Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

ip: Hovořit o memech našeho národa není úplně jednoduché. Uvědomme si, že pravě na počátku konstituování naší státnosti jsme byli docela multikulturní. Měli jsme židovské spisovatele česky píšící (Poláček), německy píšící (E.E. Kisch, F. Kafka) a další. V pohraničních oblastech byla spotřební výroba doménou místního německého obyvatelstva. V Brně byli významní židovští podnikatelé v textilním průmyslu. Např. slavnou vilu Tugendhat nechal postavit pro svou dceru židovský textilní podnikatel Loev-Beer. Nepomiňme německé univerzity, kde působili lidé jako vynálezce vodních turbín V. Kaplan anebo matematik Goedel. Určitě by se našlo mnoho dalších příkladů. Poněkud kontroverzním případem bylo období II. světové války, kdy působením spojeneckého bombardování Německa byla do Protektorátu přesunována výroba citlivých částí vojenské výroby. Protože se jednalo obvykle o technologickou špičku, tak si mohli naši lidé poněkud nedobrovolně osvojit nejmodernější technologické postupy zvláště v elektronice a jemné mechanice. I tyto skutečnosti byly důvodem našeho poměrně významného postavení v sovětské zájmové sféře. Po II. světové válce došlo ke kulturní unifikaci, ovšem na druhé straně vznikly významné kontakty s kulturami států východního bloku. Není třeba se bavit o Slovensku, ale mluvme o sovětské-ruské kultuře, ale také např. i o kontaktech s polskou nebo maďarskou kulturou. Kontrolní otázka: kdo našel v knihkupectví například překlad hodnotného díla maďarského spisovatele?
Dnes v Brně multikultura vypadá trochu jinak. Je možno celkem často potkat muže nebo i celé rodiny indického původu, zjevně jsou to asi pracovníci v Brně poměrně hojných IT firem. Koneckonců i genotyp našeho obyvatelstva je multikulturní s převahou západních a východních složek, ovšem nepominutelnou složkou jsou i skandinávská a jihoevropská. A kdo si uvědomuje, že prapůvod naší valašské etnické skupiny se nachází v dnešním Rumunsku? Takže multikultura na základě pracovních i kulturních kontaktů byla i v naší zemi docela přirozená a byla katalyzátorem dalšího rozvoje. Dnešní pojímání multukultury je ovšem dosti kontroverzní.