Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

ip: V naší zemi jsem se setkal se zajímavou výrobou. Byla to továrna specializovaná na subdodávky automobilových dílů jako jsou hřídele a podobné součásti. Jednalo se o relativně malou továrnu, nesrovnatelnou například s kovárnou ve Škodovce. Jak se mohli uživit? Jednoduše. Tyto díly totiž vyráběli pro takové značky jako Ferrari, Lamborghini a další, čili rovněž výrobky vyráběné v relativně v malých sériích, kdy se prostě tyto malé série dílů s certifikovanými unikátními vlastnostmi nevyplatí vyrábět ve velkých provozech. Hřídel pro Ferrari je prostě něco jiného (i co se týče ceny) než hřídel pro Fabii nebo Octavii. Čili i unikátní výroba malých sérií specializovaných výrobků může být cestou.

ip: Hovořit o memech našeho národa není úplně jednoduché. Uvědomme si, že pravě na počátku konstituování naší státnosti jsme byli docela multikulturní. Měli jsme židovské spisovatele česky píšící (Poláček), německy píšící (E.E. Kisch, F. Kafka) a další. V pohraničních oblastech byla spotřební výroba doménou místního německého obyvatelstva. V Brně byli významní židovští podnikatelé v textilním průmyslu. Např. slavnou vilu Tugendhat nechal postavit pro svou dceru židovský textilní podnikatel Loev-Beer. Nepomiňme německé univerzity, kde působili lidé jako vynálezce vodních turbín V. Kaplan anebo matematik Goedel. Určitě by se našlo mnoho dalších příkladů. Poněkud kontroverzním případem bylo období II. světové války, kdy působením spojeneckého bombardování Německa byla do Protektorátu přesunována výroba citlivých částí vojenské výroby. Protože se jednalo obvykle o technologickou špičku, tak si mohli naši lidé poněkud nedobrovolně osvojit nejmodernější technologické postupy zvláště v elektronice a jemné mechanice. I tyto skutečnosti byly důvodem našeho poměrně významného postavení v sovětské zájmové sféře. Po II. světové válce došlo ke kulturní unifikaci, ovšem na druhé straně vznikly významné kontakty s kulturami států východního bloku. Není třeba se bavit o Slovensku, ale mluvme o sovětské-ruské kultuře, ale také např. i o kontaktech s polskou nebo maďarskou kulturou. Kontrolní otázka: kdo našel v knihkupectví například překlad hodnotného díla maďarského spisovatele?
Dnes v Brně multikultura vypadá trochu jinak. Je možno celkem často potkat muže nebo i celé rodiny indického původu, zjevně jsou to asi pracovníci v Brně poměrně hojných IT firem. Koneckonců i genotyp našeho obyvatelstva je multikulturní s převahou západních a východních složek, ovšem nepominutelnou složkou jsou i skandinávská a jihoevropská. A kdo si uvědomuje, že prapůvod naší valašské etnické skupiny se nachází v dnešním Rumunsku? Takže multikultura na základě pracovních i kulturních kontaktů byla i v naší zemi docela přirozená a byla katalyzátorem dalšího rozvoje. Dnešní pojímání multukultury je ovšem dosti kontroverzní.

ondrey: Zcela souhlasim s prispevkem a leta je vedena debata s autorem stranek o spor slova narod na základe jazykového vymezení je úplně scestna. Je to relikt osnov "rudého dědka" Nejedleho a mnozí si to ve staří připomínají, v horších případech v hnědých košilích po namestich CR.Jak je znamo cestí obrozenci druhé, ofenzivní faze narodního obrozeni (první polovina 19. století) prijali popis Slovanů a jejich narodu na jazykovem jmenovateli (v dobe feudalismu zadnou pudu vetsinou nevlastnili) od Johana Gottfrieda Herdera a často ho účelově upravovali. A vetsina se jich v teto nevedomosti placa do dnes. Paradoxne mnozi sekundovali a kibicovali pri rozpadu nesmyslneho soustati zvaneho uz v dobe vzniku Missverständnis, oficialne Ceskoslovensko. Ktere, kdy bylo potreba se projevit ci branit se, tak selhalo. Mnozi chteji tuto slepou dejinou ulicku neustale vyzdvihovat. Vsichni, kdo chteji vedi, ze tento val vznikl jako naraznikova zona nemecky-mluvicimi v te dobe pozustatky feudalnich mocnosti. Myslim ze rozumejsi by bylo na tuto neuspesnou skutecnost zapomenout a venovat se spolecne akci s jinymi staty, nez tradicnimu ceskemu saboterstvi.
Faktem je, jak i pisete, ze genotyp našeho obyvatelstva je multikulturní s převahou západních a východních složek ... Zjednodusene receno, jako glosa ...zminovane prumysly, rozvoj, vzdelani prislo ze zapadniho, samolibost a opilstvi z vychodniho smeru. Jak uspesne je to aplikovano v podminkach CR ... po te, co se zdatne nedohani, tak se nasava k druhe strane.

radek novotný: Chtěl bych reagovat na podnět Radima, kdy otevřel téma inovačního potenciálu země pro vytvoření hodnotových řetězců pro rozvoj Produktivních služeb.
Vypíchnul jsem některé problémy, kterým musíme čelit, resp. hledat na ně v rámci tvorby VIZE řešení v souladu s tím, co píše Radim: inovační potenciál země. Je to propojení těch, kteří ho navyšují s těmi, kteří ho využívají. Proto vize musí komplexně postihovat vztahy univerzity – absolventské sítě – tvůrčí mezigenerační týmy jako hlavní složky a návazně další komponenty. Tam musíme hledat adresáty vize a spojence.
Zdroj: https://radimvalencik.pise.cz/11711-ars-disputandi-umeni-diskutovat-k-vizi-1.html
Kvůli stručnosti uvádím jen stručné konstatování. V případě zájmu mohu doplnit.

Realita české vědy, faktory (osobní, ústavní, národní a mezinárodní), které jdou proti naší VIZI, aspekty a pracovní a osobní motivace, kterým musíme čelit.
Jak jsem už zmínil, problémy spolupráce mezi vědci a podnikateli jsem se intenzivně pro CzechInvest zabýval asi 1,5 roku:
- Ańalyzoval jsem veřejně dostupnou literaturu (články), které se tím zabývaly
- s kolegy jsme provedli řadu rozhovorů s akademiky a s firmami, které měly zkušenosti ze spolupráce s vědci a v čem viděli problémy
- osobní zkušenosti coby člena Monitorovacího výboru VaVpI, jak se vyvíjeli infrastrukturní projekty pro spolupráci mezi vědci a firmami.

Z toho výzkumu vyplynulo několik faktorů, které bychom měli zvažovat a případně zapracovat do VIZE teze, nástroje, návrhy řešení, které by pomáhaly tyto faktory snižovat:
- i když vědci a firmy dělají na společném projektu, obě skupiny mají odlišné zájmy: firmy zisk a konkurenceschopnost, vědci bodovaný výsledek v RIVu, slávu, což se mnohdy kříží. – V případě zájmu mohu doložit.

- vědci mají představy o hodnotách svého výsledku Výzkumu a vývoje, které se nekryjí s realitou trhu. Hodně je nadhodnocují, tudíž bývá spolupráce neefektivní. Co funguje je „smluvní výzkum, který funguje pod tvrdou průběžnou kontrolou zadavatele (málo firem na to má lidi a čas).

- firmy nechápou celý kontext výzkumu a vývoje, vše považují za smluvní výzkum,
- Firmy požadují / chápou výstupy jsou předem odhadnutelné a finančně parametrizovatelné. Nechápou výzkumnou nejistotu.
- Zákon trhu založený na maximalizaci zisku podporuje taková řešení, že zaplatit pokutu je výhodnější než zavádět technologie vstřícnější přednímu prostředí.

Západní model vědy, založený na vysávání myšlenek a odliv mozků tvrdě konkuruje VIZI
- Společné principy vědecké práce (evropská, světová) věda v rámci bezstrukturního řízení podporuje ty jedince, kteří upřednostňují slávu na mezinárodním poli oproti podpoře národního uplatnění výsledků.
- Zákon o podpoře VaV v souladu s výše uvedenými principy nastavuje veřejnou podporu ve prospěch mezinárodního využití výsledků – transfer vědomostí
- Hodnocení úspěšnosti RIV podporuje publikování před aplikací ve firmách (obchodní tajemství).


Účinná ale v současném režimu nerealizovatelná cesta národního výzkumu
Dobrý příklad, jak by to bylo, kdybychom se od Západu odtrhli nám ukazuje Rusko. Po kolapsu SSSR nastal odliv vědců „západního civilizačního okruhu“ do Evropy, ale více do USA a Rusko stálo před problémem, jak znovu vybudovar ruskou vědu. Soustředili se na výchovu vlasteneckých vědců, rozvíjeli zcela nový způsob myšlení a výsledky (zbrojařském průmyslu: S-500, Zirkon, duchovní aspekty, paranormální vědy apod.) ukazují, že přišly na takové koncepty, na které Západ nemá adekvátní odpověď.
Navíc je ruská věda víc vlastenecká, platí informační blokáda, takže i taková Uršula von Layen věří, že Rusové vymontovávají čipy ze západní praček, aby je daly do zbraní.

Dalším aspektem, který bychom měli zvažovat je, že existuje soukromý a akademický výzkum a ten soukromý je z objemu finanční podpory mnohem větší(cca 4x, už před 15 lety byla podpora soukromého výzkumu ročně 80 mld oproti 30 mld. státní a evropské podpory).

Zájmy výzkumných ústavů a AVČR – pořadí v RIV, který rozhoduje o institucionálním příspěvku

Centra Excelence, Výzkumná Centra a přechod na samofinancování
Za pomoci fondů EU se vláda během let 2014-2020 (OP VaVpI) podpořila vybudování sítě Výzkumných center mimo Prahu a Center Excellence v krajích s cílem vybudovat národní výzkumnou infrastrukturu, která bude umožňovat transfer technologií do praxe. Strategií bylo podpořit centra po dobu udržitelnosti se snižujícím se podílem státního financování, aby po 5 letech výzkumná centra byla z většiny financována spoluprací s firmami. Demonstrace vědců tento záměr zničila a centra se stala „drahými hračkami“ pro vědce (mohu doložit příklady).
V rámci stejné strategie se zatím úspěšně rozvinul program pro „Návrat mladých vědců“ ze zahraničí, kdy se pro nová centra primárně oslovovali mladí čeští vědci úspěšní v zahraničí s nabídkou stejných mezd jako jim nabízí Západní instituce. Řada vlasteneckých vědců se vrátila, ale jak dlouho to vydrží?