Vize, jakou potřebujeme/1023

Vize, jakou potřebujeme/1023

Z technických důvodů uveřejňuji za částí o přírodě.

A k tomu trochu inspirující přírody:

Měl jsem možnost pobýt přes víkend v Jeseníkách a užát si jejich pozdně letní či spíše ranně podzimní krásy. Spojil jsem návštěvu "zlatého dolu", tj. jedné ze štol v okolí Zlatých hor (Poštovní štoly) s výletem na Praděd a procházkou v nedalekém Polsku.

Zlaté Hory z pohledu ze hřebene, pod kterým se těžila ruda. Kousek za městečkem je Polsko.

Jak je vidět, lesy jsou i zde hodně poničené.

Ale pořád je tu ještě dost krásy.

Ještě jeden pohled na Zlaté Hory. Krásná sjezdovka, ale v posledních létech naráží na nedostatek sněhu.

Vize, jakou potřebujeme/1023

Úvodní část série byla uveřejněna zde:

https://radimvalencik.pise.cz/11783-vize-jakou-potrebujeme-992.html

Poslední (osmá) byla část uveřejněná v rámci seriálu k vizi zde:

https://radimvalencik.pise.cz/11792-vize-jakou-potrebujeme-999.html

Do 1000. dílu a následných články zaměřené zejména ohlédnutí za dosavadní prací. Nyní pokračujeme od 9. dílu. Závěr série vyúsťuje do prezentace vize, a to z podstatného hlediska.

Poziční investování a teorie mechanismů – část 12.

Z několika důvodů, které jsem uvedl v první části, vkládám do seriálu k vizi sérii věnovanou pokrokům v oblasti teorie pozičního investování, tentokrát zaměřenou na problematiku návrhu mechanismů a institucí..

Co k problematice jednoznačnosti a autority při navrhování a prosazení mechanismů a institucí může přinést teorie pozičního investování? (Pokračování)

To, co jsme si řekli v předcházející (11.) části lze vyjádřit i graficky. Připomeňme si případ s dělením určité částky (ultimátní hru), kdy jeden navrhuje rozdělení, druhý buď souhlasí, nebo ne, v případě souhlasu se o částku rozdělí, v případě nesouhlasu nedostane nikdo nic. V určitém smyslu slova je tato hra obsažena při rozhodování hráčů v KAŽDÉ společné akci, jejímž výsledkem je přebytek nad náklady, který si mezi sebou mohou rozdělit. Dokonce je obsažena i v každé možnosti řešení konfliktu, protože tímto řešením také vzniká přebytek nad náklady, který si hráči mohou mezi sebou rozdělit. Velmi dobře to ilustruje (jak jsme si v předcházející části rovněž ukázali) K. Binmore, ať již jde o obchodování s heroinem či vyjednávání zaměstnanců s managementem firmy, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/11522-vize-jakou-potrebujeme-853.html

https://radimvalencik.pise.cz/11523-vize-jakou-potrebujeme-854.html

Jakkoli výše uvedené tvrzení zní banálně, není teorií dostatečně respektováno. Stále se objevují recidivy vysvětlování "čisté" ultimátní hry nedostatkem racionality hráčů, přitom odmítnutí hry (neochota jít do společné akce či neochota dohodnout se na řešení či zmírnění konfliktu) je obecným základem, který se následně obléká do konkrétních situací. A původ této neochoty není v nedostatečné racionalitě hráčů, ale ve vyšší míře racionality, resp. v identifikování fenoménu pozičního investování (byť většinou jen podvědomému), který je rovněž všudypřítomný.

Z toho vyplývá následující: V množině výplat, které znamenají zlepšení oproti výchozímu stavu, pokud dojde ke kolektivní akci a následnému rozdělení výplat, rozlišíme ty prvky množiny, které jsou pro oba hráče přijatelné a které jsou pro některého z hráčů či oba hráče nepřijatelné. Tuto množinu výplat nazveme množinou neutrality pozičního investování, tj. množinou, jejímiž prvky jsou taková rozdělení, která neumožňují žádnému z hráčů zlepšit svoji pozici oproti výchozímu stavu.

Pokud má tato množina podobu takového vztahu mezi výplatami dvou hráčů, při kterém přírůstek výplaty jednoho z hráčů musí být kompenzován jednoznačně daným přírůstkem výplaty druhého hráče, můžeme hovořit o funkci neutrality pozičního investování (y=N(x)) a jejím průběhu, viz následující obrázek:

x, y                  výplaty hráčů

S                      množina dostupných výplat

y=N(x)            funkce neutrality pozičního investování

E         bod rovnováhy, resp. bod, který splňuje podmínku individuální racionality, kolektivní racionality, dosažitelnosti a neutrality pozičního investování

Ve zjednodušeném případě (který je vhodný pro grafické vyjádření i při slovním popisu různých situací) lze hovořit o linii neutrality pozičního investování a jejím sklonu.

Vysvětlení vcházející z neutrality pozičního investování vychází z toho, že subjektivní ocenění výplaty jednotlivými hráči zahrnuje i uvážení možnosti využití výplaty k posílení jejich pozice (pozice vlastní i pozice druhého hráče):

Funkce, resp. linie neutrality pozičního investování je podobně "silným" nástrojem analýzy pozičního investování, jakým jsou indiferenční křivky při vyjádření preferencí spotřebitele. Umožňuje zviditelnit to, co bylo skryto, a obohacuje uvažování v dané oblasti o důležitý rozměr.

Nyní to nejdůležitější: Kde je problém?

Zdálo by se, že jsme zabili dvě mouchy jednou ranou: Dodáme podmínku neutrality pozičního investování a máme řešení, které je jednoznačné a které se nepotřebuje opírat o vnější autoritu.

Tj. tam, kde se vyskytuje fenomén pozičního investování, nepotřebujeme proniknout do složitých tajů Nashova programu, o kterém ani nevíme, zda je realizovatelný! – Každý hráč prostě musí respektovat to, jak danou situaci vidí a oceňuje druhý hráč. A to by mělo stačit.

Intuice nám říká, že tak jednoduché to nebude. Někde se skrývá čertovo kopýtko. Nějaký podstatný problém, který nemusí být na první pohled vidět. Ale jaký? Už to, že ho můžeme odhalit a zformulovat, je nepochybně důležitý výsledek. Tak se o to pokuste. To, oč se jedná, si ukážeme v příštím pokračování.

(Pokračování)