Vize, jakou potřebujeme/1040

Vize, jakou potřebujeme/104

Prorok prorokem, aneb vize Vládi Proroka/4

K upřednostněnému zařazení série věnované pojetí nové epochy a úkolům levice z pera politologa doc. Vladimíra Proroka mě přiměl článek dr. Petra Hampla, který může být podnětem pro kvalitní diskusi na dané téma, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/11871-hamplovy-tri-vize-a-nase-ctvrta-jeste-jednou-1.html

https://radimvalencik.pise.cz/11870-hamplovy-tri-vize-a-nase-ctvrta-jeste-jednou-2.html

Prorokův článek je přiměřeně rozsáhlý, dostatečně podložený zdroji a – co je nejcennější – umožňuje některé alternativy pochopení současnosti formulovat ve stylu "buď, anebo", "buď je to tak a tak, nebo je to naopak". To je pro pozitivní výsledek odborné diskuse, tj. pro to, abychom se dobrali toho, jak to je, velmi důležité.

Problém pojetí epochy – část 4.

Vladimír Prorok

Sociální politika a rozšiřování volebního práva kromě tlaku levice měly ale ještě jeden důvod, a to koloniální expanzi. Ta vyžadovala zformovat expediční sbory, kde základní masu tvořily nižší vrstvy obyvatelstva, které bylo nutné zainteresovat na podpoře podobné politiky, a pokud masy z podobné politiky profitovaly, bylo možné rozšiřovat i volební právo. Ke stabilitě západních zemí měly přispět i dohody o rozdělení sfér vlivu v koloniích. Příkladem je Berlínská konference 1884-1885, kde se koloniální státy pokusily právně regulovat evropskou koloniální expanzi v Africe, včetně obchodních vztahů mocností. (Berlínská konference [online]. [cit. 2023-01-11]. Dostupné z: https://cs.eferrit.com/berlinska-konference-1884-1885-rozdelit-afriku/

Tyto události, mající pozitivní dopady na společnost, vedly na levici ke sporům ohledně jejich významu, což se promítlo ve vymezování obsahu nové epochy, jejímž mezníkem se stal rok 1914 a vypuknutí 1. světové války. Obecná představa byla, že nová epocha by měla přivést buržoasii do stejného postavení, v jakém byli feudálové v prvním období. (Lenin V. I. Pod cizí vlajkou. In: Sebrané spisy. Nakladatelství Svoboda: Praha 1986. Sv. 26, s.167.)

Shoda byla i na tom, že je to období imperialismu a imperialistických a rovněž z imperialismu vyplývajících otřesů, což ale neznamenalo shodu na řešení. Část liberálně orientované levice došla k závěru, že revoluce a revoluční hnutí nemusí být nutností, protože vývoj vytváří prostor pro evoluční překonání kapitalismu. Vypuknutí 1. světové války však ukázalo iluzornost tohoto přístupu – kapitalistické státy upřednostnily silové řešení dohodám, dělnická třída se začala v důsledku války radikalizovat a koloniální periferií se začala bouřit proti metropolím. 

Na slabiny tehdejší koncepce sociální-demokracie poukázal V. I. Lenin, který se vymezuje vůči tradičnímu pojetí epoch a upozorňuje, že první epocha v řadě regionů pokračuje až do konce 19. století, kde jako příklad uvádí rusko-tureckou válku 1877 a turecko-řeckou válku v letech 1896-97, a že o žádné skutečně samostatné aktivitě soudobé demokracie, jež by odpovídala období přezrálosti a úpadku buržoasie, nemohlo být tehdy v celé řadě vyspělých zemí ani řeči. Jinými slovy, tzv. "specifika" druhého období se týkala jen vybraných zemí, které profitovaly z kolonií, a tudíž daná charakteristika neměla všeobecnou platnost, a navíc i zde existovaly protichůdné tendence.  Lenin rozvijí alternativní koncept, který se opírá o analýzu ekonomického vývoje společnosti. Svou metodologickou pozici Lenin zdůvodňuje slovy: "Bez pochopení ekonomických kořenů tohoto jevu a zhodnocení jeho politického a sociálního významu bychom se nemohli ani o krok přiblížit k řešení praktických úkolů komunistického hnutí a nastupující sociální revoluce." (Lenin V. I. Imperialismus jako nejvyšší stádium kapitalismu.  In: Sebrané spisy. Nakladatelství Svoboda: Praha 1986. Sv. 27, s. 330.)

Strategie aktérů epochy 1914-1990

Přelom 19. a 20. století se vyznačoval celou řadou specifik, jejichž zobecnění bylo klíčovým pro stanovení nové strategie levice. Toto období, na rozdíl od epochy 1789-1871, které je obdobím domonopolního kapitalismu, kapitalismu volné soutěže, který začíná průmyslovou revolucí v Anglii na konci 18. století, je charakteristické vznikem monopolů a imperialismu, což bylo přiznáno nejen levicí, ale i konzervativci a liberály. Přiznat ale neznamená shodovat se ve vymezení obsahu a významu tohoto jevu. Lenin se jím zaobíral ve své práci "Imperialismus jako nejvyšší stadium kapitalismu". Podle něj je imperialismus poslední fázi vývoje kapitalismu, kterou charakterizuje vláda monopolů, rozdělení světa a jeho bohatství mezi největší kapitalistické mocnosti, doprovázené krizemi a válkami. Vzhledem k tomu, že práce "Imperialismus jako nejvyšší stadium kapitalismu" byla napsaná v lednu - červnu 1916 a poprvé otištěná v polovině roku 1917, tj. rok po té, co Lenin napsal stať "Pod cizí vlajkou", kde Lenin polemizuje z jeho hlediska s nesprávnými názory na obsah epochy, je jeho analýza upřesněním ekonomicko-politického základu pro změnu systému a v rámci marxistické teorie i obsahu nové epochy.

K tomu ode mne:

Tato a další části až k otázce příčin rozpadu a zániku socialistického impéria ponechám bez komentáře, abych ušetřil prostor pro hlubší analýzu, toho, co se na přelomu milénia stalo a o co jde dnes. Současně oceňuji práci, kterou V. Prorok v popisu tohoto historického období vykonal. Stojí za to si to pozorně přečíst. Pak si položíme otázku: Proč se to po rozpadu a zániku socialistického impéria "zvrtlo"? Pochopitelně na ni i odpovíme.

(Pokračování)

Zdroj: https://radimvalencik.pise.cz/11847-vize-jakou-potrebujeme-1027.html

A k tomu trochu inspirující přírody:

Z konce léta. Nechával jsem si na jako vzpomínku na období plískanic. Kalábrie. Pěší turistika pro rakváče (60+) s Delfínem. Honili nás jak nadmutou kozu, (oblíbený výraz velmistra Blatného, který nás - tehdy ještě děti - učil hrát šach v brněnském Domě pionýrů). Ale co by člověk neudělal pro zdraví - a příroda tady je nádherná. Ubytování ve velmi příjemném městečku Scalea.odnikal jsem výpravy i do vzdálenějšího okolí, protože za těch více než 40 let, co sem jezdím, mám prochozeno i velmi vzdálené okolí.

Pohled do okolí městečka Civita. Tam dole je kaňon, přes který vede Ďáblův most.

Ještě jeden pohled do okolí městečka Civita.

V labyrintu městečka Civita.

Kousek od městečka na kopci se dvěma vysílači právě vypukl požár, jak jsem upozorňoval v předcházející části, když jsme kopec viděli ještě před tím, než požár vypukl.