Vize, jakou potřebujeme/745

Vize, jakou potřebujeme/745

Z hlediska pěstování perspektivní, realistické a přitažlivé vize jsem zformuloval následující novoroční přání:

Tři přání do Nového roku 2024

Novoročenek typu "štěstí, zdraví, dlouhá léta" dostávám tak velké množství, že je ani nestačím číst a taky nečtu. Obsahují totiž jen jednu informaci, totiž to, že si na mě někdo vzpomněl, že mě má v adresáři, případně že si plní to, co považuje za společenskou konvenci.

Vždy mně potěší novoročenky psané s nějakou invencí. Jako ta od kolegyně v našem týmu, která mj. napsala, že dle čínského horoskopu rok 2024 nabízí "spoustu příležitostí k růstu, osobnímu rozvoji i životnímu posunu směrem vpřed" a popřála jejich plné využití. A ještě víc mě potěšilo, když další kolegyně a kolegové z týmu tuto výzvu k aktivitě ocenili.

Nemyslím, že rok 2024 bude pohodový. Spíše nás čekají dramatické události, na které bychom se měli připravit psychicky i kvalifikačně. Dramatické události však mohou přinést náznaky začínajícího obratu k lepšímu, přesněji ke směřování vývoje v souladu s jeho logikou, s jeho přirozenými tendencemi. To, abychom zažili alespoň náznaky obratu k lepšímu, je první, co přeji každému a co si můžeme každý přát.

Hodně lidí dnes zažívá pocit ohrožení, pocit bezvýchodnosti, pocit bezmocnosti, pocit beznaděje.

Tak je tomu vždy, když dojde k tomu, že na jedné straně člověk ztratil schopnost chápat, o co jde a co dělat, na druhé straně se hromadí problémy, rozpadají jistoty a vytrácejí hodnoty, kdy to, co se odehrává, stále více připomíná "hru bez pravidel". Jenže pochopit, o co jde a co dělat, je dřina, tak jako každý skutečný životní posun směrem vpřed. To druhé, co každému přeji, je chuť, odhodlání a dostatek vytrvalosti ke stále konkrétnější odpovědi na otázku, o co jde a co dělat.

Trochu realismu potřebujeme i v následujícím. Letos jsme u nás i ve světě zažili několik událostí typu "černých labutí" (vyšla o nich slavná kniha, označují mimořádně nepravděpodobné situace, zpravidla nepříznivého, ne-li přímo tragického či katastrofického typu, které výrazně ovlivní dění či dějiny). Aniž bych si chtěl hrát na proroka či prognostika, vzhledem ke stavu světa s jejich vstupem do našeho života musíme počítat i v roce 2024. Předejít těmto událostem, dokud nedojde k návratu směřování vývoje v souladu s jeho logikou, nelze. Lze si však přát, a to je třetí přání, abychom byli připraveni, abychom byli schopni včas a adekvátně na každý "přílet černé labutě" reagovat, aby to, co nás nezabije, nás posílilo, abychom se v souladu s druhým přáním zasadili o naplnění prvního přání.

Nevím, zda se tato tři přání budou každému líbit. Ale příliš velký optimismus vede tváří v tvář současné realitě k frustraci a to je to, co potřebujeme ze všeho nejméně. Doba je mimořádně dramatická. Celá naše civilizace prochází osudovým úskalím. Nalezení smyslu žití (vlastního) a smyslu bytí (světa) je v takové době velmi obtížné. Vyžaduje si mj. dostatečný nadhled. Ten už patří za rámce novoročního přání, ale kdo má zájem, najde ho zde:

https://radimvalencik.pise.cz/11034-osudove-uskali.html

https://radimvalencik.pise.cz/11035-osudove-uskali-ii.html 

(K tomu "nadhledu" je i "přírodní část" tohoto dílu.)

A k tomu trochu inspirující přírody:

Ještě z prvního příchodu zimy. Sobotní výlet na na novou rozhlednu na Závisti.

Pohled z rozhledny do údolí, kde se stéká Vltava (kousek je vidět) a Berounka. Dobře je vidět Zbraslav včetně zámku a za ní za Berounkou Radotín.

Břežanské údolí, kde na jaře roste česnek medvědí, a pohled na téměř celou prahu. V doubích na protějším svahu pod Šancemi rostou někky v květnu dubáky.

Horní část Břežanského údolí, nad ním další keltské opidum Šance. Docela by mě zajímalo, jak se vyvíjely vztahy mezi tímto na Závisti a tím na Šancích.

Pohled směrem od Prahy k Posázaví. V údolí Kárenského potoka (uprostřed) se v tuto dobu poměrně hojně vyskytuje penízovka sametonohá, kterou chodím pravidelně sbírat.