Vize, jakou potřebujeme/1038

Vize, jakou potřebujeme/1038

Prorok prorokem, aneb vize Vládi Proroka/2

K upřednostněnému zařazení série věnované pojetí nové epochy a úkolům levice z pera politologa doc. Vladimíra Proroka mě přiměl článek dr. Petra Hampla, který může být podnětem pro kvalitní diskusi na dané téma, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/11871-hamplovy-tri-vize-a-nase-ctvrta-jeste-jednou-1.html

https://radimvalencik.pise.cz/11870-hamplovy-tri-vize-a-nase-ctvrta-jeste-jednou-2.html

Prorokův článek je přiměřeně rozsáhlý, dostatečně podložený zdroji a – co je nejcennější – umožňuje některé alternativy pochopení současnosti formulovat ve stylu "buď, anebo", "buď je to tak a tak, nebo je to naopak". To je pro pozitivní výsledek odborné diskuse, tj. pro to, abychom se dobrali toho, jak to je, velmi důležité.

Problém pojetí epochy – část 2.

Vladimír Prorok

Marxistická teorie se při analýze vývoje společnosti opírá o několik stěžejních pojmů a principů:

1. Dějiny vnímá jako přírodně-historický proces, kde podobně jako v přírodě existují zákonitosti, které se ale zde realizují prostřednictvím lidské činnosti, a proto mají charakter jen určité tendence. Klíčovou roli má subjekt, jeho organizační a teoretická vyspělost.

2. Zásadní pohyb – rozvoj společnosti je spojován s pojmem společensko-ekonomické formace, který umožňuje analyzovat konkrétně historické stupně rozvoje společnosti a i dynamiku střídání jednotlivých forem společnosti. Marx v "Předmluvě Ke kritice politické ekonomie" z roku 1859 uvádí: "Ve společenské výrobě svého života lidé vstupují do určitých, nutných vztahů nezávislých na jejich vůli – do výrobních vztahů, které odpovídají určité fázi vývoje jejich materiálních výrobních sil. Úhrn těchto výrobních vztahů tvoří ekonomickou strukturu společnosti, skutečný základ, na kterém vzniká právní a politická nadstavba a jíž odpovídají určité formy společenského vědomí. Způsob výroby hmotného života určuje společenské, politické a duchovní procesy života obecně. Není to vědomí lidí, co určuje jejich bytí, ale naopak jejich společenské bytí určuje jejich vědomí. V určité fázi svého vývoje se hmotné výrobní síly společnosti dostávají do konfliktu s existujícími výrobními vztahy, nebo - což je pouze právní vyjádření těchto vztahů - s vlastnickými vztahy, v nichž se dosud vyvíjely. Z forem rozvoje výrobních sil se tyto vztahy proměňují v jejich pouta. Pak přichází éra sociální revoluce. Se změnou ekonomického základu dochází více či méně rychle k revoluci v celé rozsáhlé nadstavbě." (Marx, K. Ke kritice politické ekonomie. In: Vybrané spisy v 5 svazcích, Nakladatelství Svoboda: Praha, 1977. Sv. 2, s. 464-467.) - Pokud abstrahujeme od přechodných variant (římský kolonát) nebo smíšených variant (asijský způsob výroby), lze prokázat existenci rodové, otrokářské, feudální a kapitalistické společensko-ekonomické formace. Z hlediska logiky další rozvoj výrobních sil (technologií) by měl vést ke změnám výrobních vztahů a vzniku nové společensko-ekonomické formace.

3. Klíčovou roli z hlediska rozvoje společnosti má ekonomika.  Proto je politika koncentrovaným výrazem ekonomiky. V Kapitálu Marx dokazuje, že v rámci kapitalismu dochází k postupnému snižování míry zisku a relativnímu či absolutnímu zbídačování masy pracujících, což limituje existenci kapitalismu. (MARX, K. Kapitál III-1. Nakladatelství Svoboda: Praha, 1980. S. 205-258; Současný trh práce očima marxismu [online]. [cit. 2023-01-11]. Dostupné z: https://casopisargument.cz/21343

K tomu ode mne:

Zde si nejsem jist, zda jsme domysleli, co znamená tato klíčová formulace, která je plně v souladu s předcházejícím i následujícím Marxovým textem z jeho Předmluvy ke kritice politické ekonomie: "Se změnou ekonomického základu dochází více či méně rychle k revoluci v celé rozsáhlé nadstavbě." Co je onou změnou ekonomického základu? Změnou, která umožňuje a současně si vynucuje změny v oblasti výrobních vztahů a následně i v celé společenské nadstavbě. U K. Marxe najdeme dva přístupy k odpovědi na tuto otázku:

- Na jedné stavěl výklad K. Marxe praktikovaný při realizaci toho, co bylo nazváno socialistickou revolucí a budováním socialismu: V důsledku dynamického rozvoje výrobních sil došlo k zespolečenštění ve výrobě, které je třeba dokončit formou zespolečenštění v oblasti rozdělovacích vztahů, což nutně předpokládá zespolečenštění i v oblasti vztahů vlastnických. K tomu je třeba nejdříve získat politickou moc. Pak ale bude mít přechod k nové ekonomické formaci úplně jinou podobu než všechny přecházející změny společenskoekonomických formací.

- Druhý bezprostředně koresponduje s tímto pojetím změny společenskoekonomické formace a najdeme jej u K. Marxe rovněž: Půjde o změnu srovnatelnou s průmyslovou revolucí, tj. změnu, která zabere dlouhé historické období obsahující řadu zvratů. Jejím hnacím motorem bude vznik nového ekonomického sektoru, který se stane sektorem dominantním, podobně jako se stal dominantním sektorem průmysl v době průmyslové revoluce. Tímto sektorem bude přeměna volného času (času uvolňovaného technologickým pokrokem, který odstartovala průmyslová revoluce) v rozvoj schopností lidí, přičemž tento rozvoj schopností lidí se stane nejvýznamnějším  výrobním faktorem.

To jsou dva zcela odlišné pohledy. To není – "může být jeden i druhý pohled a mohou se vzájemně doplňovat". To je – "buď platí jedno, nebo druhé" a pokud se budeme řídit tou verzí, která neodpovídá skutečnosti, půjde celé hnutí, které je na tom založeno, do kytek.

Pro úplnost považuji za důležité zmínit, že odvolávka na článek Současný trh práce očima marxismu v časopisu !Argument, který je z pera P. Janíčka, není zcela na místě. Článek se snaží ukázat aktuálnost teorie nadhodnoty v současné době, ale obsahuje závažně koncepční nedostatky. Nelze jím argumentovat ani ve prospěch "relativního zbídačování masy pracujících". Podrobněji se k tomu dostanu v dalších pokračováních.

(Pokračování)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Z konce léta. Nechával jsem si na jako vzpomínku na období plískanic. Kalábrie. Pěší turistika pro rakváče (60+) s Delfínem. Honili nás jak nadmutou kozu, (oblíbený výraz velmistra Blatného, který nás - tehdy ještě děti - učil hrát šach v brněnském Domě pionýrů). Ale co by člověk neudělal pro zdraví - a příroda tady je nádherná. Ubytování ve velmi příjemném městečku Scalea.odnikal jsem výpravy i do vzdálenějšího okolí, protože za těch více než 40 let, co sem jezdím, mám prochozeno i velmi vzdálené okolí.

Cesta k Ďáblovu mostu pod městečkem Civita. Vedla přes něj jedna z obchodních stezek. Její část vidíme vpravo. Proč "ďáblův"? - Uvidíme,, až u něj budeme.

Výhled k místa kousek od Ďablova mostu. Tímto údolím jsme před chvíli prošli. Podívejte se na nejvzdálenější kopec vpravo. Jsou na něm dva vysílače. Čím je zajímavý? Teď ničím, ale za chvíli, jak uvidíme, na něm bude zuřit požár.

Pohled z Ďáblova mostu na druhou stranu. To je kaňon! A zaké zde máme odpověď, proč se zdálo být nemožné, že takový most v takové výšce nad říčkou byl bez pomoci ďábla postaven.

Tak ještě pohled na most z jeho kraje.