Vize, jakou potřebujeme/1042

Vize, jakou potřebujeme/1042

Prorok prorokem, aneb vize Vládi Proroka/6

K upřednostněnému zařazení série věnované pojetí nové epochy a úkolům levice z pera politologa doc. Vladimíra Proroka mě přiměl článek dr. Petra Hampla, který může být podnětem pro kvalitní diskusi na dané téma, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/11871-hamplovy-tri-vize-a-nase-ctvrta-jeste-jednou-1.html

https://radimvalencik.pise.cz/11870-hamplovy-tri-vize-a-nase-ctvrta-jeste-jednou-2.html

Prorokův článek je přiměřeně rozsáhlý, dostatečně podložený zdroji a – co je nejcennější – umožňuje některé alternativy pochopení současnosti formulovat ve stylu "buď, anebo", "buď je to tak a tak, nebo je to naopak".

To je pro pozitivní výsledek odborné diskuse, tj. pro to, abychom se dobrali toho, jak to je, velmi důležité.

Problém pojetí epochy – část 6.

Vladimír Prorok

Vítězem soupeření států o dominanci se po roce 1945 stávají USA, které jako hegemon Západního světa vstupují do konfrontace s SSSR v rámci bipolárního modelu mezinárodních vztahů. Z geopolitického hlediska epocha zahájena v roce 1914 končí rozpadem SSSR a socialistického tábora, pokusem USA nastolit unipolární model a klíčovým se stává opět soupeření kapitalistických států o dominanci.

Levicově liberální varianta, zahrnující i model ultraimperialismu, vedla k vytváření státu blahobytu v nedokončené podobě New Dealu v USA v letech 1933 – 1937a politické a ekonomické integraci Západu po roce 1945 – ESUO, EHS, ES, EU. Předpoklad evolučního vývoje směřujícího k všeobecné prosperitě a demokracii se nicméně naplnit nepodařilo. Chronickým problémem Západu je deficit demokracie, pocit sociální nespravedlnosti části obyvatelstva a neo/koloniální politika vůči zemím třetího světa, spojená zpočátku s potlačováním národně-osvobozeneckého hnutí v koloniích a následně s nespravedlivou směnou produktů. (Problém měl být řešen v rámci Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD), ustanovené v roce 1963.)

Deficit demokracie v EU měl být řešen vznikem Evropského parlamentu v roce 1979 a rozšiřováním jeho pravomocí, nicméně paralelně s touto tendencí dochází k posilování role Komise na úkor členských států a s kursem na federalizaci Evropy dochází k omezování role národních parlamentů, což ne všem vyhovuje  - viz BREXIT. Navíc praxe ukazuje, že eurobyrokracie sedopouští chyb v rozhodování, které dopadají na obyvatelstvo členských států a jejich ekonomiku   - za příklad můžeme uvést bionaftu, migraci, green deal, Covid, upřednostňování použití síly před diplomacií při řešení konfliktu na Ukrajině. To ve svém souhrnu může vést k dalším x-exitům. Reálné obavy vyvolává i míra sociální nespravedlivosti.

K tomu ode mne:

Teď jsme u jednoho z nejdůležitějších momentů. Situace (degenerace globální společnosti) je mnohem horší, než V. Prorok uvádí. Jeden z bývalých studentských vůdců Igor Chaun to výstižně popisuje v klipu nazvaném Moc bych si přál, aby lidi pochopili, jaká HABAĎŮRA se tady s náma HRAJE (12. 10. 2024), viz:

https://www.youtube.com/watch?v=Qp5juoal6lE

Velmi vtipně označuje současnou vládnoucí skupinu za osoby, které lze nazvat "místo-držící", kteří jsou dosazení cizí mocí a hájí její zájmy. Velmi důležitý je i jeho apel na to, že náprava je možná, ovšem každý musí zapracovat na sobě ve smyslu pochopení toho, o co jde.

V popisu toho, jakou strukturu má, jak vznikla, vyvíjí se a degeneruje, jak funguje současná globální moc, jsme dospěli v rámci pěstování vize podstatně dál: https://radimvalencik.pise.cz/10793-struktura-soucasne-globalni-moci.html Ale to není jen o poznání, ale o tom, jak se poznané daří rozšířit. Zejména mezi ty, kteří si již svůj názor vytvořili, a nechce se jim ze své ulitky vylézt. Těm by mohl být I. Chaun vzorem, protože prošel složitým vývojem a současný pohled na svět si doslova vydřel a protrpěl, o čemž také ve svém klipu otevřeně hovoří. O tom je život a jeho smysl.

Ale vraťme se k tomu nejdůležitějšímu. Na přelomu milénia (deset let před a deset let po) zasáhl do globálního dění ještě jeden výrazný a v současné době dominující faktor. Došlo k rozpadu sovětského impéria, které z několika důvodů nezvládlo historickou misí přechodu na novou ekonomiku, v níž by byl dominantním sektorem sektor změřený přímo na rozvoj a uplatnění schopností člověka (o tom ještě bude řeč v návaznosti na následující text V. Proroka). Vznikl monopol globální moci, což odblokovalo všechny mechanismy, které bránily tomu, aby se na živné půdě dynamického technologického pokroku rozbujeli endoparazité a dokonce i endopredátoři, tj. ti, kteří napadají vlastní druh, lidskou pospolitost.

K problémům spojeným se složitostí skutečné revoluční přeměny (prosazení sektoru produktivních služeb měnících čas uvolňovaný technologickým pokrokem v rozvoj schopností lidí, které zpětně působí jako faktor ekonomického růstu nové kvality) přibyl další. Přitom tak ničivý, s jakým se lidská pospolitost dosud nesetkala. Celá lidská pospolitost se dostala do současného osudového úskalí, kterým patrně v té či oné podobě musí projít kterákoli civilizace ve Vesmíru, která doroste do stádia dynamického technologického rozvoje otevírajícího cestu k zásadnímu evolučnímu vzestupu (vymanění se z některých časoprostorových omezení jejího vzniku).

K dílčím otázkám i ucelenému přehledu této problematiky se ještě vrátíme. Na tomto místě předběžného nastínění toho, o co dnes jde, chci jen zdůraznit nutnost nesetrvačného pohledu na současnou realitu. Ten, kdo se z něho nevymaní, nemá šanci pochopit, o co jde, nemá šanci vidět východisko ze současné situace, nemá šanci stát se průvodcem současným osudovým úskalím.

(Pokračování)

Zdroj: https://radimvalencik.pise.cz/11847-vize-jakou-potrebujeme-1027.html

A k tomu trochu inspirující přírody:

Z konce léta. Nechával jsem si na jako vzpomínku na období plískanic. Kalábrie. Pěší turistika pro rakváče (60+) s Delfínem. Honili nás jak nadmutou kozu, (oblíbený výraz velmistra Blatného, který nás - tehdy ještě děti - učil hrát šach v brněnském Domě pionýrů). Ale co by člověk neudělal pro zdraví - a příroda tady je nádherná. Ubytování ve velmi příjemném městečku Scalea.odnikal jsem výpravy i do vzdálenějšího okolí, protože za těch více než 40 let, co sem jezdím, mám prochozeno i velmi vzdálené okolí.

Dnes je volný den. Ten vždy využiji k největší túře v okolí ubytování. Tentokrát jsem si naplánoval okruh do městečka Santa Dominica Talao (je vidět tam nahoře pod horami), celkem asi 30 km, ale stoupání je mírné, takže by neměl být problém. V noci vydatně pršelo, teď taky asi občas zaprší, ale je to lepší než stávající vedra. Mj. v levo dole (při focení jsem si nepovšimnul) typický místné nepořádek.

Městečko Santa Dominica Talao se blíží. Jde se mi skvěle.

Málokdo ví, že tyto stromky jsou mladé eukalypty. Mladé stromky jsou totiž zcela odlišné barvou i tvarem listů, takže většina lidí je považuje za odlišný druh.

Ještě obejdu údolí, tipuji tak cca hodinu, a jsem ve městečku. Měly by odtud být pěkné výhledy a bar s pivem.