Vize, jakou potřebujeme/936

9. červenec 2024 | 00.01 |

blog ›

Jak se rodí vize: Časopis !Argument/4

Dlouho jsem se chystal podívat se na problematiku zrodu vize prizmatem analýzy odborně poctivé práce realizované mimo stávající okruh pěstitelů, tj. 20-30 osob, které do seriálu k tvorbě vize přispívají články či připomínkami a které se více či méně pravidelně účastní online setkání.

Vybral jsem časopis !Argument, který je z řady pro tento účel nejvhodnější. Analýzu startuji nyní, na začátku letního období, kdy bývá přece jen trochu více klidu. Začínám od zvládnutelného horizontu nahlíženého zpětně: Začátku roku 2024. Sledují jen rubriku komentáře, kde jsou příspěvky z hlediska výše uvedeného záměru nejvíce relevantní, a budu jim věnovat selektivní pozornost. Tj. některé jen zmíním, některé rozeberu podrobněji.

4. článek:Rok 2023 je za námi. Co přinese rok 2024?, 3.1.2024 Ilona Švihlíková

Celé zde:https://casopisargument.cz/54701

Velmi významný příspěvek a také ukazuje, v čem je možný výrazný posun vpřed. Zde je to nejdůležitější z článku (vybírám pasáže a přidávám k nim, co bude nutné posunout dál):

Konec roku a začátek nového jsou tradičně obdobím bilancování, výběru důležitých událostí i možností zkusit si prognózu do roku nového. - Pokračuje období napětí a chaosu. Je patrné, že jsme stále v interregnu – v období, kdy starý svět zaniká a objevují se zárodky nového. Je to z podstaty období dramatické a také rizikové. Za jeden měsíc se mohou stát změny, které by jindy trvaly mnoho let nebo by k nim nedošlo vůbec. Rychlost a dynamika jsou dalšími znaky této periody dějin.

K tomu:

Žijeme ve specifické době, lze ji považovat i za dobu určitého historického excesu, dobu zlomovou atd. Ale proč došlo k tomu, k čemu došlo a dochází? Jaké jsou hlubší příčiny? Co je podstatou současného dění? – Tady je nutná co nejpřesnější odpověď, kterou bychom si měli vydiskutovat a na něčem se shodnout. Alespoň na alternativách vidění podstaty toho, o co jde. Z hlediska našeho přístupu považuji za důležité:

1. Vidět současnou dobu jako změnu srovnatelnou s průmyslovou revolucí, ale ještě výraznější, při které se jako dominantní sektor ekonomiky prosazuje odvětví produktivních služeb (služeb zaměřených na rozvoj, uchování a uplatnění lidských schopností), kdy – jako vždy – se to staré a přežité "drží zuby nehty", k tomu nejnověji např.:

https://radimvalencik.pise.cz/11665-vize-jakou-potrebujeme-926.html

2. Současně jako dobu, ve které se na živné půdě evolučního úspěchu spojeného s technologickým pokrokem rozbujeli endoparazité a přivedli vývoj lidské pospolitosti k osudovému úskalí, které si vyžaduje nalezení nové evolučně stabilní strategie, viz:

https://radimvalencik.pise.cz/11034-osudove-uskali.html

https://radimvalencik.pise.cz/11035-osudove-uskali-ii.html

Je to jen jeden z možných pohledů. Jsou i jiné a lze přidat jiné. Důležité je, abychom uchopení a pochopení podstaty současného dění v našich úvahách nepřeskakovali, nepracovali s implicitní, nevyzrálou a případně i chybnou představou. Tady platí Goethovo: Kdo si dobře nezapne první knoflík, ten se už dobře neobleče.

Osobně (a vím, že se to nemusí líbit) za velmi škodlivou představuji představu, že cesta vpřed může mít podobu "inteligentněji provedené socialistické revoluce". To je podle mě chybné, sterilní a nerealizovatelné paradigma.

Ale pokračujme dále. Hned na několika místech úvodního článku roku je upozorněno na význam skupiny BRICS, která přebírá vůdčí roli v demonopolarizaci světa. Rozšíření této skupiny je označeno oprávněně za "jednu z klíčových událostí minulého roku" a podrobněji charakterizováno takto:

Pokračuje snaha řady zemí dokončit dekolonizační proces – a tentokrát nejen v rovině politické, ale i ekonomické. ČR bohužel do tohoto procesu nepatří, neboť Fialova vláda zastupuje ledasjaké zájmy, ale zásadně ne ty české. Do snahy dekolonizovat se od Západu patří jak převraty (či spíše revoluce v afrických zemích, např. Nigeru), tak také zmíněné rozšíření skupiny BRICS. Projekty Nové rozvojové banky, vedené bývalou brazilskou prezidentkou Dilmou Rousseffovou, mají mít podobu výrobních řetězců, nikoliv jen jednotlivých investičních akcí – místo jednoho korálku se má vytvořit na určitém území celý řetízek. Rozšíření BRICS se musí materializovat ve společných akcích – v tuto chvíli můžeme hádat, zda to bude další posílení obchodu v národních měnách (a pečlivé vyhýbání se americké finanční infrastruktuře, samozřejmě včetně dolaru), příspěvek k řešení regionálních sporů (Etiopie a Egypt), nebo budování dopravních koridorů – vzhledem k riskantnímu Suezu, resp. Bab-al Mandabu, bude Rusko rádo propagovat svou Severní mořskou cestu atd. V Latinské Americe do rozšíření BRICS hodil vidle nově zvolený argentinský prezident Javier Milei, který si v rámci kampaně pospíšil vulgárně pozurážet hlavní obchodní partnery Argentiny. Bude velké štěstí, pokud jeho řádění neskončí v Argentině občanskou válkou.

K tomu:

Stručná a výstižná charakteristika spojená i s dílčí prognózou (asi přesnou, nedávná návštěva argentinského prezidenta právě u nás asi nebyla náhodná).

V souvislosti s rolí BRICS považuji za důležité vyjasnit perspektivy toho, co nazývám Středounijním prostorem, tj. zeměmi, které jsou součástí EU, leží ve středu Evropy a jsou výrazně svou historií i řadou dalších parametrů odlišné od Euroatlantického prostoru EU. K tomu viz např. 8. bod Programového desatera:

"Budoucnost našeho národa vidíme v prohlubování všestranné spolupráce v rámci Středounijního prostoru, se kterým nás pojí společná historie i obdobná situace, do které jsme se dostali. Je nutné odmítnou excesy euroatlantické části, která dostala EU do protektorátního vztahu vůči současné globální moci a umožnila ekonomickou genocidu tohoto společenství; té části EU, která nyní iniciováním a podporou konfliktů bezprostředně zasahujících EU otevřela prostor pro pokračování nevykořeněných neokoloniálních přežitků včetně deklarovaného i prakticky uskutečňovaného sápání se po cizích zdrojích (jehož obětí jsme i my) a včetně zjevných forem neorasismu uplatňovaného vůči obyvatelstvu příslušných zemí. Nutno udělat vše pro to, abychom zabránili zničující válce, kterou tato perverzní strategie může vyvolat."

Celé zde: https://radimvalencik.pise.cz/11438-vize-jakou-potrebujeme-805.html

(Pokračování rozborem další části jednoho z nejvýznamnějších letošních článku v časopisu !Argument)

A k tomu trochu inspirující přírody:

První, neúplný týden letošní dovolené jsem krátce pobyl v jižním Portugalsku. Několik málo let před tím jsem byl v severním a bylo to fajn. Tentokrát to bylo ještě lepší. Tak krásnou přírodu jsem snad ještě neviděl, alespoň pokud jde k "průměr" z jednotlivých výletů. Chodil jsem od rána do večera. Oželel Porto i portské severu, ale viděl tolik krásy, že z toho budu ještě dlouho žít.

Tady je krásně vidět, jak vznikají zátoky z děr (závrtů) na pobřeží.