Proč se vláda pokouší o "Velkou penzijní loupež"?

Navazuji na včerejší důležitý článek, v jehož názvu jsem položit otázku: "Podepíše Pavel zákon o"Velké penzijní loupeži""?

Viz: https://radimvalencik.pise.cz/10787-podepise-pavel-zakon-o-velke-penzijni-loupezi.html

Na rozdíl od většiny těch, kteří odpovídali na otázku položenou v anketě připojené k článku, jsem přesvědčen, že podepíše. Jak jsem uvedl v závěru článku: "Vím totiž, co je hlavním důvodem "Velké penzijní loupeže". Není to ani snaha ušetřit, kde se dá, ani snaha zaplácnout obrovskou rozpočtovou díru, kterou vláda nadělala svou nekompetentností, ale něco úplně jiného. Mnohem závažnějšího. A hlavní obětí vůbec nejsou důchodci, ale zejména mladí lidé a budoucnost naší země. Proto ti, kteří nyní ovládají naši zemi, Pavlovi nedovolí to svinstvo, které je mnohem větší, než se většina lidí domnívá, nepodepsat."

Co je tedy tím hlavním důvodem snahy "silou moci", "za každou cenu", prostřednictvím lží a pokroucením práva i parlamentních procedur provést tuto loupež? Hlavním důvodem je podlomit důvěru v nedotknutelnost průběžného penzijního systému a v průběžný penzijní systém jako takový. Průběžný systém je totiž mimořádně stabilní i v turbulentních podmínkách. Prostě proto, že je "živen" z peněz, které lidé aktuální vydělávají. Proto přežije jakoukoli inflaci, státní bankrot, měnovou reformu. Jakákoli jiná aktiva mohou padnout.

Průběžný penzijní systém bude fungovat, pokud budou lidé žít a pracovat. Oslabit jej může jen cílené administrativní podrývání důvěry v něj, což se právě děje.

Návazně ovšem stojí otázka: Kdo a proč má zájem na podlomení důvěry v průběžný penzijní systém?

Touto otázkou se dostáváme k tomu, čím to všechno začalo, jak to pokračovalo a kam to došlo. Připomenu v bodech:

1. Z demografické projekce víme, že přibližně mezi léty 2030 až 2050 bude průběžný systém vystaven určitému přechodnému tlaku, kdy pro jeho trvalou udržitelnost bude nutné během 20 let dosáhnout zvýšení počtu výdělečně činných osob v důchodovém věku po přepočtu na plné úvazky téměř o 20 % oproti současnému stavu (při současném výrazném zvýšení výdělků). To i s velkou rezervou lze dosáhnout komplexem opatření, která podporují:

- Motivace k dobrovolnému individuální prodloužení doby výdělečného uplatnění při postupném rozvolňování pracovních aktivit v souladu s psychickou a fyzickou kondicí.

- Podpůrnými aktivitami v oblasti firemní kultury, zaměření výchovy, vzdělání, zdravotní péče apod.

2. Využití těchto možno by pro Českou republik znamenalo:

- Posunutí ekonomiky na vyšší úroveň z hlediska obecného směřování vývoje společnosti k růstu role produktivních služeb, tj. služeb zaměřených na nabývání, uchování a uplatnění lidských schopností.

- Posílení pozice ve světě a zvýšení nezávislosti na vnějších tlacích.

3. Toto cestu podporoval ještě v dubnu 2022 (tedy před rokem) ministr práce a sociálních věcí M. Jurečka. Zde je jeho tehdejší názor:

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-rozhovory-do-duchodu-pozdeji-nez-v-65-je-to-nevyhnutelne-rika-ministr-jurecka-216652
Zde je rozbor jeho obratu, ke kterému došlo na podzim loňského roku:

https://radimvalencik.pise.cz/10563-jurecka-vymeknul-zradil-vlastni-myslenku.html

4. Už tehdy, před rokem, jsem v článku, kterým jsem na původní Jurečkovo stanovisko reagoval, napsal: "Kladu si otázku, zda je Jurečka schopen svoji nosnou vizi pojetí reformy penzijního systému ustát, zda nedostane za to, o co se pokouší, nedostane žlutou či dokonce červenou kartu. Rozhodně bychom mu však v rozumném snažení neměli podrážet nohy."

Celé viz: https://radimvalencik.pise.cz/10213-ma-jurecka-sanci-prosadit-svou-penzijni-reformu.html

Jak se ukázalo (a souvisí to právě s bodem 2), mé obavy byly na místě.

5. Ti, kteří se penzijní problematikou na MPSV zabývají, o přednostech cesty založené na individuálních motivacích k prodloužení doby produktivního uplatnění člověka a její neslučitelnosti s paušálním nuceným prodloužením doby odchodu do důchodu dobře vědí. A vědí, o co jde, mj. i proto, že jsme podrobný rozbor uveřejnili v časopisu Fórum sociální politiky vydávaném MPSV (vydávaném právě tímto ministerstvem), viz:

https://www.rilsa.cz/casopis-fsp/

Jaroslav Šulc − Radim Valenčík: Jakou reformu penzí pro ČR a proč? (2/2020, s. 22-30)

online: https://www.rilsa.cz/casopis/forum-socialni-politiky-2-2020/

V širším kontextu:

Radim Valenčík − Pavel Sedláček: Čtvrtá průmyslová revoluce, nebo změna srovnatelná

s průmyslovou revolucí? (4/2020, s. 22-27)

https://www.rilsa.cz/casopis/forum-socialni-politiky-4-2020/

(A nejen zde.)

6. Bezprostředně po zvolení P. Pavla prezidentem, okamžitě, začala být veřejnost masírována tím, že existuje jen jedno řešení – paušální (jen lehce administrativně modifikované) nucené prodloužené doby odchodu do penze, které je naprosto nevhodné. Do mediálního prostoru ovládaného mainstreamem existence druhé možnosti vůbec nepronikla. Takto to začalo a s přímou angažovaností P. Pavla:

https://radimvalencik.pise.cz/10720-co-nas-ceka-a-nemine.html

7. Situace v oblasti názorů veřejnosti na paušální prodloužení doby odchodu do penze se pro vládu, resp. ty, kteří ji svými pokyny řídí, nevyvíjela příznivě. Zejména v lékařské odborné obci bylo sneseno dost argumentů, které převzal i mediální mainstream. Bylo jen otázkou času, kdy se otevře diskuse i o cestě individuálního, dobrovolného prodloužení doby produktivního uplatnění, a to v přímém kontextu dlouhodobé vývojové perspektivy naší země, A naše země má na to, aby posun do "levelu" vyšší kvality ekonomického růstu postoupila. Přitom jinou než nesmyslnou "greendealovskou" cestou. A tak byl narychlo spuštěn scénář přímé devastace penzijního systému. Manipulátoři předpokládají, že podlomení důvěry v penzijní systém formou "Velké penzijní loupeže" znemožní nejen aktuální, ale i budoucí úvahy o možnosti řešení, které nabízí perspektivu.

8. K tomu dlužno dodat, že vláda byla svou nekompetentností i vnějším působením dotlačena k obrovskému rozpočtovému propadu a současně jí je pod hrozbou defaultu bráněno řešit problematiku likvidity emitováním dluhopisů, a to v přímé návaznosti na předešlé.

Už chápete, o co jde a co je ve hře?! Proto si nejen myslím, ale jsem přesvědčen, že to současná politická a administrativní reprezentace požene do krajnosti. Ale tím se současně provalí, o co jde. Je potom na všech normálních lidech, aby se tímto podrazem nenechali znechutit, nabrali sílu a otevřeli si cestu k lepší budoucnosti.