Vysokoškolský učitel - Vysoká škola finanční a správní, první soukromá ekonomická univerzita

ip: Asi bych začal připomenutím povídky Karla Čapka Poslední soud. Prostě vnímání a chápání světa, ale i druhého člověka, je vždy omezené, ale nakonec musí přijít nějaké rozhodnutí. Ano, existují tzv. zombíci, ale neexistovali již ve starém Řecku nebo Římě? Vždy existuje hlavní proud a odchylky, které mohou být výhonky nových vývojových větví anebo odumřou. A ti zombíci jsou více či méně součástí dnešního hlavního proudu. Naše výhoda anebo prokletí tkví v relativně v již v dlouhém pobytu na světě, takže jsme během života mohli registrovat a také se snažit vyhodnocovat různé změny. A podle čeho soudit člověka, když je každý jiný. Např. A. Einstein prohlásil, že pochopit vesmír by mu šlo, ale v chápání druhých lidí anebo rodinného života tak dobrý nebyl. Naopak S. Hawking navzdory svému děsivému tělesnému postižení byl člověk ve své podstatě radostný, neměl daleko ke vtipům a přesto byl skvělým vědcem. Každý člověk je vlastně vesmír sám o sobě a pochopit ho vyžaduje úsilí a přesto jeho pochopení může být jenom povrchní. Já bych se při hodnocení lidí přiklonil k názoru zakladatelky hospicového hnutí M. Svatošové: Každý člověk je jiný a boží (můžeme říci kosmická) spravedlnost nespočívá v tom, že všichni dostanou stejně, ale v tom, že každému je naložen takový náklad, který dokáže unést, byť za cenu zvýšeného úsilí anebo odříkání. Asi teprve potom by bylo možno hledat spravedlivé posouzení daného člověka. Asi jsem odbočil, ale cítím, že v dělení na zombíky a nezombíky se vytváří další dělicí linka v již tak dost rozdělené společnosti. Ještě bych dodal k připomenutí Legendu od Dankovi od M. Gorkého. Skupina lidí zabloudila v temném lese, Danko se rozhodl, že je z lesa vyvede, tak si vytrhl hořící srdce, aby svítilo na cestu. Poutníky se povedlo vyvést, ale Danko pozbyl síly, klesl na zem a hořící srdce padlo vedle něho. Jeden z posledních procházejících shledal hořící srdce jako něco nepatřičného, šlápl na něj a srdce zhaslo. Toť vše, jinotajů spousta.

radekn*: Obecně není vhodné se vracet do diskuse, pokud nebyly argumenty pochopeny.

Nicméně mám pocit, že můj popis zombíku (o což jsem ve svém komentáři snažil), je blíže k citované wikipedii, než popis Radima, byť se k definici z wikipedie na rozdíl ode mě přihlašuje.

Co jiného má znamenat "slepě či nevědomě vykonávající příkazy jiného člověka, který ji ovládá", než ztráta kognitivních funkcí?
Můj pocit je, že "Dobývání pozice za pozicí" vyžaduje rozhodování se podle vlastního prospěchu. To že k tomu poslouchá ty, které mu za odměnu či závdavkem danou pozici darují, to ještě neznamená, že neví zda je to dobré či nikoliv. Protože je to efektivní.

Stejně jako řada kariérních komunistů si myslela něco jiného než hlásala a dělala.

Nejde mi o to, abych byl pochopen, ale že zúžením kategorií na dvě kolegové zcela ignorujete právě ty ovce, které se o žádné pozice nezajímají. Jen se tlačí u plného krmelce a užívají si zážitky (virtuální či chemické) a jsou agresivní na ty, kteří jim nastavují zrcadlo, či zpochybňují jejich nechuť myslet. Viz termín generace "sněhových vloček", která již dorazila i k nám, kdy si žáci a už i studenti stěžovali na pedagogy, kteří jim ukazovali nepohodlné pravdy a alternativní pohledy na svět.

Mám osobní pocit, že tito jsou mnohem nebezpečnější, než Radimem definovaní kariéristi. V tomto souhlasím s kolegou Řezankou, protože ti "poslušní dobývači pozic" otočí kabáty jakmile si vyhodnotí, že dosavadní louktovodiči už nejsou efektivní.

Radek Novotný