online]. [cit. 2024-09-11]. Dostupné z: https://www.census.gov/foreign-trade/balance/c0009.html ) Logicky se objevuje otázka, do jaké míry snižování nerovnosti na Západě a jeho jednota byly následkem existence SSSR a jeho propagandy o společnosti rovnosti.

K tomu ode mne:

Kdyby šlo jen o zvyšování nerovností... Odstartoval mnohem nebezpečnější degenerativní proces, kdy se majetková nerovnost formou pozičního investování mění ve faktor segregace společnosti a kdy snaha získat majetkovou převahu vede k porušování obecně přijatých zásad a k tvorbě struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad.

V této souvislosti stojí za připomenutí myšlenka nobelisty R. Myersona, kterou se snaží odpovědět na otázku L. Hurwicze "Ale kdo bude hlídat strážce?", kterou pojmenoval svoje vystoupení při příležitosti získání téže (dělené) Nobelovy ceny v roce 2007. R. Myerson poctivě, s použitím teoretických nástrojů, rozebírá problematiku uchránění společnosti před zneužitím moci na nejvyšších patrech a vychází mu jediná záruka, že k tomu nedojde: "Můžeme předpokládat, že v konkurenčním světě by si frakce dlouho neudržela politickou moc nad velkou společností, pokud by její členové nedokázali řešit problémy s volnou soutěží v kolektivních akcích na obranu své moci proti výzvám ze strany jiných potenciálních frakcí." (Myerson 2008, The autocrat's credibility problem and foundations of the constitutional state, American Political Science Review. 102(1),125-139). Jakmile svět – po rozpadu sovětského impéria – přestal být konkurenčním, začaly rychle probíhat degenerativní procesy v nejvyšších skrytých i viditelných patrech moci, což vtáhlo celou lidskou pospolitost do osudového úskalí, ve kterém se rozhoduje o přežití. Tento proces má výrazně odlišnou logiku od setrvačného "marxistického" pohledu na vývoj kapitalistické společnosti. Tady teorie vycházející z Marxova metodologického přístupu a hlásící se k němu hodně zaspala. Na to, proč k tomuto selhání došlo, se pokusím odpovědět v dalších pokračováních.

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Z konce léta. Nechával jsem si na jako vzpomínku na období plískanic. Kalábrie. Pěší turistika pro rakváče (60+) s Delfínem. Honili nás jak nadmutou kozu, (oblíbený výraz velmistra Blatného, který nás - tehdy ještě děti - učil hrát šach v brněnském Domě pionýrů). Ale co by člověk neudělal pro zdraví - a příroda tady je nádherná. Ubytování ve velmi příjemném městečku Scalea.odnikal jsem výpravy i do vzdálenějšího okolí, protože za těch více než 40 let, co sem jezdím, mám prochozeno i velmi vzdálené okolí.

Dnes je volný den. Ten vždy využiji k největší túře v okolí ubytování. Tentokrát jsem si naplánoval okruh do městečka Santa Dominica Talao (je vidět tam nahoře pod horami), celkem asi 30 km, ale stoupání je mírné, takže by neměl být problém. V noci vydatně pršelo, teď taky asi občas zaprší, ale je to lepší než stávající vedra. Mj. v levo dole (při focení jsem si nepovšimnul) typický místné nepořádek.

Santa Dominica Talao na dohled. Tudy vede můj soukromý dnešní výlet kolem Scalea.